Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 636/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 5. března 2004, č. j. -169, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 (dále jen „soud prvního stupně“) zamítl žalobu žalovaného na obnovu řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. a rozhodl o nákladech řízení; zároveň rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaný žalobu nepodal včas, tj. ve lhůtě určené , neboť neprokázal tvrzení, že teprve v květnu 2001 nalezl stejnopis smlouvy o zprostředkování [důvod obnovy podle ]. Ačkoli samotné nedodržení lhůty k podání žaloby na obnovu řízení považoval za dostačující důvod k jejímu zamítnutí, konstatoval zároveň, že žalovaný neprokázal ani existenci důkazu (smlouvy s odlišným textem, než jaký předložil žalobce), o kterém tvrdí, že jej bez své viny nemohl použít v původním řízení a jenž by mohl přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci. Konečně pak dovozuje, že žalovanému nic nebránilo předložit svou verzi smlouvy jak v řízení před soudem prvního stupně, tak při jednání před odvolacím soudem dne 26. 2. 1997, kde na dvě verze textu smlouvy poukazoval.

Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, v němž argumentuje ve prospěch věcných důvodů pro povolení obnovy řízení ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4, pod sp. zn. . Sám považuje tvrzení o dohledání smlouvy za nepravdivé a v souvislosti s tím vyjadřuje zásadní nespokojenost s prací svého právního zástupce JUDr. J. H. Naopak za důkazy odůvodňující obnovu řízení označuje „listy 2006, 2007, 2008, 2009 a 2010, které vypracoval počítač P. B. dne 11. 4. 2001 použitím zcela nového zlepšeného speciálního programu M. X.W. s. A. 37698SR L., které obsahují také zcela nové skutečnosti a důkazy, jež bez své viny nemohl použít v původním řízení, protože byl ten program k dispozici teprve v březnu 2001, a které předložil soudu opakovaně doporučeně jako nesporné důkazy, že jsou dány důvody pro obnovu řízení“. Obsahově ( ) pak navrhl, aby byla rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušena a věc vrácena Obvodnímu soudu pro Prahu 4 k dalšímu řízení.

Dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno legitimovaným subjektem (žalovaným). Ačkoliv bylo podáno až po uplynutí jednoměsíční zákonné dovolací lhůty uvedené v , zůstala dovolateli lhůta k podání dovolání zachována, protože se řídil nesprávným poučením obsaženým v usnesení odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. prosince 2002, sp. zn. , publikované v časopisu Soudní judikatura pod označením SJ 7/2003). Lze tedy mít zato, že dovolání bylo podáno včas.

Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 16. přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, návrhy na obnovu řízení proti rozhodnutím vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 1. 2001).

Jelikož v původním řízení, o jehož obnovu jde, bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 5. listopadu 1996, č. j. -121, který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 4. října 2000, č. j. -164, není pochyb o tom, že žalobou na obnovu řízení napadená rozhodnutí byla vydána před 1. lednem 2001 a po řízení provedeném podle ve znění před jeho novelou provedenou , tedy ve znění do 31. 12. 2000. Proto i v dovolacím řízení bylo postupováno podle ve znění účinném do 31. l2. 2000 (dále jen „“), neboť i když dovolání směřovalo proti rozhodnutí vydaném po 1. lednu 2001, stalo se tak po řízení provedeném podle dosavadních předpisů (srovnej část dvanáctou, hlavu I., bod 17 zákona ).

Nejvyšší soud se dále zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení , a

Podle není dovolání přípustné proto, že usnesení odvolacího soudu není usnesením měnícím a napadené rozhodnutí nelze podřadit ani případům vyjmenovaným v až f)

Podmínky přípustnosti dovolání stanovené v nejsou rovněž naplněny, neboť rozhodnutí (usnesení) o povolení obnovy řízení ( ) není ve smyslu rozhodnutím ve věci samé (srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 61/1998).

Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle 237 odst. 1 , jež spojuje přípustnost dovolání (proti každému rozhodnutí odvolacího soudu - až na výjimky zakotvené v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným; existenci takových vad dovolatel ovšem netvrdí.

Za situace, kdy dovolatel netvrdí žádné vady uvedené v (zbylé výtky uvedené v dovolání nejsou podřaditelné žádné zmatečnostní vadě) a jejich existence z obsahu spisu nevyplývá, je nepochybné, že dovolání není přípustné ani z hlediska

Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, a Nejvyšší soud České republiky je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a (per analogiam) za situace, kdy žalobci, který by jinak měl právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 31. května 2007

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á

předsedkyně senátu