Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1817/2007

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou, podanou u soudu dne 26.7.2004, se žalobci domáhali převodu náhradních pozemků v Ch., v žalobě blíže specifikovaných (nesprávně formulovaného jako jejich vydání) podle a , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, (dále jen „ “). Okresní soud v Benešově rozsudkem ze dne 28.3.2006, čj. -220, žalobu zamítl mimo jiné s odůvodněním, že žalobci získali nárok na převod náhradních pozemků postoupením od oprávněných osob, a jejich právo zaniklo podle zákona

č. dnem 31.12.2005.

Krajský soud v Praze shora uvedeným rozsudkem v odvolacím řízení potvrdil rozsudek soudu prvního stupně jako správný. Za správné považoval skutkové zjištění soudu prvního stupně, že žalobci nejsou v postavení původně oprávněných osob nebo jejich dědiců, nýbrž v postavení postupníků, protože nárok na převod náhradních pozemků získali postoupením nároků od jiných osob. Vyšel z úpravy, provedené ustanovením § 13 odst. 6 zákona o půdě, který po novele uskutečněné zákonem

č. , konstituoval zánik práva na převod náhradního pozemku uplynutím dvou let od účinnosti rozhodnutí pozemkového úřadu, z něhož se právo na náhradní pozemek odvíjí, a v případě, kdy k rozhodnutí došlo před 6.8.2003, dnem 31.12.2005. Následný nález Ústavního soudu ze dne 13.12.2005, sp.zn. , pak vyjmul

z této právní úpravy pouze původně oprávněné osoby nebo jejich dědice, nikoli osoby, které jejich nárok získaly postoupením.

Žalobci podali proti rozsudku odvolacího soudu včasné dovolání, jehož přípustnost dovodili z ustanovení Nesouhlasí s právním závěrem odvolacího soudu, že právo žalobců zaniklo, když nárok uplatnili u soudu před uplynutím lhůty stanovené zákonem. Vyslovili názor, že za situace mimořádného selhání žalovaného při plnění jeho povinností je třeba, aby stát, resp. soudní moc,  razantně zakročil a poskytl ochranu porušenému právu. Žaloba byla podána v červenci 2004, byly podány dva návrhy na předběžné opatření, z nichž teprve druhému bylo vyhověno odvolacím soudem. První jednání se konalo 9.12.2005, tedy před uplynutím lhůty, dlužník se k jednání nedostavil, a žalobci se domnívají, že čekal úmyslně na ukončení lhůty. Domnívají se, že v právním státu není možné odmítnout žalobcům soudní ochranu v případě, kdy stát jako dlužník na jedné straně omezil dobu uspokojování svých vlastních závazků a na druhé straně není schopen do této lhůty všechny závazky, které byly řádně uplatněny, uspokojit. Navrhli, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Dovolání splňuje formální náležitosti stanovené zákonem; dovolací soud však neshledal, že by rozsudek odvolacího soudu měl zásadní právní význam ve smyslu ustanovení odst. 3 , což by vedlo k závěru o přípustnosti dovolání. Problematikou, jíž se týká dovolání, se totiž  již zabýval ve svém rozsudku ze dne 8.11.2006, sp.zn. , v němž uzavřel:

Je nutno vyjít z toho, že pozdější zákon mění zákon dřívější. Právo na poskytnutí náhradního pozemku nový zákon odejmul těm oprávněným osobám, jejichž řádně uplatněný  nárok na náhradní pozemky stát neuspokojil. Objektivně stanovená lhůta  k splnění závazku poskytnout náhradní pozemek, tj. 31.12.2005, nezávisela na jednání oprávněné osoby, ale na činnosti P. f., jehož jednání oprávněná osoba nemohla v podstatě ovlivnit. Není proto ani rozhodující, zda nárok na poskytnutí náhradního pozemku byl uplatněn jen u P. f., nebo i u soudu. Šlo nárok řádně uplatněný a neuspokojený ke dni, s nímž pozdější zákon vázal zánik neuspokojeného práva. Dovolací soud jako soud obecný nemůže zákon vykládat jinak, než podle jeho znění, smyslu a důvodů, jež sledoval. Je pak na jiných orgánech, aby v případě jeho neúnosnosti dosáhly jeho změny nebo zrušení. K tomu právě došlo

u zmíněného zákona nálezem pléna Ústavního soudu České republiky ze dne 13.12.2005, sp.zn. , uveřejněným pod č. 531/2005 Sb., jímž byl mj.  změněn článek VI Tato změna se však týkala podle výslovného znění výroku tohoto nálezu pouze původních oprávněných osob (tedy těch, které splňovaly požadavky uvedené v a zákona o půdě). V odůvodnění svého nálezu pak Ústavní soud vyložil, z jakého důvodu vyjmul ze zrušovacího výroku ostatní osoby, včetně těch, které nárok na náhradní pozemek získaly postoupením od původních oprávněných osob.“

I v následné judikatuře neshledal dovolací soud důvod pro odklon od tohoto výkladu. I když postoj žalobců považuje za pochopitelný, nemůže zasahovat do moci zákonodárné a vykládat zákon proti jeho záměru.

Z uvedených důvodů neshledal dovolání za přípustné ani podle , když jeho přípustnost podle nebo b) nepřichází v úvahu, protože napadeným rozsudkem odvolacího soudu byl potvrzen první rozsudek soudu prvního stupně v této věci. Dovolání proto odmítl jako nepřípustné podle a

Výrok o nákladech řízení je dán tím, že žalovanému, který by podle výsledku dovolacího řízení měl nárok na jejich náhradu, prokazatelné náklady tohoto řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. července 2007

JUDr. Josef  Rakovský, v. r.

předseda senátu