Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2726/2006

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Přerově usnesením ze dne 29. 3. 2005, č. j. -6, nařídil podle rozhodčího nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. 1347/2004, k vymožení pohledávky ve výši 15.100,- Kč s 3 % úroky z prodlení od 30.10.2004 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 425,- Kč za každý započatý měsíc počínaje měsícem říjnem 2004 až do úplného zaplacení jistiny 15.100,- Kč, nákladů za rozhodčí nález ve výši 2.000,- Kč, nákladů předcházejícího řízení ve výši 2.380,- Kč a 10.890,- Kč a nákladů exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, na majetek povinného exekuci, jejímž provedením pověřil soudního exekutora ( , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“).

K odvolání povinného Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci v záhlaví citovaným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud uzavřel, že rozhodčí nález, přestože je opatřen doložkou právní moci a vykonatelnosti, podkladem pro nařízení exekuce být nemůže, neboť není vykonatelný; povinnému totiž nebyl doručen. Protože , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „“), nestanoví jinak, užijí se na doručování písemností v rozhodčím řízení přiměřeně příslušná ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „“. Z „fikce doručení, jak bylo ujednáno v rozhodčí smlouvě“, nelze podle odvolacího soudu vycházet, neboť dohoda účastníků o způsobu doručení rozhodčího nálezu, zakládající fikci doručení bez ohledu na to, zda se adresát v místě doručení zdržoval, je pro rozpor s ustanoveními upravujícími náhradní doručení v tomto rozsahu neplatná. Taková dohoda, argumentuje dále, se rovněž příčí zásadám rovného postavení a poskytnutí stejných příležitostí k uplatnění práv v rozhodčím řízení ( a ). Dodává, že v uvedené dohodě si účastníci sjednali pouze informační povinnost ohledně případné změny adresy bydliště, nedohodli si však postup pro případ, že pošta písemnost jako nedoručenou vrátí.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl oprávněný dovoláním, kterým prostřednictvím důvodu uvedeného v oponuje závěru         o nevykonatelnosti rozhodčího nálezu. Účastníci sjednali ve smyslu zcela jasnou a přesnou dohodu o způsobu doručování písemností v rozhodčím řízení (nikoli jen informační povinnost), včetně následků účinnosti doručování účastníku v případě, že se písemnost zasílaná na adresu uvedenou ve smlouvě vrátí jako nedoručená a účastník se o doručení nedozví. Podle dohodnutých pravidel byl rozhodčí nález povinnému (náhradním způsobem) doručen. Na rozdíl od odvolacího soudu dovolatel prosazuje, že právě taková dohoda, ukládající účastníkům povinnost prokazatelným způsobem vzájemně si oznámit změnu bydliště, pak ve svém důsledku zaručuje rovné postavení stran v rozhodčím řízení. Okruh procesních otázek, ohledně kterých se strany mohou pro účely rozhodčího řízení dohodnout, není žádným způsobem omezen či taxativně vyjmenován; mohou tedy, dovozuje dovolatel, upravit jakékoli otázky týkající se postupu řízení, pokud budou zachovány základní zásady rozhodčího řízení, tj. zásada stejné příležitosti a rovného postavení stran. Podle dovolatele není vyloučeno, aby se dohoda o postupu, kterým má rozhodce vést řízení, týkala i způsobu, jakým bude doručován rozhodčí nález, a je-li taková dohoda, je rozhodce povinen se jí řídit. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. ).

Dovolání je ve smyslu přípustné, protože směřuje proti rozhodnutí, jímž odvolací soud změnil usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci nařízení exekuce (, , odst. 2 ,         ); důvodné však není.

Z úřední povinnosti přihlíží dovolací soud k vadám vyjmenovaným v , odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem – v daném případě důvodem podle – včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil ( ). Jelikož uvedené vady nebyly dovoláním vytýkány a z obsahu spisu se nepodávají, je předmětem dovolacího přezkumu otázka, zda si mohou strany rozhodčího řízení dohodou sjednat způsob, kterým jim bude doručen rozhodčí nález, respektive závěr odvolacího soudu, podle něhož není předložený rozhodčí nález vykonatelný, a není tak způsobilým exekučním titulem.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce ( ). Soud nařídí exekuci a jejím provedením pověří oprávněným označeného soudního exekutora, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení exekuce      ( ); k nim patří (mimo jiné) existence exekučního titulu, tj. rozhodnutí soudu, jiného orgánu, popř. jiného subjektu, anebo, která je objektivním právem uznána za přímo vykonatelnou.

Podle ustanovení je exekučním titulem vykonatelný rozhodčí nález. To, zda podkladový titul je z hledisek zakotvených v příslušných právních předpisech vykonatelný, a to jak po stránce formální, tak i po stránce obsahové (materiální), zkoumá soud  před nařízením exekuce. Není přitom omezen údaji vyplývajícími z potvrzení o vykonatelnosti, jímž titul opatřil orgán, který ho vydal, ale je oprávněn správnost potvrzení o vykonatelnosti přezkoumat (, , ). Vykonatelnost – v jednotě obou aspektů – lze ztotožnit s vlastností exekučního titulu, která ho činí způsobilým k nucenému uskutečnění cestou exekuce; nevykonatelnost titulu je důvodem pro zamítnutí návrhu.

Podle ustanovení musí být písemné vyhotovení rozhodčího nálezu (stejné platí i pro usnesení ve smyslu cit. zákona) doručeno stranám a po doručení opatřeno doložkou o právní moci. Nezbytnost doručení zákon zdůrazňuje proto, že rozhodčí nález – za podmínek vyjádřených v – nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný. Protože doručování rozhodčích nálezů nebo usnesení není v zákoně č. upraveno, uplatní se ustanovení o doručování písemností v občanském soudním řízení (srov. ). To znamená, že písemné vyhotovení rozhodčího nálezu (stejně jako rozsudku, viz , ) se doručuje stranám (účastníkům rozhodčího řízení) do vlastních rukou. Právní moc a vykonatelnost je pak podmíněna účinným doručením rozhodčího nálezu.

V projednávaném případě je exekučním titulem rozhodčí nález vydaný rozhodcem JUDr. T. V. dne 26. 1. 2005, sp. zn. 1347/2004. Z odůvodnění rozhodčího nálezu a ze záznamu rozhodce o právní moci rozhodčího nálezu ze dne 1. 3. 2005 se podává, že pravomoc rozhodce k projednání sporu a rozhodnutí byla účastníky založena rozhodčí doložkou ve smlouvě o úvěru č. 2004-3795 ze dne 9. 9. 2004, a že součástí rozhodčí doložky je toto ujednání: „Pro účely doručování písemností v rámci smluvního vztahu a také v rozhodčím řízení si strany dohodly, že doručování se provádí na adresu bydliště/sídla stran, jak je uvedeno v záhlaví této smlouvy. V případě změny adresy bydliště/sídla jsou účastníci povinni tuto změnu prokazatelným způsobem písemně oznámit druhé smluvní straně. V případě, že se písemnosti z takto uvedených adres bydliště/sídla vrátí jako nedoručené, považuje se zásilka za doručenou dnem následujícím po dni, kdy byla vrácena zpět odesílateli (smluvní straně nebo rozhodci), a to i když se účastník o tomto doručení nedozvěděl“.    Z předložených fotokopií obálek bylo zjištěno, že zásilka s písemným vyhotovením rozhodčího nálezu byla povinnému prostřednictvím pošty zaslána na dvě adresy – vždy doporučeným dopisem s dodejkou – do vlastních rukou. Zásilka odesílaná na adresu H., P. 1368, byla podána k přepravě dne 27. 1. 2005 (na poště P. 1, R 048988) a následně vrácena zpět odesílateli dodací poštou v H. dne 28. 1. 2005 se zprávou, že adresát (povinný) je na uvedené adrese neznámý. Zásilka odesílaná na adresu V., B. H. 73, byla podána k přepravě rovněž dne 27. 1. 2005      (na poště P. 1, R 048987) a odesílateli byla vrácena jako nevyžádaná dodací poštou ve Vsetíně dne 8. 2. 2005. Na podkladě těchto sdělení pošty a v souladu s ujednáním v rozhodčí doložce opatřil rozhodce (vycházeje z toho, že oprávněnému byl doručen    31. 1. 2005) rozhodčí nález potvrzením o nabytí právní moci dne 10. 2. 2005 (čtvrtek),         i když se povinný „o tomto doručení nedozvěděl“. Protože výrok zavazoval k plnění do tří dnů od právní moci, vyznačil rozhodce vykonatelnost nálezu dnem 14. 2. 2005 (pondělí). Odvolací soud dále zjistil, že od 11. 10. 2004 má povinný bydliště na adrese H., S. 1536, a nikoli na shora uvedených adresách, kam rozhodce rozhodčí nález doručoval.

Otázkou, zda si mohou strany rozhodčí smlouvy dohodou sjednat způsob, jakým jim bude doručen rozhodčí nález, se Nejvyšší soud již zabýval. Ve svém usnesení ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. , dospěl k závěru, že písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být stranám doručeno postupy zakotvenými v ustanoveních , týkajících se doručování písemností ( a násl. ). Je tomu tak proto, že doručování rozhodnutí stranám není součástí postupu, kterým rozhodci vedou řízení (, 2, ). Stranám (rozhodcům) je umožněno disponovat s procesními pravidly týkajícími se postupu v řízení od okamžiku jeho zahájení do okamžiku ukončení rozhodčího řízení. Rozhodčí řízení končí vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení v těch případech, kdy se nevydává rozhodčí nález (srov. , ), případně vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení v rámci přezkoumání jinými rozhodci ve smyslu Do okruhu procesních otázek, jejichž úprava je v dispozici stran (rozhodců), doručování rozhodnutí tudíž zásadně nepatří. Mají-li nastat účinky právní moci a vykonatelnosti ve stejném rozsahu jako v případě soudního rozhodnutí, je nezbytné trvat na dodržení pravidel, jimiž se řídí doručování rozhodnutí vydaných v občanském soudním řízení (srov. také usnesení Nejvyššího soudu ze dne   26. 4. 2007, sp. zn. ).

Podle ustanovení , písemnost určenou fyzické osobě soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jejího bytu, jejího místa podnikání, jejího pracoviště nebo místa, kde se zdržuje. Jestliže o to fyzická osoba požádá, soud předá písemnost k doručení na adresu jiného místa v České republice, kterou mu sdělila; to neplatí, nemůže-li jí být písemnost v označeném místě doručena způsobem předepsaným tímto zákonem. Podle ustanovení , nebyla-li fyzická osoba zastižena na adrese uvedené v odstavci 1 a písemnost jí nebyla doručena ani na jiném místě, doručující orgán písemnost, která jí má být doručena do vlastních rukou uloží. Jinou písemnost doručující orgán doručí vhodné fyzické osobě bydlící, působící nebo zaměstnané na témže místě nebo v jeho okolí, která adresáta zná a souhlasí s tím, že mu písemnost odevzdá; není-li možno ani takto doručit, písemnost uloží. Bez předchozího pokusu o doručení písemnosti na adresu uvedenou v odstavci 1 lze písemnost uložit, jestliže o to fyzická osoba předem písemně požádá doručující orgán a jestliže podpis na žádosti byl úředně ověřen. Podle , byla-li písemnost doručována na adrese, která je vedena podle zvláštního právního předpisu jako místo pobytu fyzické osoby, nebo na adrese, kterou fyzická osoba sdělila soudu a požádala     o doručování na ni, anebo na adrese, kterou fyzická osoba jinak označila soudu jako místo, kde bydlí nebo se zdržuje, podniká anebo pracuje, popřípadě jako místo, kam jí mají nebo mohou být doručovány písemnosti, je uložení písemnosti, kterou si adresát nevyzvedl do 3 dnů, nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, neúčinné, jestliže fyzická osoba soudu prokáže, že se v místě doručování nezdržovala v den, kdy nebyla zastižena, a v době do 3 dnů, nebo, jde-li      o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, v době do 10 dnů od uložení. Podle ustanovení , zjistí-li doručující orgán, že adresát zemřel nebo že se odstěhoval anebo že není v místě doručování znám, nepoužije ustanovení , , , , , , a a písemnost vrátí se zprávou o tom soudu, který mu ji předal k doručení. Podle , nebude-li uložená písemnost vyzvednuta do 3 dnů nebo, jde-li o písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, do 10 dnů od uložení, považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl; to neplatí, je-li náhradní doručení písemnosti vyloučeno () nebo bylo-li uložení písemnosti neúčinné.

Doručení zásilek, kterými byl povinnému rozhodčí nález doručován, náhradním způsobem (uložením) ve smyslu shora uvedených ustanovení je tedy vyloučeno. V případě zásilky odeslané na adresu H., P. 1368, je tomu tak proto, že poštou bylo zjištěno, že povinný není na uvedené adrese znám (a že tedy uložení písemnosti podle , věty první, s následky stanovenými v nepřicházelo v úvahu). K náhradnímu doručení zásilky odeslané na adresu V., B. H. 73, rovněž nedošlo, neboť bylo zjištěno, že povinný se na uvedené adrese v den, kdy nebyl zastižen, a v době do 10 dnů od uložení nezdržoval (a uložení písemnosti tak bylo neúčinné). Ostatně o tom, že rozhodčí nález nebyl povinnému postupem upraveným v doručen, nejistota nepanuje; opak netvrdí ani dovolatel.

Lze uzavřít, že závěr odvolacího soudu, podle něhož rozhodčí nález není vykonatelný (protože jeho písemné vyhotovení nebylo povinné doručeno), je správný; Nejvyšší soud proto dovolání jako nedůvodné zamítl (, část věty před středníkem, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení      , a (povinnému náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. května 2007

JUDr. Pavel  K r b e k , v. r.

předseda senátu