Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2134/2006

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Plzni (soud odvolací) rozsudkem  ze dne 31. 1. 2006, č.j. -102, potvrdil rozsudek ze dne 28. 2. 2005, č.j. -73, kterým Okresní soud v Klatovech (soud prvního stupně) přivolil k výpovědi z nájmu žalovaného k bytu č. 4, II. kategorie, o velikosti 1+1 s příslušenstvím, v 1. nadzemním podlaží domu čp. 326/II v Koldinově ulici  v K. (dále „předmětný byt“ nebo „byt“ a „předmětný dům“ nebo „dům“), určil, že výpovědní lhůta je tříměsíční, uložil žalovanému byt vyklidit do 15 dnů po zajištění náhradního ubytování a rozhodl o nákladech řízení; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Soudy obou stupňů vzaly za prokázáno, že žalobce (vlastník předmětného domu) uzavřel dne 28. 9. 1995 smlouvu o společném nájmu předmětného bytu na dobu neurčitou se žalovaným a s jeho bratrem B. B., po jehož smrti (dne 16. 2. 2002) se stal žalovaný výlučným nájemcem bytu, že žalovaný opakovaně rušil noční klid  v domě hlasitým boucháním domovními dveřmi i dveřmi od bytu, hlasitým křikem na chodbě, že za tato jednání (k nimž došlo dne 31. 5. 2003, 1. 7. 2003 a 3. 6. 2003) byl rozhodnutím komise pro projednávání přestupků města K. ze dne 1. 3. 2004, potvrzeným rozhodnutím Krajského úřadu P. k. ze dne 28. 4. 2004, uznán  vinným spácháním přestupku proti veřejnému pořádku, a že žalobce udělil dne 11. 9. 2003 žalovanému písemnou výstrahu; dále vzaly za prokázáno, že rozhodnutím téže přestupkové komise ze dne 5. 10. 2004 byl žalovaný uznán vinným spácháním přestupku proti občanskému soužití, k němuž došlo dne 5. 5. 2004, a že se žalovaný dopouštěl incidentů v domě (hlasitého bouchání dveřmi, používání hrubých výrazů vůči ostatním nájemcům bytů) i v průběhu  roku 2004. Na základě toho odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že uplatněný výpovědní důvod podle v tehdy platném znění, tj. ve znění před novelou č. (dále jen „“), byl naplněn a shledal žalobu důvodnou.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opřel o ustanovení , a namítl v něm nesprávnost právního posouzení věci. Naplnění uplatněného dovolacího důvodu spatřuje v nesprávné aplikaci ustanovení , neboť „z provedeného důkazního řízení je patrno, že žalovaný jako nájemce obdržel písemnou výstrahu žalobce dne 11. 9. 2003, a další hrubé porušování dobrých mravů žalovaným v domě nebylo prokázáno“. Namítá, že plní své povinnosti nájemce, že řádně platí nájemné, a zpochybňuje výpovědi svědků (nájemců bytů v domě), z nichž soudy vycházely. Navrhl, aby rozsudky soudů obou stupňů byly zrušeny a věc byla vrácena  soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalobce ve svém dovolacím vyjádření namítl, že dovolání je nepřípustné a navrhl, aby bylo odmítnuto, případně – bude-li shledáno přípustným –  zamítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), se nejprve zabýval přípustností tohoto mimořádného opravného prostředku.

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení a c)

Ustanovení přípustnost dovolání nezakládá, jelikož rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem odvolacího soudu byl jeho prvním rozhodnutím ve věci.

Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle , z něhož ji dovozuje dovolatel.

Podle je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je zásadně důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod, kterým by bylo možné vytýkat nesprávnost skutkových zjištění ( ).

Právě takovýto nepřípustný dovolací důvod obsahově uplatňuje dovolatel. Byť formálně uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ( ), podle  obsahu dovolání zpochybňuje právní závěr, na jehož základě bylo žalobě vyhověno, námitkami směřujícími proti skutkovému závěru odvolacího soudu o porušování dobrých mravů žalovaným po doručení výstrahy. Jeho námitky jsou tedy námitkami směřujícími proti nesprávně (neúplně) zjištěnému skutkovému stavu, resp. proti hodnocení důkazů soudem.

Se zřetelem k  uvedenému je třeba učinit závěr, že dovolání není podle   přípustné. Za tohoto stavu dovolací soud dovolání žalovaného podle a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle ustanovení věty první, , , věty první a a zavázal žalovaného k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 950,- Kč (, ve spojení s ustanovením , ve spojení s ustanovením , , ve znění účinném do 31. 8. 2006), a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 75,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění účinném do 31. 8. 2006).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 7. června 2007

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.

předsedkyně senátu