Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1999/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 30. listopadu 2006, č. j.                                       -105, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 6. června 2006, č. j. -53, jímž byla zamítnuta žaloba na určení, že žalobkyně je vlastníkem nemovitostí, a to pozemků parc. č. 1164/4 - orná půda o výměře 889 m2 a č. 1183/3 - ostatní plocha o výměře 16 m2 zapsaných u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště O. na listu vlastnictví č. 518 pro katastrální území N. B., obec O., a bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že na základě skutkového stavu věci, jak byl provedeným dokazováním zjištěn, nelze chování žalovaného vůči žalobkyni právně kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů ve smyslu , , v platném znění (dále jen „obč. zák.“), které by podle tohoto ustanovení zakládalo nárok žalobkyně na vrácení daru.

Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle a dovolacím soudem nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Ze znění (jakož i ) vyplývá, že dovolání podle tohoto ustanovení je přípustné pouze k řešení právních otázek. To znamená, že jeho přípustnost může být dána pouze naplněním dovolacího důvodu uvedeného v , jímž lze namítat, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolací důvod podle , kterým je možno napadnout rozhodnutí odvolacího soudu proto, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, může být úspěšně použit pouze v případě, že je dovolání přípustné, tedy že dovolací soud dospěje k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí. Dovolací důvod mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci nelze v případě dovolání přípustného podle použít vůbec (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, či ze dne 30. 3. 2006, sp. zn.  ).

V projednávané věci žalobkyně namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tato vada měla spočívat v tom, že odvolací soud postupoval v rozporu s , když ji sice poučil o způsobu, jak reparovat absenci potřebných žalobních tvrzení, a o potřebě k těmto tvrzením označit důkazy, avšak nepoučil ji o následcích, které nastanou v případě, že tak neučiní. Dále měl odvolací soud pochybit, když rozsudek soudu prvního stupně pro nepřezkoumatelnost nezrušil a řízení, jež mělo být provedeno před tímto soudem, provedl sám. Odvolací soud měl zatížit řízení vadou i tím, že neprovedl žalobkyní navržené důkazy k prokázání jejího tvrzení, že se žalovaný předem zavázal zřídit věcné břemeno zatěžující jeho pozemek parc. č. 1166. Těmto námitkami žalobkyně uplatnila dovolací důvod podle , který není, jak bylo výše uvedeno, sám o sobě způsobilý založit přípustnost dovolání podle

Obdobně je tomu i v případě námitky žalobkyně, že věc byla projednána a rozhodnuta vyloučenými soudci, která je uplatněním zmatečnosti podle Dovolací soud může z vlastní iniciativy nebo z podnětu dovolatele rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat z hlediska zmatečností uvedených v , a b/ a , ovšem pouze v případě, je-li dovolání přípustné. Ani tyto vady přípustnost dovolání podle založit nemohou; mohou být pouze předmětem žaloby pro zmatečnost.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud České republiky je proto podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za stavu, kdy žalovanému vznikly náklady v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky, které sestávají z odměny advokátky ve výši 5.000,- Kč (, ve spojení s , ve spojení s a , v platném znění), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (, a 3 , v platném znění) a částky 1.007,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokátka povinna z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné usnesení, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně 29. května 2007

JUDr. Blanka M o u d r á

předsedkyně senátu