Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 1756/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. ledna 2007, č.j. -151, kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 9. října 2006, č.j. -133, o zamítnutí žaloby na zaplacení 53 337 Kč s příslušenstvím, není přípustné podle (dále jen „“) a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř).

Dovolatelka zpochybňuje právní závěr soudu, že závazkový vztah mezi účastníky, založený smlouvou o poskytování a úhradě zdravotní péče ze dne 16. 1. 2003, se řídí režimem obchodního zákoníku. Dovolatelka se domnívá, že odvolací soud dospěl k nesprávnému závěru, že osoba zapsaná do obchodního rejstříku je podnikatelem bez ohledu na skutečnost, zda podniká či nikoli, a poté nesprávně dovodil, že žalobkyně nemůže, coby účastník smlouvy, namítat neplatnost smluvního ujednání ve smyslu § 262 odst. 1 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), pokud dohoda o působnosti obchodního zákoníku mezi účastníky smlouvy směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem. Dovolatelka poukazuje na § 2 odst. 1 obch. zák., podle něhož se podnikáním rozumí soustavná činnosti prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Odvolací soud podle žalobkyně provedl nesprávný výklad pojmu podnikatel, když v dané věci nevzal v úvahu, že předchůdkyně žalobkyně (dále jen žalobkyně) byla příspěvkovou organizací zřizovanou J. k., tudíž nebylo její hlavní činností vytváření zisku, přičemž v obchodním rejstříku byla zapsána jen proto, že tak stanovil zvláštní předpis.

Dovolací soud uzavřel, že odvolací soud stejně jako soud prvního stupně nerozhodl v rozporu s hmotným právem, pokud žalobkyni považoval za podnikatelku, jestliže byla zapsána v obchodním rejstříku, neboť podle § 2 odst. 2 písm. a) obch. zák. je podnikatelem pro účely obchodního zákoníku osoba zapsaná v obchodním rejstříku, a to bez ohledu na skutečnost, zda má v předmětu činnosti podnikání, či nikoliv. Povinné zápisy do obchodního rejstříku se týkají jak právnických osob, tak fyzických, přičemž na základě zákonných ustanovení obchodního zákoníku jsou to všechny obchodní společnosti a družstva; jiné právnické osoby se do obchodního rejstříku zapisují pouze v případě, že tak stanoví zvláštní zákon (srov. Obchodní zákoník, komentář, I. Štenglová, S. Plíva, M. Tomsa, a kol., + C.H.BECK, 7. vydání 2002, str. 10). O posledně uvedený případ se právě v dané věci jedná, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, jako příspěvková organizace, byla v obchodním rejstříku zapsána dne 1. 1. 2003 na základě ustanovení , o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o souvisejících změnách a o změně , o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění , a , o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, byla v době uzavírání smlouvy „tzv. fiktivní podnikatel“, tedy podnikatelem ve smyslu ustanovení obch. zák., na základě zápisu v obchodním rejstříku; proto není rozhodující, zda podnikatelskou činnost podle obch. zák., prováděla či nikoliv.

Protože dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je – aniž se mohl věcí dále zabývat – podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalované žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalobkyni právo, nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. května 2007

JUDr. Kateřina H o r n o c h o v á

předsedkyně senátu