Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3071/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. února 2007, č. j.                                  -88, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 15. června 2006, č. j. -65, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 106.047,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 % od 18. 11. 2004 do zaplacení a bylo rozhodnuto o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud na základě zjištěného skutkového stavu věci dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k právnímu závěru, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni ve smyslu a e/ , o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v platném znění, škodu, která jí vznikla neoprávněným odběrem elektrického energie v jeho nebytovém prostoru.

Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , v platném znění - dále jen „“, a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Protože je přípustnost dovolání v posuzované věci spjata se závěrem o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, je dovolací přezkum otevřen zásadně pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž pouze důvod podle , jímž lze vytýkat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu podle , který míří na pochybení ve skutkovém zjištění, je v případě přípustnosti dovolání podle zcela vyloučeno. Dovolací důvod podle není způsobilý sám o sobě (i kdyby byl dán) přípustnost takového dovolání založit.

Žalovaný namítá, že odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) založil svůj právní závěr na chybně a neúplně zjištěném skutkovém stavu věci v důsledku toho, že zcela pominul  jeho tvrzení a důkazy k nim předložené, nepřihlédl ke skutečnostem, jež v řízení vyšly najevo, a nesprávně (v rozporu s ) hodnotil provedené důkazy (svědecké výpovědi). V dovolání podrobně rozebírá jednotlivé důkazy a činí z nich svůj závěr o skutkovém stavu věci, na jehož základě pak dovozuje právní posouzení věci, k němuž měl odvolací soud správně dojít. Tím ovšem uplatnil nezpůsobilý dovolací důvod podle , jehož použití v případě přípustnosti dovolání podle nepřichází v úvahu. Netvrdí totiž, že by odvolací soud jím správně zjištěný skutkový stav nesprávně posoudil po stránce právní, tedy že by správně zjištěný skutkový stav subsumoval pod nesprávnou právní normu. Pokud v dovolání argumentuje nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve skutkových závěrech, musel by dospět k odlišnému právnímu posouzení věci.

Lze tak uzavřít, že dovolání žalovaného směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za stavu, kdy žalobkyni v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání žalovaného nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by vůči žalovanému měla právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. července 2007

JUDr. Blanka  Moudrá

předsedkyně senátu