Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 1142/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 3. května 2006, č.j. -102, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 1. července 2005, č.j. -80, jímž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 87 090 Kč s úroky z prodlení ve výši specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku, není přípustné podle (dále jen „“) a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř).

V dovolání zpochybněná právní otázka platnosti kupní smlouvy o dodávce nápojů uzavřená mezi účastníky s účinností od 14. 8. 1997, nebyla odvolacím soudem řešena v rozporu s hmotným právem. V posuzovaném případě byla smlouva uzavřena ve smyslu 261 odst. 1 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“) mezi podnikateli a při vzniku tohoto závazkového vztahu bylo s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že se týká jejich podnikatelské činnosti. Odvolací soud správně dovodil, že není právně významné, pokud účastníci smlouvy nesprávně užili označení „“, ale citovali ustanovení a násl. , a považoval za rozhodující zjištění, že se v daném případě jednalo o závazkový vztah mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti. Měl-li tedy podle obch. zák. závazkový vztah účastníků založený předmětnou kupní smlouvou obchodní charakter, podléhá režimu obchodního zákoníku. Nesprávné označení „“ nemohlo způsobit absolutní neplatnost smlouvy pro její neurčitost a nesrozumitelnost, jak se dovolatel nesprávné domnívá.

V rozporu s hmotným právem nebyla odvolacím soudem řešena ani otázka legitimace Ing. Fenclové, zaměstnankyně žalobkyně, k podpisu posuzované kupní smlouvy, jestliže oba soudy vyšly ze skutkového zjištění o pověření Ing. F. ze dne 13. 2. 1997 k uzavření veškerých smluv za žalobkyni a dovodily, že se v dané věci jednalo o zákonné zmocnění této zaměstnankyně k podpisu smlouvy podle § 15 obch. zák., ve znění ke dni uzavření smlouvy, podle něhož, kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, je zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Byť bylo zákonné zmocnění uvedené zaměstnankyně soudem prvního stupně nesprávně označeno jako plná moc, správně soud prvního stupně odkázal na speciální právní úpravu zastoupení obsaženou v ustanovení § 13 až 16 obch. zák., upravující jednání podnikatele. Odvolací soud sice nesprávně uvedl odkaz na obch. zák., který v rozhodné době, ke dni uzavření předmětné smlouvy, neexistoval, neboť byl do právní úpravy obchodního zákoníku vložen až 1. ledna 2001 , stejně jako odst. 2, jež upravil překročení zmocnění zástupce podnikatele, zakotvené do té doby pouze v právní úpravě , avšak citoval tehdy platné ustanovení obch. zák. a správně dovodil, že Ing. F., jako zaměstnankyně žalobkyně, byla v souvislosti se svou funkcí (zástupkyně obchodního náměstka a posléze obchodní náměstkyně) oprávněna uzavírat obchodní smlouvy, což vyplývalo i z prohlášení statutárních zástupců žalobkyně.

Namítá-li dovolatel, že soudy nedostatečným způsobem nereagovaly na námitku „ohledně umístění reklamních panelů žalobkyně na a v provozovně žalovaného“, ve skutečnosti namítá nesprávné hodnocení důkazů a neúplnost dokazování v dané věci, jež nemohou být předmětem dovolacího přezkumu. Ten se otevírá zásadně jen posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu, nikoliv jiným otázkám, zejména posouzení správnosti či úplnosti skutkových zjištění. Skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuelně vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, případně že skutkový závěr soudu vycházel z neúplného dokazování a že řízení je tak postiženo vadou, ve smyslu , spočívající v neúplnosti nebo nesprávnost zjištění skutkového stavu, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nezakládá přípustnost dovolání podle Skutkovým podkladem rozhodnutí dovolacího soudu mohou totiž být jen ty skutečnosti a důkazy, které účastníci uvedli v nalézacím řízení, jak jsou zachyceny v soudním spise a uvedeny v odůvodnění rozhodnutí. Skutkový stav věci a výsledky důkazního řízení nemohou před dovolacím soudem doznat změny. Dovolací soud není oprávněn při zkoumání přípustnosti dovolání podle zabývat se jinými než právními otázkami a je vázán skutkovými zjištěními odvolacího soudu.

Protože dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a Bylo-li dovolání žalovaného odmítnuto, žalobkyně má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, za jeden úkon právní služby (sepis vyjádření k dovolání), které sestávají z odměny advokáta ve výši 4 392,50 Kč [, , , v návaznosti na a , kterou se stanoví paušální odměny za zastoupení účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení (advokátní tarif)] a z paušální částky náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 75 Kč ( vyhl. č. ), tedy celkem ve výši 4 467,50 Kč.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně povinnost, kterou mu ukládá toto rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 19. července 2007

JUDr. Kateřina   Hornochová

předsedkyně senátu