Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 234/2018

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce na žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobce na žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplacení částky v celkové výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu náhrady nemajetkové újmy, která měla žalobci vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v průtazích v řízení o vydání územního rozhodnutí pro stavbu obytného areálu v část obce, ul. ulice (dále jen„ stavba”), jehož byl žalobce jako vlastník sousedních pozemků stavby, účastníkem. právnická osoba podala dne datum u anonymizováno části obec a číslo, anonymizována dvě slova části, odbor výstavby (dále jen„ anonymizováno) žádost o vydání výše uvedeného územního rozhodnutí, přičemž anonymizováno toto rozhodnutí ke dni datum vydal, a to pod číslo jednací anonymizována dvě slova, sp.zn. anonymizováno rok číslo anonymizována dvě slova. Žalobce rozhodnutí napadl odvoláním, které bylo rozhodnutím stát. instituce, odbor stavební (dále jen„ anonymizováno) ze dne datum rozhodnutí pod číslo jednací číslo rok spisová značka odmítnuto. Žalobce se tak obrátil správní žalobou proti rozhodnutí správního orgánu na soud, přičemž název soudu dne datum rozhodnutí, rozsudkem č.j. číslo jednací, bylo rozhodnutí anonymizováno zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení. anonymizováno následně vydala dne datum rozhodnutí, číslo jednací anonymizována dvě slova rozhodnutí o zastavení územního řízení ke stavbě, přičemž toto rozhodnutí bylo potvrzeno anonymizováno dne datum rozhodnutí, číslo jednací. Před vydáním rozhodnutí soudu však byla stavba již postavena, a proto přestože byl žalobce u správního řízení soudního úspěšný, došlo následně k zastavení správního řízení, a úspěch žalobce v soudním řízení, tak neměl vliv na celkový průběh územního řízení, když řízení před správním soudem trvalo nepřiměřeně dlouho (zhruba anonymizováno roku). Žalobce se domáhá odškodnění za nepřiměřenou délku správního řízení včetně řízení soudního správního, jež trvalo více než anonymizováno let, a to od datum do datum, přičemž složitost samotné věci nebyla nikterak veliká, délku neopodstatňovala a sám žalobce svým chováním ke způsobeným průtahům nepřispěl. Příčinnou souvislost spatřuje žalobce v tom, že předmětné územní rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah a způsob výkonu jeho vlastnického práva. Žalobce požaduje za nepřiměřenou délku řízení finanční zadostiučinění ve výši částka (částka x (0,5 + 0,5 + 6)), když dle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp.zn. stanovisko NS se při stanovení přiměřeného zadostiučinění při porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě pohybuje v částce částka až částka za každý rok trvání řízení (za první dva roky v poloviční výši), a to s ohledem na to, že se kvůli průtahu řízení nedomohl ochrany svých vlastnických práv, přestože byl se svou žalobou u správního soudu úspěšný. Svůj nárok žalobce uplatnil u žalovaného žádostí ze dne datum, které však nebylo vyhověno.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává a navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout. Žalovaný uvedl, že průběh řízení stavebního úřadu byl bez zbytečných průtahů s ohledem k náročnosti posouzení podkladů a do chvíle, kdy byl správní spis odeslán soudu k žádným průtahům nedošlo. Po rozhodnutí správního soudu obor výstavby v souladu s právními předpisy řízení zastavil, neboť ke stavbě již bylo vydáno pravomocné stavební povolení. Žalovaný shodně jako žalobce potvrdil, že celková doba řízení (správního i soudního) trvala celkem anonymizováno let a anonymizováno měsíce, což konstatoval jako průtah s tím, že celková délka řízení tak lze hodnotit jako nepřiměřená, avšak věc lze označit po stránce právní i skutkové za složitou. Dle žalovaného však nebyla prokázána škoda ani existence nemajetkové újmy, když intenzita dopadu případného nesprávného úředního postupu nemohla být taková, aby žalobci vůbec nějaká nemajetková újma vznikla. Na předmětnou stavbu byla již během let rok až rok vydána stavební povolení a žalobce tak nemohl být po vydání těchto povolení již v nejistotě, přestože o jeho správní žalobě nebylo ještě rozhodnuto. A s ohledem na to, že není prokázána majetková či nemajetková újma není splněna ani podmínka příčinné souvislosti mezi nepřiměřenou délkou správního řízení a újmou.

3. K tomuto žalobce uvedl, že pokud se jedná o mu vzniklou újmu, ta se v případě průtahů v řízení, presumuje a odkázal na související judikaturu. Dále uvedl, že nemajetková újma spočívá přímo v tom, že došlo k průtahu v řízení, tj. k zásahu do práva na to, aby věc byla vyřízena bez zbytečných průtahů. Pokud by věc byla vyřízena včas a bez zbytečných průtahů, věc by se vrátila do stádia územního řízení, ve kterém by se předmětná stavba řádně posoudila, k čemuž nedošlo, neboť bylo o správní žalobě rozhodnuto příliš pozdě.

4. Mezi účastníky není sporu o tom, že celková délka předmětného správního řízení trvala anonymizováno let a anonymizováno měsíce, a to od datum do datum.

5. Soud v tomto řízení provedl dokazování, přičemž jednotlivé důkazy hodnotil v souladu s ust. , , (dále jen „”), jak každý samostatně, tak i v jejich vzájemných souvislostech a dospěl na tomto základě k následujícím skutkovým zjištěním.

6. S ohledem na to, že předběžné projednání nároku je podmínkou meritorního projednání věci, soud konstatuje, že z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce u žalovaného uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši tak, jak je požadována touto žalobou způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce správního řízení a soudního řízení.

7. Soud k důkazu provedl předmětný správní spis, ze kterého bylo zejména shodně s tvrzením účastníků zjištěno, že celková délka řízení (správního i soudního) činila anonymizováno let a anonymizováno měsíce. Žalobce využíval aktivně procesních prostředků, jež mu ve správním řízení svědčily. Soud se nezabýval jednotlivými rozhodnutími, která byla v průběhu správního a soudního řízení vydána, neboť relevantní pro rozhodnutí o náhradě újmy je pouze celková délka řízení, která je nespornou.

8. V rámci prováděného dokazování byl na jednání konaném dne datum vyslechnut účastník celé jméno žalobce. Žalobce vypověděl, že předmětné pozemky, které byly zastavěny obytným areálem„ ulice“, byly určeny územním plánem jako stabilizované území, tj. určeny pro dostavbu území, přičemž se jednalo převážně o jednopodlažní rodinné domy. V rámci předmětného správního řízení, jehož byl žalobce účastníkem řízení, však bylo navrženo, aby zástavba byla hmotnější a více zatěžující okolí, a to bylo dáno i tím, že byly uplatněny výjimky pro vzdálenosti odstupu mezi stavbami. Přičemž při zástavbě byly zkráceny odstopové vzdálenosti k okolní zástavbě, tak jak to předpokládala tehdy platná vyhláška číslo hl. m. obec, neboť byla povolena výjimka. Stavba byla umístěna, přičemž žalobce i jeho sousedé uplatňovali námitky, z důvodu zátěže obytného domu, který měl velké množství bytových jednotek, zásobování, a dalších okolností jako řešení napojení technické infrastruktury a inženýrských sítí. Do dnešního dne dochází k problému vzdutí na kanalizaci, neboť přečerpávací stanice zřejmě není schopna zvládat zátěž z předmětných obytných domů. Území, do kterého žalobce umisťoval svůj rodinný dům, je tak nyní zcela jiné, prostředí je hlučnější, místní zátěže do území je větší, jsou tam problémy s kanalizací, přičemž dochází i k poruchám na některých konstrukcích, to vše žalobce považuje za výsledek stavu, který byl založen územním rozhodnutím nebo rozhodnutím o umístění stavby jako takové. Argumentováno bylo, že jeho domek je daleko od předmětné stavby, tj. cca anonymizováno m od předmětných bytových domů. Žalobce uvedl, že jej samotného se to dotklo zejména tím, že čtvrť již není klidnou, je zde zvýšen hluk, emise a další zátěže na okolí, která se stavbou bytového domu souvisejí, rovněž poruchy kanalizace, které před stavbou obytného domu žalobce nezaznamenal a větší infrastruktura. Z obytného domu, který je pětipodlažní, je vidět z balkónů a teras na pozemek domku, přestože mezi bytovým domem a domem žalobce jsou další 2 domy. Výjezd z obytného domu na komunikaci je přímo na ulici, kde má žalobce dům, rovněž má za to, že toto napojení nebylo vhodné. Auta někdy parkují před jeho vjezdem.

9. Po právní stránce soud vychází ze , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění. Podle tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanoveným tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem. Podle citovaného zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle cit. zák. se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 cit. ust. pak platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánu veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

10. Nárok žalobcem uplatněný je majetkovým nárokem soukromoprávní povahy spadajícím pod Evropské úmluvy o lidských právech (dále též jen„ Úmluva“) a d (dále též jen„ Listina“) a je tu namístě vycházet ze závěrů stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. .

11. Soud hodnotil především délku předmětného řízení správního a soudního jako celku, které započalo datum a skončilo dne datum, trvalo tedy anonymizováno let a anonymizováno měsíce. Tato délka řízení je třeba nepochybně považovat za nepřiměřenou (nezákonnou), přičemž k tomuto soud s ohledem na závěry Nejvyššího soudu dodává, že i takové řízení, které v sobě nemá ani jeden průtah, tzn. orgán postupoval správně, může být v konečném důsledku nepřiměřené dlouhé. V takovém případě se pak dle výše citovaného stanoviska Nejvyššího soudu vznik nemajetkové újmy na straně poškozeného účastníka předpokládá, újma totiž spočívá v nejistotě účastníka o tom, jak řízení dopadne, přičemž zásadně je namístě poskytnutí peněžitého zadostiučinění, neboť pouhé konstatování porušení práva se jeví (a to konkrétně i v tomto případě) jako nedostačující.

12. Tzv. základní částka odškodnění, jež je dle výše cit. stanoviska zásadně odůvodněná v rozmezí anonymizováno – anonymizováno tisíc Kč ročně. Soud základní odškodnění určil na spodní hranici uvedeného rozmezí (částka za rok řízení), neboť došel k závěru, že celková délka je nepřiměřenou. nikoliv však extrémně dlouhou, která by odůvodňovala výši zadostiučinění při vrchní hranici.

13. Celková délka řízení byla zjištěna v trvání anonymizováno let a anonymizováno měsíce. Taková délka řízení je pak nepřiměřenou a rovněž nezákonnou, neboť správní řízení před anonymizováno a následně anonymizováno, kterého byl žalobce účastníkem, se řídí dle . Ve smyslu ust. odst 3 , tak mělo být rozhodnuto do 60 dnů, a to i v případě, že jde o zvlášť závažný případ. Zákonná lhůta tak dodržena nebyla, naopak byla mnohonásobně překročena. I přesto, že zákonná lhůta je výrazně kratší, postupoval soud při určená základní částky zadostiučinění tak, že za„ ještě přiměřenou” považoval dobu 2 let (za první dva roky je proto počítáno s poloviční částkou, tj. celkem částka náhrada újmy za první dva roky), v níž mohlo a mělo být řízení skončeno.

14. Co se týče složitosti řízení, lze přisvědčit, že v případě stavebního řízení ohledně většího obytného domu se dalo objektivně předpokládat, že takovéto správní řízení bude určitou dobu trvat. Skutkovou složitost shledává soud zejména ve skutečnosti, že se jednalo o územní a stavební řízení, které se nacházejí na území územní celek. Dále množstvím oprávněných osob, které ve správním řízení vystupovaly, přičemž tyto využívali svých procesních práv. Do úvah o složitosti řízení je nutné zanést i skutečnost, že žalobce využíval procesních prostředků obrany, což žalobci stejně jako správnímu orgánu, nemůže jít k tíži.

15. Od těchto základních částek pak soud přistoupil, s ohledem k přihlédnutí k významu předmětu řízení pro žalobce, k redukci o anonymizováno. Přičemž význam předmětu řízení pro poškozeného, jak Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně uvedl, je pro stanovení formy a výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě kritériem nejdůležitějším. Význam předmětu řízení pro žalobce je snížen tím, že obytný dům, který byl ve výsledku správního řízení postaven, je umístěn cca anonymizováno m od pozemku a domu žalobce, není tedy bezprostředně sousedícím. Obytný dům je ve stejné ulici jako dům žalovaného. Soud naznal, že se nepřiměřenost délky správního řízení žalobce jistě dotkla, když byl po dlouhou dobu v nejistotě a ve finále mu snížila určitým způsobem komfort užívání pozemku a domu, ve kterém bydlí, například tím, že nebyla dodržena vzdálenost stavby, výjezdem z obytného domu do společné komunikace, což zvyšuje nebezpečnost ulice s ohledem na frekventovanější infrastrukturu, dále skutečností, že je stavba několika podlažní a její obyvatelé mu tak mohou nahlížet na pozemek, kde má zahradu a s bytovým domem také souvisí zvýšená hlučnost, avšak nedotkla se ho vyšší měrou.

16. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem rozhodl soud, tak jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku a přiznal žalobci částku částka ( (částka + částka) - 20%), a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky částka od datum do zaplacení, v souladu s ust. , , zákonný úrok z prodlení v souladu s vládním nařízením číslo Sb. (výrok I. rozsudku). Ve zbylém nároku žalobce na náhradu újmy, ohledně částky ve výši částka s příslušenstvím, soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , dle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. S ohledem na shora uvedené, kdy nárok žalobce, co do základu byl po právu a výše plnění pak závisela toliko na posouzení soudu, přiznal soud žalobci náhradu nákladů řízení jako při plném úspěchu ve věci. Celkem tvořily náklady řízení částku ve výši částka Náklady řízení žalobce sestávají z uhrazeného soudního poplatku ve výši částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená ) písm. a), a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze 4 úkonů uvedených v  a. t. (převzetí a příprava, návrh na zahájení řízení, replika k vyjádření žalovaného ze dne datum a účast při jednání dne datum) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a náhradu hotových výdajů za veřejnou vlakovou dopravu ve výši částka (jízdenka z obec do obec a zpět), pak právnímu zástupci žalobce náleží také náhrady promeškaného času za cestu k jednáním a zpět v délce 6 půlhodin ve výši částka, a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.