Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 534/2007

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 9. 2006, sp. zn. , byl obviněný M. K. uznán vinným trestným činem padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 tr. zák. dílem dokonaným a dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 140 odst. 2 tr. zák. a trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 tr. zák. dílem dokonaným a dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., § 250 odst. 1 tr. zák. a odsouzen podle § 140 odst. 2 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na šest roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 3 tr. zák. zařazen do věznice s dozorem, a podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. k trestu propadnutí věci. Výrokem podle § 228 odst. 1 tr. ř. a podle § 229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.

Proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě podali odvolání obviněný M. K. a státní zástupce v neprospěch obviněného. Jak obviněný, tak státní zástupce podali odvolání jen proti výroku o trestu. O odvoláních bylo rozhodnuto rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 12. 2006, sp. zn. . Z podnětu odvolání státního zástupce byl rozsudek Krajského soudu v Ostravě podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. zrušen ve výroku o trestu a podle § 259 odst. 3 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný M. K. byl odsouzen podle § 140 odst. 2 tr. zák., § 35 odst. 1 tr. zák. k úhrnnému trestu odnětí svobody na sedm roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou, a podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. k trestu propadnutí věci. Odvolání obviněného M. K. bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněný M. K. podal prostřednictvím obhájkyně v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci. Tento rozsudek napadl ve výroku o částečném zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě a o novém uložení trestu. Odkázal na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítl „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“, tj. jiné než právní posouzení skutku. Vytkl, že Vrchní soud v Olomouci nesprávně interpretoval a nedostatečně aplikoval ustanovení trestního zákona o polehčujících okolnostech, a to ustanovení § 33 písm. h), ch), j) tr. zák. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadenou část rozsudku Vrchního soudu v Olomouci a aby zamítl odvolání státního zástupce podané proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě.

Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

Podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Pod tento dovolací důvod nespadají námitky, které se týkají přiměřenosti trestu. Nejde-li o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát v důsledku toho, že vadný je výrok o vině, lze cestou dovolání napadat výrok o trestu z hmotně právního důvodu zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Byl-li uložen přípustný druh trestu ve výměře spadající do rámce zákonné trestní sazby, nelze dovoláním napadat výrok o trestu s námitkami proti jeho přiměřenosti, proti způsobu, jímž soud hodnotil polehčující a přitěžující okolnosti, apod. Vyplývá to ze samotné podstaty dovolání jako mimořádného opravného prostředku, který je určen jen k nápravě těch nejzávažnějších vad při ukládání trestu, kterými jsou uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu, jak je to stanoveno v § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Toto ustanovení upravuje zákonný dovolací důvod speciálně a výslovně uplatnitelný jen proti výroku o trestu. Z této povahy uvedeného dovolacího důvodu plyne, že prostřednictvím jiných dovolacích důvodů zásadně nelze výrok o trestu napadat. Zřejmé je to také z porovnání ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s ustanovením § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. a z jejich vzájemného vztahu. Jestliže by se přijal výklad, podle něhož „jiným nesprávným hmotně právním posouzením“ ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je i uložení nepřiměřeného trestu a porušení ustanovení § 33 tr. zák. o polehčujících okolnostech nebo ustanovení § 34 tr. zák. o přitěžujících okolnostech, pak by ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. nedávalo žádný smysl, postrádalo by logiku, nemělo by žádný význam, bylo nefunkční a nadbytečné, neboť uložení nepřípustného druhu trestu a uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu by vždy spadalo pod „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“ podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. I když při ukládání trestu jde o aplikaci hmotného práva (trestního zákona), není možné výrok o trestu napadat prostřednictvím hmotně právního dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nýbrž zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., který má rovněž hmotně právní povahu. Za situace, kdy jsou oba uvažované dovolací důvody spojeny s aplikací hmotného práva, má ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. ten význam, že v souladu s koncepcí dovolání jako mimořádného opravného prostředku zužuje možnost napadat výrok o trestu, omezuje ji jen na tak závažné porušení hmotného práva, jakým je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu, a vylučuje z této možnosti jiná porušení hmotného práva při ukládání trestu týkající se jeho přiměřenosti.

Pro úplnost je třeba dodat, že obviněnému byl uložen trest, který co do druhu zákon připouští, a pokud jde o trest odnětí svobody, byl uložen ve výměře sedmi roků v rámci sazby stanovené v § 140 odst. 2 tr. zák. v rozpětí od pěti let do deseti let. Obviněný neuplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. a nenamítal uložení nepřípustného druhu trestu ani uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu.

Obviněný sice deklaroval zákonný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., avšak uplatnil námitky, které ho obsahově nenaplňují, neodpovídají mu a nejsou pod něj podřaditelné.

Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž z jeho podnětu přezkoumal napadený rozsudek a předcházející řízení podle § 265i odst. 3 tr. ř. V souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud takto rozhodl v neveřejném zasedání bez toho, že by k tomuto postupu potřeboval souhlas obviněného a státního zástupce.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 16. května 2007

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec