Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tvo 10/2007

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 12. 5. 2006, sp. zn. , byl obviněný A. U. uznán vinným trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. a), c), d) tr. zák., trestným činem zbavení osobní svobody podle § 232 odst. 1 tr. zák., trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1, 2 písm. a) tr. zák., trestným činem vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zák. a trestným činem omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmi let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a k povinnosti nahradit škodu. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných P. L., J. Z., J. K. a R. M.

Proti tomuto rozsudku podali všichni obvinění a krajský státní zástupce odvolání a trestní věc obviněného A. U. se v době rozhodování o jeho vazbě nacházela ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze.

Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 1. 2007, sp. zn. , podle § 72 odst. 3 tr. řádu zamítl žádost obviněného A. U. o propuštění z vazby na svobodu.

Proti tomuto usnesení podal obviněný A. U. stížnost s tím, že ví, že jeho stížnost je pouze formalita, že dopředu rozhodnutí Nejvyššího soudu zná, a že snad ani nechce, aby byl čistě náhodou z vazby propuštěn, ale má potřebu sdělit, že s názorem Vrchního soudu v Praze o vazebních důvodech nesouhlasí.

Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle § 147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.

Obviněný A. U. byl vzat do vazby usnesením Okresního soudu v Liberci ze dne 2. 10. 2004, sp. zn. , z důvodů § 67 písm. a), c) tr. řádu. Naposledy bylo o důvodnosti vazby obviněného rozhodnuto napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný uznán vinným závažnými trestnými činy, za které mu byl uložen přísný nepodmíněný trest odnětí svobody. Výše uloženého trestu a skutečnost, že se obviněný žalovaného jednání měl dopustit v době podmíněného propuštění z výkonu trestu, vyvolávaly důvodnou obavu, že by se obviněný na svobodě mohl dalšímu stíhání a nástupu trestu vyhýbat a v trestné činnosti pokračovat, či ji opakovat. V tomto směru lze přisvědčit prognóze obviněného o výsledku projednání věci před Nejvyšším soudem, přičemž je možno vzít v úvahu i to, že z odůvodnění stížnosti obviněného není patrno, zda jde o stížnost ve prospěch či neprospěch, a že obviněný jen napadá odůvodnění napadeného rozhodnutí a výrok bere na vědomí. Všechny tyto úvahy o důvodnosti vazby obviněného A. U. jsou již však bezpředmětné, protože rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 3. 2007 byla trestní věc obviněného pravomocně skončena a obviněný by měl být převeden z vazby do výkonu trestu odnětí svobody.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. května 2007

Předseda senátu:

JUDr. Pavel Kučera