Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 1572/2005; 32 Odo 1574/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobce O. K., zastoupeného JUDr. R. T., advokátem, proti žalovaným 1) S. D., zastoupenému JUDr. J. R., advokátkou, 2) S. D., zastoupenému JUDr. H. T., advokátkou, o 59 661,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. března 2005, č.j. -111, a o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. června 2005, č.j. -148, takto:

I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

II. Dovolání prvního žalovaného se odmítá.

První žalovaný je povinen zaplatit druhému žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 437,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce JUDr. H. T.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Mělníku rozsudkem ze dne 2. listopadu 2004, č.j. -76, uložil prvnímu žalovanému zaplatit žalobci částku 59 661,- Kč s 9,4 % úrokem z prodlení od 28. listopadu 2000 do zaplacení (výrok I.) a zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 10,5 % z částky 59 661,- Kč od 20. listopadu 2000 do 27. listopadu 2000, úroku z prodlení ve výši 1,1 % z částky 59 661,- Kč od 20. listopadu 2000 do zaplacení a ve vztahu k druhému žalovanému (výrok II.). Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení jednak ve vztahu mezi prvním žalovaným a žalobcem (výrok III.) a dále ve vztahu mezi žalobcem a druhým žalovaným (výrok IV.).

Proti rozsudku soudu prvního stupně podali odvolání žalobce a první žalovaný. Žalobce napadl rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu jeho druhého a čtvrtého výroku, první žalovaný se odvolal proti rozsudku soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu.

Odvolání žalobce soud prvního stupně odmítl usnesením ze dne 19. ledna 2005, č.j. -99, které Krajský soud v Praze usnesením ze dne 23. března 2005, č.j. -111, potvrdil.

O odvolání prvního žalovaného Krajský soud v Praze shora označeným rozsudkem rozhodl tak, že potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v prvním, třetím a ve čtvrtém výroku (první odstavec výroku), odmítl odvolání do druhého výroku rozsudku soudu prvního stupně (druhý odstavec výroku), rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení jednak ve vztahu mezi prvním žalovaným a žalobcem (třetí odstavec výroku) a dále mezi oběma žalovanými navzájem (čtvrtý odstavec výroku).

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 23. března 2005 napadl žalobce dovoláním, které posléze, podáním ze dne 15. června 2005, došlým Okresnímu soudu v Mělníku dne 16. června 2005, vzal v plném rozsahu zpět.

Nejvyšší soud proto v důsledku tohoto dispozitivního úkonu dovolatele dovolací řízení o dovolání žalobce podle , věty druhé, , ve znění účinném od 1. ledna 2001 (dále též jen „“) zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení o dovolání žalobce je odůvodněn ustanoveními věty první, , a , neboť žalobce, který z procesního hlediska (zpětvzetím dovolání) zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, nemá na náhradu těchto nákladů právo a ostatním účastníkům v souvislosti s dovolacím řízením žádné prokazatelné náklady podle obsahu spisu nevznikly.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal dovolání první žalovaný, namítaje, že rozhodnutí soudů obou stupňů spočívají na nesprávném právním posouzení věci a že je tedy dán dovolací důvod podle Tvrdí, že mu povinnost zaplatit žalovanou částku žalobci nevznikla, jelikož se žalobcem jako s prodávajícím kupní smlouvu na předmětné pneumatiky neuzavřel, zboží neobjednal a ani neurčil osobu, která by za něj měla jednat, zboží nepřevzal a nikoho k převzetí nezmocnil a se zbožím od jeho odebrání od žalobce nedisponoval jako s věcí vlastní. Aplikoval-li odvolací soud ustanovení obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“), právně pochybil, jelikož s prací druhého žalovaného nesouvisela žádná činnost, při níž by mohl jménem prvního žalovaného jednat nebo činit úkony, které prvního žalovaného zavazují. Na rozdíl od odvolacího soudu, podle jehož posouzení došlo k uzavření kupní smlouvy mezi ním a žalobcem, zastává názor, že k uzavření kupní smlouvy došlo mezi žalobcem a druhým žalovaným, neboť druhý žalovaný si osobně pneumatiky objednal a převzal, přičemž si je nechal namontovat na vlastní náklady na motorová vozidla, která užíval on a jeho matka. Soud však provedené důkazy (např. výpověď samotného žalobce) podle dovolatele nesprávně vyhodnotil a k některým rozhodným skutečnostem vůbec nepřihlédl.

Dovolatel navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání v této věci není přípustné ani podle ustanovení (podle něhož by jedině v posuzované věci přípustnost dovolání přicházela v úvahu, jelikož dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl potvrzen v pořadí první rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé), neboť zásadní právní význam dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud neshledává.

Z obsahu dovolání, resp. z vylíčení výslovně uplatněného dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci podle , je zřejmé, že dovolatel nesouhlasí s tím, jak odvolací soud a soud prvního stupně, jehož závěr o uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a prvním žalovaným považoval odvolací soud za správný, hodnotil provedené důkazy a k jakým skutkovým závěrům ohledně pověření druhého žalovaného jednat jménem prvního žalovaného a v otázce převzetí věci z provedených důkazů dospěl. Dovolatel činí z provedených důkazů vlastní skutková zjištění a svou verzi právního posouzení věci (názor o uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a druhým žalovaným) staví na jiném skutkovém základě než odvolací soud, totiž na tom, že druhého žalovaného nepověřil obstaráním pneumatik, resp. uzavřením smlouvy ve smyslu obch. zák. Tím, že dovolatel na odlišných skutkových zjištěních a závěrech ohledně pověření druhého žalovaného buduje odlišný právní názor na věc v tom směru, že žalobu považuje vůči sobě za nedůvodnou, nezpochybňuje ve skutečnosti právní posouzení věci odvolacím soudem (závěr o uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a prvním žalovaným), ale skutkové zjištění (prokázání oprávněnosti druhého žalovaného jednat jménem prvního žalovaného), které bylo pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující.

Dovolatel však přehlíží, že skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže změnit a že přezkumná činnost dovolacího soudu směřuje k posouzení právní kvalifikace věci včetně procesních aspektů bez toho, že by byl oprávněn zasahovat do skutkového stavu, zjištěného v nalézacím řízení soudy nižších stupňů. Případná neúplnost nebo nesprávnost skutkových zjištění a závěrů, k nimž odvolací soud dospěl a na nichž své rozhodnutí založil, není totiž žádným z dovolacích důvodů uvedených v ustanovení , nýbrž může být (při splnění dalších předpokladů) dovolacím důvodem podle ustanovení (prostřednictvím kterého lze namítat, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Tento dovolací důvod však není relevantním dovolacím důvodem v případě, že přípustnost dovolání má být založena podle ustanovení Tvrdí-li proto dovolatel, že v otázce pověření druhého žalovaného vychází rozhodnutí odvolacího soudu ze skutkového zjištění, které nemá oporu v provedeném dokazování, čímž uplatňuje dovolací důvod dle , nebylo možné k této jeho námitce přihlížet.

Za stavu, kdy je dovolací soud vázán skutkovým stavem zjištěným soudy nižších stupňů v nalézacím řízení a kdy dovolatel buduje vytýkanou nesprávnost právního posouzení věci na jiném skutkovém základě, lze uzavřít, že napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam a že tedy proti jeho potvrzujícímu výroku ve věci samé není dovolání podle ustanovení přípustné. Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (, věta první, ), pro nepřípustnost odmítl [, věta první, a o. s. ř].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními věty první, a Jelikož první žalovaný z procesního hlediska zavinil (tím, že podal nepřípustné dovolání), že dovolání bylo odmítnuto, vzniklo ostatním účastníkům právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Žalobci v souvislosti s dovolacím řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly. Náklady druhého žalovaného sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 3 362,50 Kč podle , , , a a z paušální částky 75,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ve znění pozdějších předpisů.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 15. května 2007

JUDr. Miroslav G a l l u s

předseda senátu