Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 1687/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 30. září 2004, č. j. -61, ve spojení s usnesením ze dne 29. října 2004, č. j. -65, uznal žalovaného povinným do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni 41.462,- Kč s 4 % úrokem z prodlení od 6. 9. 2002 do zaplacení (výrok I.) Ohledně úroku z prodlení ve výši 1,3 % z částky 41.462,- Kč od 6. 9. 2002 do zaplacení žalobu zamítl (výrok II.). Ohledně úroku z prodlení ve výši 0,7 % z částky 41.462,- Kč od 6. 9. 2002 do zaplacení řízení zastavil (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.). Vyšel ze zjištění, že dne 31. 7. 2002 byla sepsána objednávka prací a dodávek materiálu, podle níž žalovaný u žalobkyně objednal opravu vnější omítky budovy v obci H., terénní úpravy okolí a provedení vnějších stran teras z pískovcových kvádrů za sjednanou cenu 195,- Kč na hodinu s tím, že materiál bude zúčtován podle nákladů a stavební práce budou zapisovány do stavebního deníku. V něm byly - po opravách údajů provedených žalovaným - zaznamenány práce provedené v období od 3. 8. do 9. 8. 2002 v rozsahu 202,5 hodin. Dne 9. 8. 2002 došlo k dohodě o ukončení sjednaných prací a do stavebního deníku bylo zaznamenáno, které věci žalobkyně na stavbu dodala. Dne 22. 8. 2002 vyfakturovala žalobkyně provedené práce částkou 39.487,50 Kč, tj. spolu s DPH 41.462,- Kč; žalovaný účtovanou částku neuhradil. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu dovodil, že účastníci uzavřeli smíšenou smlouvu vykazující znaky zvláštních druhů smlouvy o dílo, a to smlouvy o opravě a úpravě věci (oprava omítek) a smlouvy o zhotovení věci na zakázku (vybudování terasy a terénní úpravy). Dohodu ze dne 9. 8. 2002 posoudil jako změnu původního závazku ve smyslu § 516 odst. 1 obč. zák. s tím, že tímto dnem došlo k předání a převzetí díla a započala běžet 18 měsíční záruční lhůta pro uplatnění případných vad díla podle § 654 odst. 1 obč. zák.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. dubna 2005, č. j. -91, rozsudek soudu prvního stupně v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Skutkové i právní závěry soudu prvního stupně shledal úplnými a správnými. Konstatoval, že provedení důkazů, které žalovaný navrhl až v odvolacím řízení, by bylo v rozporu s ustanovením Nad rámec závěru, jímž bylo dovozeno, že na základě dohody o skončení prací vzniklo žalobkyni právo na zaplacení sjednané ceny díla podle obč. zák., připomněl, že i pokud by nedošlo k takové dohodě, vzniklo by žalobkyni právo na zaplacení odměny za již provedené práce, neboť její závazek dokončit dílo by zanikl podle obč. zák. nejpozději k okamžiku, kdy dílo bylo dokončeno jiným zhotovitelem, což v řízení vyšlo najevo. Důvodnou neshledal ani námitku žalovaného, že soud prvního stupně pochybil při posouzení namítané odpovědnosti žalobkyně za vady díla. Zdůraznil přitom, že žalovaný v řízení neprokázal (a ostatně ani netvrdil), kdy, případně jak vady díla žalobkyni vytkl a čeho se přitom domáhal. Jeho tvrzení o vadném plnění jsou neopodstatněná a právně nevýznamná. S odkazem na nekonzistentnost tvrzení žalovaného připomněl, že z titulu náhrady škody se nelze domáhat nároků, které vyplývají z odpovědnosti za vady.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z S výslovným odkazem na a při seznámení s vlastní verzí skutku vytýká odvolacímu soudu, že nevzal v úvahu skutečnost, že žalobkyně dílo svévolně nedokončila, neboť její pracovníci se 10. 8. 2002 do místa plnění nedostavili, přestože k tomu žalobkyně byla opakovaně vyzývána. Závěr soudů, že se účastníci dne 9. 8. 2002 dohodli na ukončení prací, nemá oporu v provedeném dokazování a je vyvozován toliko ze záznamu ve stavebním deníku. V něm však údaj, který by nasvědčoval uzavření dohody, chybí. Žalovaný nesouhlasí ani se závěrem, že v řízení neprokázal, že žalobkyně provedla práce nekvalitně a že vady díla u ní reklamoval. Namítá, že jako neodborník nebyl schopen bezprostředně na místě posoudit, zda je plnění vadné či nikoli. K tomu dospěl až po konzultacích s odborníky a vady prací vytkl zároveň s výzvou k dokončení díla. Protože ji žalobkyně ignorovala, byl nucen dokončit rozpracované dílo s jiným zhotovitelem. Je tudíž přesvědčen, že žalobkyně nemá právo na zaplacení ceny díla. Z uvedených důvodu navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Žalobkyně navrhla, aby dovolání žalovaného bylo jako nepřípustné odmítnuto, popř. jako nedůvodné zamítnuto. Především namítá, že žalovaný v dovolání nespecifikuje, v čem by mělo být napadené rozhodnutí zásadně právně významné. V rozhodnutí totiž nebyla řešena žádná právní otázka, která by v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud řešena nebo která je odvolacími soudy či dovolacím soudem rozhodována rozdílně. Žádná právní otázka rovněž nebyla odvolacím soudem vyřešena v rozporu s hmotným právem. Žalovaný v dovolání sice odvolacímu soudu vytýká nesprávné právní posouzení věci, avšak zpochybňuje výlučně jeho skutkové závěry, které byly podkladem pro právní posouzení věci. Pro případ, že by dovolací soud shledal dovolání žalovaného přípustným, se žalobkyně vyjadřuje ke všem námitkám, jimiž žalovaný zpochybnil správnost skutkových zjištění, resp. jimiž brojí proti hodnocení provedených důkazů.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění před 1. 4. 2005 – dále opět jen „“ (srovnej článek II bod 3. přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony).

Dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou (žalovaným) za splnění zvláštní podmínky dovolacího řízení spočívající v povinném zastoupení dovolatele advokátem, není však v dané věci přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu se řídí a c/ Protože odvolací soud napadeným rozsudkem potvrdil v pořadí prvý rozsudek soudu prvního stupně, nemůže být dovolání přípustné podle Přípustnost dovolání tak může být dána jen za podmínek

Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b/ a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování odvolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem. Z toho, že přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu podle , který míří proti skutkovým zjištěním, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel, je v případě dovolání přípustného podle vyloučeno (srovnej znění ). Při úvahách o přípustnosti dovolání podle (tak jako v posuzované věci) musí proto dovolací soud vycházet ze skutkového stavu, na němž spočívá právní posouzení věci odvolacím soudem.

Dovolací soud je ve smyslu (s výjimkami zde uvedenými) vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahové konkretizace. Pro jeho úsudek, zda potvrzující rozsudek odvolacího soudu má ve smyslu po právní stránce zásadní význam či nikoli, jsou relevantní jen ty právní otázky, na nichž napadené rozhodnutí spočívá (tj. právní otázky, které měly pro rozhodnutí ve věci určující význam), které mají obecný přesah a jejichž řešení dovolatel v dovolání zpochybnil. Přípustnost dovolání není založena pouhým tvrzením dovolatele, že rozhodnutí odvolacího soudu zásadní význam po právní stránce má, nýbrž až závěrem dovolacího soudu, že tomu tak skutečně je.

I když žalovaný v dovolání argumentuje nesprávným právním posouzením věci, z obsahu jeho dovolání (tj. z vylíčení důvodů dovolání) zřetelně vyplývá, že nesouhlasí především se skutkovými závěry, k nimž v dané věci odvolací soud dospěl. Je totiž přesvědčen, že soudy obou stupňů nesprávně dovodily, že se účastníci dohodli na ukončení prací ke dni 9. 8. 2002 a nesprávně rovněž uzavřely, že neprokázal své tvrzení ohledně reklamace vad díla. Podstatou dovolacích námitek jsou tudíž výtky týkající se nesprávně, případně nedostatečně (neúplně) zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Námitky, že odvolací soud správně zjištěný skutkový stav nesprávně posoudil po stránce právní, tedy že správně zjištěný skutkový stav subsumoval pod nesprávnou právní normu, dovolání ve skutečnosti postrádá. Pokud je v dovolání argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech, resp. kdyby vzal v úvahu všechny skutečnosti, které žalovaný tvrdil - a podle vlastního názoru i prokázal - musel by návazně dospět k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy musel by dovodit, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení ceny díla. Jinak řečeno výtka nesprávnosti dovoláním napadeného rozhodnutí je založena výlučně na kritice správnosti skutkových zjištění.

Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska takových výtek nemohl dovolací soud přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování (dovolací důvod podle ), nezakládá - jak bylo výše vyloženo - přípustnost dovolání podle

Protože dovolání žalovaného není podle přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl, aniž se jím mohl věcně zabývat.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalovanému, jehož dovolání bylo odmítnuto, uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalobkyni náklady vynaložené v souvislosti s vyjádřením k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 2.680,- Kč (, ve spojení s a , ve znění do 31. 8. 2006), z paušální náhrady hotových výdajů v částce 75,- Kč ( a 3 , ve znění do 31. 8. 2006) a z částky 523,50 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ). Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z a

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 25. července 2007

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á

předsedkyně senátu