Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 9/2022-16
Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. JUDr. Janem Hurdíkem, PhD. ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 7 605 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 605 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 1 520 Kč od 20. 6. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 1 520 Kč od 6. 7. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% roně z částky 1 520 Kč od 14. 9. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00% ročně z částky 1 520 Kč od 31. 8. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 525 Kč od 23. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7 605 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50% ročně z částky 1 520 Kč od 20. 6. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% ročně z částky 1 520 Kč od 6. 7. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00% roně z částky 1 520 Kč od 14. 9. 2018 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00% ročně z částky 1 520 Kč od 31. 8. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 525 Kč od 23. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:
Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobce proti žalovanému na zaplacení částky 7 605 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu jízdného a přirážky k jízdnému za použití prostředku hromadné dopravy provozované žalobcem.
V rámci zjišťovaného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaný ve dnech 4.6.2018, 20.6.2018, 29.8.2018, 15.8.2019 a 7.2.2021 použil ke své přepravě dopravní prostředek provozovaný žalobcem, přičemž se však nemohl přepravcem pověřené osobě prokázat platným jízdním dokladem a doložit tím, že uhradil předepsané tarifní jízdné. Přestože tím žalovanému vznikla povinnost uhradit nejen řádné jízdné v částce 4x 20 Kč a 1x 25 Kč, ale i přirážku k jízdnému ve výši 5x 1 500 Kč, je s úhradou těchto peněžitých plnění v prodlení a je tak kromě těchto částek povinen hradit i zákonný úrok z prodlení.
Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení § 3 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ustanovení § 37 odst. 4, 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, ustanovení § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v platném znění.
O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 občanského soudního řádu soud v projednávaném případě neshledal, tedy ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:
1. soudní poplatek ve výši 400 Kč,
2. náhrada nákladů nezastoupeného účastníka ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve výši 2x 100 Kč příslušející za dva úkony učiněné v řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží a nejedná se přitom ani o rozsudek pro uznání či zmeškání (ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím, popř. i jen některá z nich splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí, resp. provedení exekuce.