Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 165/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se  odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání  žalobkyně  proti  rozsudku  Vrchního soudu  v Praze ze dne 12. září 2005, č.j. -221,  v  rozsahu,  jímž   byl  potvrzen  rozsudek (v pořadí druhý) Městského soudu v Praze ze dne 4. října 2004, č.j. -195,  v zamítavém výroku ve věci samé, není přípustné podle (dále též jen „“), jelikož podmínky tohoto ustanovení  nebyly  v souzené věci naplněny (soud prvního stupně rozhodl v pořadí prvním rozsudkem ze dne 27. listopadu 1997, č.j. -98, stejně jako druhým rozsudkem ze dne 4. října 2004 proti žalované – žalobu zamítl)  a  nebylo  shledáno  přípustným  ani  podle   , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím  výroku  ve  věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Dospěl-li odvolací soud k závěru, že žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení vymáhané částky ve výši 3 025 000,- Kč s příslušenstvím jak z titulu kupní ceny, tak ani z  titulu bezdůvodného obohacení, dovolací soud žádný rozpor s hmotným právem neshledal. Odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) zcela správně dovodil, že v předmětné smlouvě o ochraňování  hmotných  rezerv, o níž žalobkyně opírala žalobní nárok,  nebyl sjednán žádný závazek žalované uhradit žalobkyni vymáhanou částku, přičemž taková její povinnost nemohla být založena ani pouhou tzv. „dispozicí“ žalované k  „přeblokaci“, s níž byl ve smlouvě spojován vznik smluvního vztahu mezi ochraňovatelem jako účastníkem smlouvy a dalším ochraňovatelem, stojícím vně uzavřené smlouvy. Takový způsob vzniku smlouvy tehdy platná právní úprava – obsažená v hospodářském zákoníku, za jehož účinnosti byla uzavřena předmětná smlouva o ochraňování, nepřipouštěla, přičemž totéž platí i pro navazující právní úpravu závazkového práva obsaženou v obchodním zákoníku.

Pakliže ani smlouva o ochraňování, ani tzv. „dispozice“ žalované k „přeblokaci“, nebyly právním důvodem ke vzniku její povinnosti zaplatit žalobkyni vymáhanou částku, a dovolatelka závěr odvolacího soudu o neprokázání žalobního nároku z titulu bezdůvodného obohacení nenapadla, je z tohoto pohledu nerozhodné, zda-li předmětná smlouva zavazovala žalovanou nebo zda žalovaná jednala jako zmocněnec (zástupce) třetí osoby, jak dovodily shodně soudy obou stupňů a proti čemuž brojila dovolatelka.

Za situace, kdy dovolací soud neshledal z pohledu uplatněných dovolacích námitek ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, a kdy ani dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve zbývajícím rozsahu, tj. proti jeho rozhodnutí o nákladech za řízení před soudy obou stupňů, není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), lze uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž  nařizoval  jednání (, věta první,  ),  pro nepřípustnost odmítl [ věta první a o. s. ř].

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a , neboť žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalované v souvislosti s tímto řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. července 2007

JUDr. Miroslav   Gallus

předseda senátu