Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 660/2007

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 8. 1. 2007, sp. zn. , byl obviněný J. M. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. a odsouzen podle § 247 odst. 2 tr. zák. k trestu odnětí svobody na 22 měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. a podle § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.

O odvolání obviněného bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2007, sp. zn. . Podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. byl rozsudek Okresního soudu Praha-západ zrušen ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 písm. a) tr. ř. bylo znovu rozhodnuto tak, že obviněný byl podle § 247 odst. 2 tr. zák., § 35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou, přičemž podle § 35 odst. 2 tr. zák. byly zrušeny výrok o trestu v trestním příkazu Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 28. 11. 2005, sp. zn. , výrok o trestu v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 19. 6. 2006, sp. zn. , a výrok o trestu v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. , a další obsahově navazující rozhodnutí. Souhrnný trest byl obviněnému uložen za trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e) tr. zák., jímž byl uznán vinným ve věci Okresního soudu Praha-západ sp. zn. , a dále za trestné činy, jimiž byl uznán vinným ve věcech Obvodního soudu pro Prahu 3 sp. zn. a a ve věci Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. .

Jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. byl posouzen skutek, který podle zjištění Okresního soudu Praha-západ, s nimiž se v napadeném rozsudku ztotožnil i Krajský soud v Praze, spočíval v podstatě v tom, že v době od 18:00 hodin dne 6. 9. 2005 do 5:45 hodin dne 7. 9. 2005 v obci H. J. , okr. P. –z., se obviněný J. M. spolu s dalším neztotožněným pachatelem vloupali do provozovny zahradnictví S. tak, že přestřihli oko kovového řetězu zajišťujícího vstupní vrata a dále přestřihli třmen visacího zámku od ochranné mříže okna do provozovny, vnikli dovnitř, vše prohledali, odcizením pokladní hotovosti ve výši cca 700,- Kč a dalších věcí, uvedených ve skutkové části výroku o vině, způsobili majitelce zahradnictví J. L. škodu ve výši 98.140,- Kč, dále vypáčili dvířka nápojového automatu na kávu patřícího obchodní společnosti A. , a. s., ze kterého odcizili hotovost ve výši 500,- Kč ke škodě této obchodní společnosti, přičemž obviněný se činu dopustil poté, co byl dne 13. 3. 2003 propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl za trestný činy krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), odst. 3 písm. b) tr. zák. uložen ve věci Krajského soudu v Praze sp. zn. .

Obviněný podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze. Tento rozsudek napadl v rozsahu odpovídajícím tomu, že Krajský soud v Praze ponechal beze změny výrok o vině. Obviněný odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a vytkl nesprávné právní posouzení skutku a jiné nesprávné hmotně právní posouzení. V mezích tohoto dovolacího důvodu zpochybnil, že by se z jeho strany jednalo o spolupachatelství ve vztahu k odcizení zboží nacházejícího se v zahradnictví a ve vztahu k hotovosti z nápojového automatu. V tomto ohledu poukázal na nedostatek konkrétního zjištění soudů, že by zboží nacházející se v zahradnictví a hotovost z nápojového automatu odcizil právě on, resp. jak konkrétně se na tom podílel. Nedostatek konkrétních zjištění soudů namítl i ve vztahu k vloupání z toho hlediska, že nebylo zjištěno, jak se podílel na překonání překážek, které umožnilo vniknout do zahradnictví, a na vypáčení dvířek nápojového automatu. Připustil, že odcizil jen hotovost z pokladny (na které byly nalezeny otisky jeho prstů), a vyjádřil názor, že neodpovídá za další rozsah krádeže, který se promítl do právního posouzení podle § 247 odst. 2 tr. zák. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Krajskému soudu v Praze věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné.

Trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zák. se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, čin spáchá vloupáním, byl za takový čin v posledních třech letech potrestán a způsobí uvedeným činem škodu nikoli malou. Škodou nikoli malou se rozumí škoda dosahující částky nejméně 25.000,- Kč (§ 89 odst. 11 tr. zák.).

Podle § 9 odst. 2 tr. zák. byl-li trestný čin spáchán společným jednání dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama (spolupachatelé).

Skutkový stav, tak jak ho zjistily soudy, evidentně naplňuje znaky spolupachatelství trestného činu krádeže podle citovaných ustanovení. O tom, že šlo o společné jednání obviněného a další osoby, a o úmyslu obviněného, který k tomu směřoval, svědčí podle úvah soudů to, že obviněný se aktivně podílel na odcizení peněz z pokladny, na které byly nalezeny otisky jeho prstů, a to, že šlo o odcizení takového množství zboží, že bylo vyloučeno, aby ho odnesl jediný pachatel. Tyto úvahy vedly soudy k závěru, že smyslem účasti obviněného na činu bylo provést ho společně s další osobou, jejíž totožnost nebyla zjištěna. Na těchto úvahách a závěrech soudů nemá Nejvyšší soud cokoli co měnit, neboť jde o logické a přesvědčivě zdůvodněné závěry jasně ukazující na spolupachatelství. Z toho podle § 9 odst. 2 tr. zák. vyplývá odpovědnost obviněného za celý rozsah spáchaného činu bez ohledu na to, jakým konkrétním dílčím způsobem se každý ze spolupachatelů podílel na překonání překážek, které bránily v přístupu k odcizeným penězům a věcem, a také na odcizení jednotlivých věcí v tom smyslu, kterou z věcí vzal každý ze spolupachatelů, ponechal si ji apod. S ohledem na povahu posuzovaného činu, způsob jeho provedení, okolnosti jeho spáchání i jeho rozsah je jasné, že čin jako celek směřoval k tomu, aby jeho pachatelé získali peníze nebo věci vhodné k případnému zpeněžení. V žádném ohledu nevykazuje posuzovaný čin nic, z čeho by se dalo usuzovat na vybočení některého spolupachatele z rámce vymezujícího tento čin jako společnou akci obviněného a dalšího pachatele. Za tohoto stavu soudy naprosto správně v právní kvalifikaci skutku vyjádřily odpovědnost obviněného jak za vloupání ve smyslu § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák., § 89 odst. 14 tr. zák., tak za celou škodu způsobenou odcizením peněz a věcí a několikanásobně přesahující spodní hranici škody nikoli malé ve smyslu § 247 odst. 2 tr. zák., § 89 odst. 11 tr. zák.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. takto rozhodl v neveřejném zasedání, aniž k tomu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. června 2007

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec