Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
10D3F5CFD8ADF313C1257A4E0067A1E4.html
HTML · 10.36 KB
No categories available
32 Odo 157/2006
U S N E S E N Í
I. Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. září 2005, č.j. 1 Cmo 312/2004 -91, v rozsahu, jímž byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. června 2004, č.j. 19 Cm 503/99 -70, ve znění usnesení ze dne 22. července 2004, č.j. 19 Cm 503/99 -75, v zamítavém výroku ve věci samé o zaplacení 744 250,- Kč s příslušenstvím, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř. “) a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ). Odvolací soud řešil otázku vzniku práva na doplatek ceny díla v souladu s ustanoveními § 548 odst. 1 a § 554 odst. 1 obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.) a konformně s ustálenou judikaturou soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. března 2005, sp. zn. 32 Odo 596/2004 , dále též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2007, sp. zn. 1250/2005).
Od ustanovení § 548 odst. 1 obch. zák., upravujícího okamžik vzniku práva zhotovitele na zaplacení ceny díla objednatelem, se účastníci neodchýlili ani v článku V. smlouvy o dílo, ve kterém na předání předávacího protokolu vázali pouze fakturaci ceny díla se splatností 14 dnů od vystavení faktury. Tímto ujednáním však v žádném případě nedošlo ke sjednání odkládací podmínky ve smyslu § 36 občanského zákoníku , na jejímž splnění by měl záviset vznik práva žalobce na zaplacení ceny díla, jak mylně předpokládal dovolatel. Dospěl-li proto odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že žalobci nárok na zaplacení doplatku ceny díla nevznikl, tvrzeného právního pochybení se nedopustil.
Za situace, kdy dovolací soud nedospěl k závěru, že by odvolací soud rozhodl v rozporu s hmotným právem a kdy z hlediska uplatněných dovolacích námitek neshledal ani jiné okolnosti, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, a kdy ani dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ve zbývajícím rozsahu, tj. proti jeho rozhodnutí o nákladech za řízení před soudy obou stupňů, není přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), lze uzavřít, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 , věta první, o. s. ř. o. s. ř. ), pro nepřípustnost odmítl [§ 243b odst. 5 , věta první, o. s. ř. o. s. ř. a § 218 písm. c) o. s. ř].
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalované v souvislosti s tímto řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. května 2007
JUDr. Miroslav Gallus
předseda senátu