Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1477/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání  se  odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 7 rozsudkem ze dne 14. 2. 2006, č. j. -176, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 936.911,45 Kč s 16 % úrokem z prodlení od 22. 12. 1998 do zaplacení; žalobu na zaplacení částky 552.462,65 Kč s 16 % úrokem z prodlení od 19. 12. 1995 zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání obou účastníků Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. září 2006, č. j. -198, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé změnil tak, že zamítl i žalobu o zaplacení částky 936.911,45 Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce dne 3. 1. 2007 prostřednictvím svého zástupce tzv. blanketní dovolání, které přislíbil odůvodnit ve lhůtě 10 dnů.

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 8. 1. 2007, č. j. -206, byl žalobce vyzván, aby ve lhůtě 3 dnů doplnil dovolání o náležitostí uvedené v

Dne 17. 1. 2007 podal žalobce prostřednictvím zástupce „odůvodnění dovolání“.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dospěl k závěru, že dovolání v posuzovaném případě nesplňuje zákonem stanovené náležitosti.

Podle ustanovení věty první může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Podle ustanovení musí být v dovolání vedle obecných náležitostí () uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle ustanovení věty první dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.

Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Dovolatel v rámci svého dispozitivního oprávnění stanoví pro soud závazným způsobem meze, v jejichž rámci požaduje přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu, především tím, že označí jeden nebo některé z více výroků v rozhodnutí obsažených. Rozhodl-li odvolací soud o nároku na dělitelné plnění, může dovolatel napadnout dovoláním také jen část tohoto plnění; takovým dovoláním dochází k rozštěpení práva na dvě práva se samostatným skutkovým základem a rozhodnutí odvolacího soudu je jím napadeno jen v takovém rozsahu, který vyplývá z dovolatelem vymezené části dělitelného plnění.

Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; pouhý odkaz na text zákona, anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v ustanovení a 3 samo o sobě nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. , věta první, ).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno napadené rozhodnutí odvolacího soudu. Marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet z úřední povinnosti. Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (, ), se proto stává po uplynutí této lhůty bezpředmětnou (srov. usnesení NS ČR ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. , publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688).

Jak vyplývá z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu s řádným poučením o lhůtě a místu podání dovolání byl doručen zástupci žalobce 6. 11. 2006. Tímto dnem tedy počala běžet lhůta k podání dovolání (opravné usnesení vydáno nebylo), která skončila dne 6. 1. 2007 (pondělí). Žalobce podal proti rozsudku odvolacího soudu ve dvouměsíční lhůtě uvedené v ustanovení včasné dovolání, avšak v dovolání neuvedl, v jakém rozsahu rozhodnutí odvolacího soudu napadá, ani v jakých okolnostech spatřuje naplnění dovolacích důvodů.

V daném případě byl dovolatel již při podání blanketního dovolání řádně (ve smyslu ) zastoupen advokátem, takže lhůta k doplnění dovolání o chybějící dovolací důvody mu marně uběhla dne 6. 1. 2007.  Žalobce sice učinil další podání označené jako „odůvodnění dovolání“, avšak podal je u soudu prvního stupně dne 17. 1. 2007. Je tedy zřejmé, že dvouměsíční lhůta dodržena nebyla, neboť doplnění dovolání žalobce bylo podáno až po marném uplynutí zákonné lhůty k dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout. Výzvu soudu prvního stupně k doplnění dovolání lze považovat za bezpředmětnou.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (, věta první, ) a dovolání žalobce postrádá označení dovolacích důvodů, včetně jejich obsahového vymezení, i rozsah, v jakém rozsudek odvolacího soudu napadá, nelze v dovolacím řízení pro tyto obsahové nedostatky dovolání pokračovat. Vzhledem k tomu, že zákonná lhůta, během níž bylo možno vady dovolání odstranit, marně uplynula dnem 6. 1. 2007, Nejvyšší soud dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení a , věty první, odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , věty první, a , neboť žalobce nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované náklady v tomto řízení nevznikly.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. května 2007

JUDr. Marta  Škárová, v. r.

předsedkyně senátu