Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1187/2007

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozsudkem ze dne 18. 5. 2006, č. j.

0P 26/2005 - 302, „uložil otci povinnost přispívat na výživu tehdy nezletilého D. H.,  částkami 7.000,- Kč s účinností od 1. 1. 2002 a 5.000,- Kč s účinností od 1. 1. 2005 splatnými vždy do 5. dne každého měsíce předem k rukám matky tehdy nezletilého“, s tím, že „dlužné výživné za dobu od 1. 1. 2002 do 31. 5. 2006 včetně v částce 10.000,- Kč je otec povinen zaplatit nejpozději do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám matky tehdy nezletilého“, a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání matky Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne

27. 11. 2006, č. j. - 323, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že „otec je povinen platit na výživu D. H. s účinností od 1. 6. 1999 částku 3.800,- Kč měsíčně, s účinností od 1. 1. 2000 částku 9.000,- Kč měsíčně, s účinností

od 1. 1. 2001 částku 7.500,- Kč měsíčně, s účinností od 1. 9. 2003 částku 8.100,- Kč měsíčně a s účinností od 1. 1. 2005 částku 2.500,- Kč měsíčně s tím, že výživné

za období od 1. 6. 1999 do 13. 7. 2006 je splatné vždy do každého 5. dne v měsíci předem k rukám matky a výživné od 14. 7. 2006 je splatné vždy do každého 5. dne v měsíci předem k rukám D. H., ve výroku o dlužném výživném, nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky a vůči státu rozsudek okresního soudu zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Proti výroku rozsudku odvolacího soudu o běžném výživném podal D. H. dovolání z důvodu uvedeného v ust. , k němuž se ve svém vyjádření připojila jeho matka, která uvedla, že se s dovoláním zcela ztotožňuje. Dovolatel namítá, že odvolací soud nesprávně stanovil výši výživného za všechna období uvedená ve výroku jeho rozsudku, jelikož náležitě nepřihlédl

ke skutečným majetkovým poměrům otce, což dokládá jednak novými skutkovými tvrzeními týkajícími se nemovitého majetku otce a jeho družky, jednak odkazem

na příjmy otce v příslušných obdobích, které vyplývají z předložených daňových přiznání. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu v napadeném výroku zrušil a věc mu v tomto rozsahu vrátil k dalšímu řízení.

Otec ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že rozhodnutí odvolacího soudu považuje za správné, dovolání syna označil za nepřípustné a námitky obsažené

v dovolání za zcela irelevantní.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem, dospěl po přezkoumání věci podle k závěru, že dovolání v daném případě směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Podle dovolání podle odstavce 1 není přípustné a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20 000 Kč a v obchodních věcech 50 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

V dané věci D. H. dovoláním napadá výrok rozsudku odvolacího soudu, kterým byl změněn rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o běžném výživném otce pro tehdy nezletilého dovolatele za dobu od 1. 6. 1999 do 13. 7. 2006.

Přípustnost dovolání proti napadenému výroku rozsudku odvolacího soudu

ve věci samé podle ust. v posuzovaném případě není dána, a to již proto, že dovolatel napadá výrok rozsudku odvolacího soudu ve věci upravené zákonem

o rodině (, o rodině, ve znění pozdějších předpisů), přičemž se nejedná o žádnou z výjimek uvedených v ust.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu, proti němuž tento mimořádný opravný prostředek není přípustný. Nejvyšší soud ČR proto dovolání podle ust. věty první a odmítl, aniž by se mohl věcí dále zabývat.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť dovolatel neměl v tomto řízení úspěch,

a náklady otce vynaložené na sepis vyjádření k dovolání advokátem nelze považovat

za účelně vynaložené náklady na bránění práva ( ), když dovolání je v daném případě ze zákona nepřípustné.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. dubna 2007

JUDr. Olga  Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu