Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1792/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně  JUDr. J. Š., advokátky, jako správkyně konkursní podstaty úpadce J. K., proti žalované  L., s. r. o., o zaplacení částky 3.286.275,  Kč s příslušenstvím, o návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod  sp. zn. , o dovolání úpadce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. listopadu 2002, č. j. -34, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze potvrdil k odvolání úpadce usnesení ze dne 2. října 2002, č. j. -34, jímž Obvodní soud pro Prahu 10 nepřipustil úpadcův vstup do řízení jako vedlejšího účastníka na straně žalované.

Proti usnesení odvolacího soudu podal úpadce včasné dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení a (dále též jen „“), namítaje, že řízení je postiženo  vadou, která mohla mít za následek  nesprávné  rozhodnutí ve věci (tedy, že je dán dovolací důvod dle ). V dovolání snáší argumenty na podporu závěru o existenci uplatněného dovolacího důvodu a dožaduje se zrušení napadeného usnesení. Kromě toho požaduje, aby Nejvyšší soud řízení přerušil podle a předložil věc Ústavnímu soudu, maje za to, že požadavek povinného zastoupení dovolatele, který nemá právnické vzdělání,  v dovolacím řízení, je diskriminační.

Se zřetelem k bodu 3. článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném před 1. dubnem 2005.

Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o (ne)přípustnosti vedlejšího účastenství ve smyslu ustanovení , není přípustné podle žádného ustanovení (srov. až ), což Nejvyšší soud vysvětlil již v usnesení ze dne 29. června 2005, sp. zn. .

Oproti očekávání dovolatele nelze přípustnost dovolání dovodit ani z ustanovení (napadené usnesení není rozhodnutím ve věci samé) ani z ustanovení (nejde o žádný z tam vypočtených případů).

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání odmítl (, ).

Odmítnutí dovolání, které nemůže být přípustné, nebrání se zřetelem k dikci ani nedostatek povinného zastoupení dovolatele. Z téže příčiny neshledal Nejvyšší soud ani důvod přerušit řízení a předložit věc Ústavnímu soudu, jelikož výsledek dovolacího řízení by nebyl jiný, ani kdyby dovolatel zastoupen byl. Kromě toho Nejvyšší soud pokládá úpravu povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení za ústavně konformní, což ve své rozhodovací praxi opakovaně potvrdil i Ústavní soud (srov. např. jeho usnesení ze dne 14. září 2000, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 32/2000 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky, svazku 19).

Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn tím, že dovolání úpadce bylo odmítnuto a u ostatních účastníků žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení zjištěny nebyly  (, , ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne31. května 2007

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu