Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Nd 99/2007

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

V řízení o ochranu osobnosti, vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , nebylo žalobci usnesením téhož soudu ze dne 5. ledna 2007, č. j. -10, přiznáno osvobození od placení soudních poplatků a zároveň bylo rozhodnuto, že se mu neustanovuje k ochraně jeho zájmů zástupce z řad advokátů. Usnesení napadl žalobce odvoláním, v jehož rámci vznesl námitku podjatosti „VS – Praha“, kterou doplnil podáním ze dne 23. 2. 2007 tak, že jeho námitka se týká „soudkyň Ř., Ž., F. aj.“, u nichž předpokládá „vazbu na žalovaného“. Od soudce Krajského soudu v Praze „V. C. ml.“ se navíc dozvěděl, že „soudkyně J. mu jako soukromé osobě dala k dispozici spis č. j. “.

Soudkyně Vrchního soudu v Praze JUDr. Z. F., JUDr. L. Ř., JUDr. N. Ž. a Mgr. D. J., jako členky senátu, který je podle rozvrhu práce tohoto soudu příslušný věc projednat a rozhodnout, ve vyjádření k námitce podjatosti shodně uvedly, že k věci, ani k účastníkům řízení nemají žádný vztah a nejsou jim známy žádné okolnosti, které by vzbuzovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti. Mgr. D. J. navíc dodala, že žalobce zná z rozhodovací činnosti, neboť jako předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze rozhodovala řadu soudních sporů, v nichž vystupoval jako jeden z účastníků řízení. Rovněž JUDr. C. ml. zná z úřední činnosti; osobně jej poznala jako účastníka školení soudců. Ve věcech žalobce však s ním nikdy nejednala.

Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle důvodem pro vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě ( věta první ).

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž naroveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.

Nejvyšší soud České republiky dospěl k závěru, že námitka podjatosti není opodstatněná.

V projednávané věci se o případ vyloučení soudců podle nejedná. Z obsahu spisu ani z vyjádření soudkyň, jejichž pravdivost nebyla nikterak zpochybněna, nevyplývají žádné objektivní skutečnosti, jež by navozovaly pochybnosti o jejich nepodjatosti. Důvody uváděné žalobcem jsou kusé a neurčité a nelze je označit jinak než jako prezentaci subjektivních pocitů či úvah, které nejsou objektivně podloženy. K otázce podjatosti soudců se obecně vyjadřoval již nález Ústavního soudu České republiky, publikovaný ve svazku 8 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 65, v němž je dovozeno, že pro úsudek o porušení ústavních kautel chránících čistotu řízení před obecnými soudy jako výrazu zásad spravedlivého procesu ( a násl. d) není dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení stěžovatele; rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního.

Nejvyšší soud proto rozhodl, že jmenované soudkyně Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodování věci.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek.

V Brně dne 18. dubna 2007

JUDr. Ivana Z l a t o h l á v k o v á

předsedkyně senátu