Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 1320/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce L. M., jako správce konkurzní podstaty úpadce P. g. a. s. zastoupeného advokátkou, proti žalované JUDr. J. Š., CSc., zastoupené advokátem, o zaplacení 2,288.249,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. dubna 2005, č. j. -73, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. dubna 2005, č. j. -73, kterým byl ve věci samé potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. června 2004, č. j. -55, není přípustné podle a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř).

Rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování odvolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Z toho, že přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu podle , který míří proti skutkovým zjištěním, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel, je v případě dovolání přípustného podle vyloučeno (srovnej znění ). Při úvahách o přípustnosti dovolání podle (tak jako v posuzované věci) musí proto dovolací soud vycházet ze skutkového stavu, na němž spočívá právní posouzení věci odvolacím soudem.

Jak vyplývá z obsahu dovolání, žalobce v něm uplatňuje především dovolací důvod uvedený v mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci. Vytýká totiž odvolacímu soudu nesprávně zjištěný skutkový stav věci ústící v závěr, že v řízení nebylo prokázáno, že by úpadce investoval částky v celkové výši 2,890.386,43 Kč právě do nemovitosti žalované, neboť dům byl v době uzavření nájemní smlouvy již zcela stavebně dokončen a kompletně zařízen. Žalobce namítá, že soudy obou stupňů zcela přehlédly výsledky šetření policie, která potvrdila, že práce byly skutečně prováděny na stavbě domu na P. a následně fakturovány na společnost úpadce, kde jako předseda představenstva rozhodoval manžel žalované.

Námitku, že „v této věci se může jednat o rozsáhlou trestnou činnost, kde po prohlášení konkurzu je absurdní zamítnout žalobu, jelikož manželka hlavního podezřelého z trestného činu, která by měla být obohacena o milionové částky, vznesla námitku promlčení“, nelze mít za zpochybnění právního posouzení věci odvolacím soudem. Odvolací soud v posuzované věci nepřisvědčil námitce, kterou žalobcem uplatnil ve svém odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, že soud se má ve vztahu k běhu promlčecí doby u bezdůvodného obohacení zabývat i tím, zda počátek běhu promlčecí doby, jak jej zákon stanoví, není v rozporu s dobrými mravy. Konstatoval, že dobrými mravy lze poměřovat pouze výkon práv a povinností účastníků občanskoprávních vztahů. Počátek běhu subjektivní promlčecí doby je stanoven zákonem a nemůže tudíž být sám o sobě v rozporu s dobrými mravy, jak dovozoval v odvolání žalobce. Připomněl, že měl-li žalobce na mysli spojit úvahy o dobrých mravech s trestním stíháním představitelů úpadce, pak právě z tvrzení žalobce se podává, že představitelé úpadce nejsou trestně stíháni proto, že vynakládali finanční prostředky úpadce na zhodnocení nemovitosti žalované, nýbrž proto, že vynaložené finanční prostředky neoprávněně zahrnovali do daňových dokladů. Proti těmto závěrům odvolacího soudu žalobce nebrojí, resp. nevznáší žádné konkrétní výhrady, jimiž by jejich správnost zpochybnil. Dovolací soud je vázán dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení. Právní otázky se mohou stát předmětem dovolacího přezkumu pouze tehdy, zpochybnil-li dovolatel řešení, která ve vztahu k nim odvolací soud zaujal. Jestliže tedy žalobce v dovolání neuvedl žádné konkrétní výhrady, jimiž by zpochybnil správnost závěru odvolacího soudu o aplikovatelnosti § 3 odst. 1 obč. zák., nelze než uzavřít, že rozhodnutí odvolacího soudu nemůže být po právní stránce zásadně významné.

Lze uzavřít, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalobci, jehož dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalované náklady vynaložené v souvislosti s vyjádřením k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 7.500,- Kč (, ve spojení s a , ve znění do 31. 8. 2006), z paušální náhrady hotových výdajů v částce 75,- Kč ( a 3 , ve znění do 31. 8. 2006) a z částky 1.439,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ). Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z a

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 25. července 2007

JUDr. Ivana Zlatohlávková

předsedkyně senátu