Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1874/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 12. 5. 2004, č. j. -118, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 17. 597,- Kč s 12 % úrokem z prodlení od 22. 5. 1999 do zaplacení, co do částky 12.774,- Kč s 18% úrokem z prodlení od 22. 5. 1999 do zaplacení a co do 6% úroku z prodlení z částky 17.597,- Kč od 22. 5. 1999 do zaplacení žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání obou účastníků Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 28. 6. 2006,  č. j. -162, změnil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12.774,- Kč s 12% úrokem z prodlení od 22. 5. 1999 do zaplacení, ve vyhovujícím výroku jej potvrdil, odvolací řízení o odvolání žalovaného proti zamítavému výroku zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Proti rozsudku odvolacího soudu (vyjma výroku o zastavení odvolacího řízení)  podal žalovaný dovolání, v němž odvolacímu soudu vytýká, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování, a že při hodnocení důkazů a zjišťování skutkového stavu nebylo postupováno v souladu s ustanovením Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v napadených výrocích zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolatel sice není zastoupen advokátem (advokátka ani po výzvě obsažené v usnesení Městského soudu v Brně ze dne 2. 4. 2007, č.j. -180, nepředložila plnou moc pro dovolací řízení) ani netvrdí, že by měl právnické vzdělání, avšak vzhledem k nepřípustnosti dovolání není zapotřebí řešit nedostatek podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení ( ).

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podle je  dovolání  přípustné proti  rozsudku odvolacího  soudu a proti usnesení odvolacího soudu,  jimiž  bylo změněno  rozhodnutí  soudu  prvního stupně  ve věci samé [písm. a)], jimiž  bylo potvrzeno  rozhodnutí soudu  prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve  věci samé jinak než v dřívějším  rozsudku  (usnesení)  proto,  že   byl  vázán  právním  názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí  soudu prvního stupně, jestliže  dovolání  není  přípustné  podle  písmena  b)  a  dovolací soud dospěje  k závěru,  že napadené  rozhodnutí má  ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém  plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a  v obchodních věcech  50.000,-  Kč; k příslušenství  pohledávky  se  přitom nepřihlíží.

V dané věci žalovaný napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu v té části, jíž byl rozsudek soudu prvního stupně částečně změněn a částečně potvrzen a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byl nárok na dělitelné plnění, došlo rozsudkem soudu prvního stupně, který žalobě zčásti vyhověl a zčásti ji zamítl, k tzv. rozštěpení uplatněného nároku; přípustnost dovolání je proto třeba posuzovat vůči jednotlivým výrokům rozsudku odvolacího soudu samostatně. Pak je ovšem zřejmé, že žádným z dovoláním dotčených výroků (rozsudek soudu prvního stupně byl potvrzen ohledně částky 17.597,- Kč s příslušenstvím a změněn ohledně částky 12.774,- Kč s příslušenstvím) nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 20.000,- Kč, a přípustnost dovolání je proto vyloučena  ustanovením , aniž by na použití tohoto ustanovení měla vliv okolnost, že součet výše plnění z obou částí nároku přesahuje částku 20.000,- Kč. K příslušenství uplatněného nároku se nepřihlíží, ledaže by samostatně (tj. bez současného uplatnění nároku samotného) tvořilo předmět řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 1. 1998, sp. zn. , publikované pod č. 62 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998).

Protože ani proti výrokům o nákladech řízení zákon dovolání nepřipouští ( ,  a  239 - srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , publikované pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003), směřuje dovolání proti takovým výrokům rozsudku odvolacího soudu, proti nimž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného - aniž se věcí dále mohl zabývat - podle , věty první, a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a , neboť žalovaný s ohledem na výsledek dovolacího řízení nemá na náhradu nákladů právo a žalobkyni v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. června 2007

JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu