Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tdo 542/2007

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 11. prosince 2002, sp. zn. , byl obviněný M. S. uznán vinným pokusem trestného činu ublížení na zdraví podle § 8 odst. 1, § 222 odst. 1 tr. zák. a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání dvou roků s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu v trvání pěti roků. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal toliko poškozený rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. dubna 2003, sp. zn. , tak, že je podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl.

Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 20. prosince 2006, sp. zn. , rozhodl pak tak, že podle § 60 odst. 1 tr. zák. a § 330 odst. 1 tr. ř. vyslovil, že se odsouzený M. S. ve zkušební době podmíněného odsouzení neosvědčil a nařídil u něj výkon původně podmíněně odloženého trestu odnětí svobody v trvání dvou roků.

O stížnosti odsouzeného rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. února 2007, sp. zn. , tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. jako nedůvodnou zamítl.

Proti posledně uvedenému usnesení Městského soudu v Praze podal obviněný M. S. prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku obviněný uvedl, že vykonání uloženého trestu odnětí svobody považuje za nepřiměřeně přísné a odporující zásadám ukládání trestů. Poukázal přitom na delší časové období, které uplynulo od právní moci rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. prosince 2004, sp. zn. (který se stal důvodem k nařízení výkonu trestu), a dále též na svou současnou životní situaci, která svědčí o tom, že se již napravil a účelu trestu tak již bylo dosaženo. Protože napadené usnesení pokládá za způsobilé ohrozit jeho práva zaručenád navrhl, aby Nejvyšší soud toto usnesení „… zrušil a vrátil k dalšímu řízení, případně ve věci sám rozhodl rozsudkem, jímž odsouzenému ponechá trest v podmíněné formě, případně zvolí alternativu trestu“.

Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření k dovolání obviněného uvedla, že obviněný podal dovolání proti rozhodnutí, kterým mu byl nařízen výkon trestu odnětí svobody, tj. proti rozhodnutí, proti němuž zákon dovolání nepřipouští (§ 265a odst. 1, 2 tr. ř.).

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v posuzované věci splněny podmínky přípustnosti dovolání. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) - h) tr. ř. potom taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se považují pro účely řízení o dovolání za rozhodnutí ve věci samé. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který umožňuje průlom do právní moci rozhodnutí, a už z tohoto důvodu je přípustnost jeho podání omezena (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2005, sp. zn. ).

Dovolání obviněného M. S. směřuje proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, jímž byl podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnut jeho řádný opravný prostředek (stížnost) proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 (soudu prvního stupně), který rozhodl, že se obviněný ve zkušební době podmíněného odsouzení neosvědčil a proto u něj nařídil výkon trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, se zařazením do věznice s dozorem.

S ohledem na taxativní povahu výčtu rozhodnutí, proti nimž zákon v ustanovení § 265a odst. 1, 2 tr. ř. připouští dovolání, mezi nimiž však není uvedeno usnesení o nařízení výkonu původně podmíněně odloženého trestu odnětí svobody, Nejvyšší soud musel učinit závěr, že dovolání obviněného M. S. není přípustné, a proto je jako takové podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 29. května 2007

Předseda senátu:

JUDr. Antonín Draštík