Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2399/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněných a) F. K., b) Š. K., a c) J. K., zastoupených advokátem, proti povinnému Z, d. P. V. n. L. v l., zastoupenému advokátkou, pro 852 776,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. 3. 2006, č.j. -98, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným usnesením krajský soud v bodě I. výroku změnil usnesení ze dne 25. 3. 2005, č. j. -27 (jímž okresní soud odložil exekuci nařízenou jeho usnesením ze dne 25. 3. 2005, č. j. -26, ve znění opravného usnesení ze dne 1. 6. 2005, č. j. -76, do rozhodnutí Nejvyššího soudu o návrhu na odklad vykonatelnosti rozsudku okresního soudu ze dne 1. 10. 2003, č. j. -281), tak, že návrh na odklad provedení exekuce zamítl; v části, v níž okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení exekuce, krajský soud v bodě II. výroku jeho rozhodnutí potvrdil. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žádný důvod zastavení exekuce není dán; exekuční tituly jsou vykonatelné a složení vymáhané pohledávky do soudní úschovy podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), nelze považovat za splnění ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“). Zákonné předpoklady pro odklad provedení exekuce však v souzené věci splněny nejsou.

V dovolání – jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a – namítá povinný existenci dovolacích důvodů podle a b) Jelikož soudy nezajistily doručení odvolání oprávněných proti usnesení o odkladu exekuce povinnému, nemohl se povinný na řízení řádně připravit. Exekuce byla nařízena, ačkoli proti exekučnímu titulu podal povinný dovolání s návrhem na odklad vykonatelnosti a vymáhanou pohledávku ještě před nařízením exekuce složil do soudní úschovy. Je rovněž přesvědčen, že odvolací soud nesprávně hodnotil provedené důkazy a že předpisy použité soudy v nalézacím řízení jsou protiústavní. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena soudům nižšího stupně k dalšímu řízení.

Oprávnění ve svém vyjádření podrobně popisují průběh svého sporu s povinným, řízení předcházející vydání exekučního titulu, jakož i řízení exekuční. Podle jejich názoru veškeré kroky právní zástupkyně povinného jsou vedeny s úmyslem oddálit konečné vypořádání pohledávky oprávněných. Navrhli, aby dovolání povinného bylo zamítnuto.

Nejvyšší soud věc projednal a rozhodl o ní podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, pokud jím bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce, není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) – je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání je tudíž jen důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatel argumenty ve prospěch závěru, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu sice přednesl, jejich hodnocením však k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. Je výrazem ustálené soudní praxe, že podání dovolání proti exekučnímu titulu, byť by bylo spojeno s návrhem na odklad vykonatelnosti, nemá za následek pozbytí vykonatelnosti exekučního titulu; i kdyby vykonatelnost exekučního titulu byla podle skutečně odložena, není to důvodem zastavení exekuce, nýbrž pouze odkladu jejího provedení podle (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 1996, sp. zn. , uveřejněné v Soudní judikatuře č. 6, ročník 1997 pod č. 50). V soudní praxi není též pochyb o tom, že úschova podle není úřední úschovou ve smyslu obč. zák.; tou je pouze úschova podle ustanovení a násl. (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol.: . Komentář, 7. vydání, C. H. Beck Praha 2006, I. díl, str. 903). Námitky směřující proti věcné správnosti exekučního titulu (a tedy i proti ústavnosti předpisů, na nichž je založen) jsou v exekučním řízení bezvýznamné.

Přípustnost dovolání nemůže založit ani dovolatelova polemika s hodnocením důkazů odvolacím soudem; ze zásady volného hodnocení důkazů ( ) vyplývá, že mimo rámec dovolacích důvodů podle a (k založení přípustnosti dovolání podle podst. 1 písm. c/ a ovšem nezpůsobilých) v dovolacím řízení hodnocení důkazů již nelze úspěšně zpochybnit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2006, sp. zn. ).

Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, pokud jím byl zamítnut návrh dovolatele na odklad provedení exekuce, není přípustné, neboť toto usnesení není uvedeno v ustanovení mezi usneseními, proti nimž je ve věcech výkonu rozhodnutí přípustné dovolání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. , uveřejněné v Soudní judikatuře č. 12, ročník 2004 pod č. 233). Námitky směřující proti bodu I. výroku napadeného usnesení jsou proto v dovolacím řízení bezvýznamné.

Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud je podle , věty první, a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení rozhodne soudní exekutor ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. července 2007

JUDr. Miroslava  J i r m a n o v á , v. r.

předsedkyně senátu