Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 354/2007

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. ze dne 19. 7. 2006 byla dovolatelka uznána vinnou trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) trestního zákona (dále jen tr. zák.), když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání tří roků a šesti měsíců a pro výkon takto uloženého trestu byla zařazena do věznice s ostrahou. Současně bylo též rozhodnuto o vznesených nárocích na náhradu škody.

V předmětné věci podala D. V. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci usnesením sp. zn. ze dne 19. 10. 2006 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

Proti shora citovanému usnesení odvolacího soudu podala D. V. dovolání a to včas, prostřednictvím své obhájkyně a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označila ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedla, že ve věci učiněná skutková zjištění jsou neúplná a nejasná. To proto, že poškozený B. N. nedokázal určit datum uzavření smlouvy o půjčce a datum, kdy byly podepisovány označené směnky. Peněžní částky, které jí měl předávat přitom nedokázal určit co do jejich výše a nedokázal ani specifikovat, v jaké výši měla být určena záloha na koupi nemovitosti a také způsob, jakým měla údajně tyto nemovitosti poškozenému zajistit, je nepravděpodobný. Přitom jako zastavárník věděl, že u něj byla mnohokrát zastavit věci a musel tedy vědět, v jaké je dovolatelka finanční situaci. Poukázala dále na to, že soudy se spokojily i s listinami předloženými poškozeným K. O. přesto, že je zřejmé, že tyto byly dodatečně upravovány, chybí podpis o převzetí částky a jsou tak pochyby, zda vůbec a v jaké výši příslušné finanční částky jí poškozený předal. Za daného stavu takto učiněná skutková zjištění vzbuzují pochybnosti o výši způsobené škody a dokazování ve věci vedené mělo být doplněno způsobem, který by prokázal nade vší pochybnost tvrzení obou poškozených o účelu i výši finančních částek, které jí údajně předali. Proto také navrhla, aby dovolací soud zrušil podle ustanovení § 265k odst. 1 tr. ř. citované usnesení soudu odvolacího, stejně jako jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně a tomuto podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství České republiky s tím, že námitky dovolatelky směřují ke zpochybnění kvalifikačního znaku značné škody u trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák. Přitom však není pochyb o tom, že i kdyby dovolatelka takovou hmotně právní námitku vyjádřila, podepřela ji však pouze dílčími výtkami skutkové povahy, když zpochybnila vypovídací hodnotu svědectví poškozených, jakož i listin jimi předložených. Poukázala na to, že v posuzované věci by bylo možné v rámci řízení o dovolání výjimečně vstoupit do učiněných skutkových zjištění, ovšem pouze tehdy, jestliže by soudy učiněné skutkové a právní závěry o způsobu, jakým dovolatelka zasáhla do majetkové sféry obou poškozených, nevyplynuly z výsledků provedeného dokazování. V daném případě však tomu tak nebylo, neboť z důkazů ve věci provedených a soudy hodnocených vyplynula skutková zjištění spočívající v tom, že dovolatelka tvrdila poškozenému N., že je pro něj schopna obstarat nemovitost a pro poškozeného O. zprostředkovat uzavření úvěrové smlouvy, postupně od nich převzala označené finanční částky, jejich převzetí stvrdila svým podpisem, zavázala se s nimi naložit dohodnutým způsobem, což však neučinila a takto převzaté peníze již nevrátila. Jednotlivé finanční částky (ty měly odpovídat jejím jednotlivým údajným krokům ve věci slíbené poškozeným) však přebírala v době, kdy neměla prostředky na úhradu svých základních životních potřeb a ty získala právě z takto vylákaných peněz. O jejím podvodném záměru s ohledem na takto učiněná skutková zjištění tedy nemůže být pochyb i s přihlédnutím k tomu, že předmětné trestné činnosti se dopouštěla formou speciální recidivy. Z uvedeného je zřejmé, že ve věci učiněná skutková zjištění plně odpovídají právnímu závěru o její vině trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zák., který spáchala s ohledem na uvedené v úmyslu přímém. Proto také navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl.

Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán tehdy, jestliže příslušné rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání ve věci učiněných skutkových zjištění, pokud tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze přijmout adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva.

V dané věci z hlediska popisu napadeného skutku, který je obsažen v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatelka namítla neúplnost a nejasnost učiněných skutkových zjištění v souvislosti s výší způsobené škody, když sama nabídla jiný průběh skutkového děje, zejména co se týče nepřesvědčivosti výpovědí obou poškozených a písemných dokladů v této souvislosti jimi předložených. I v tomto směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě vysvětlily, z jakých důkazů ve věci pořízených vycházely a k jakým právním závěrům na jejich základě dospěly. To zejména k výpovědím obou poškozených (podporovaných i listinnými důkazy), ze kterých jednoznačně plyne, za jakých okolností, jakým způsobem a jaké finanční částky poskytli dovolatelce, přičemž bylo také prokázáno, že ta je k účelu, na který byly poskytnuty, neužila a ponechala si je pro vlastní potřebu. Za daného stavu věci tak o výši způsobené škody nelze mít pochybnosti, stejně jako o věrohodnosti výpovědí poškozených a listinných důkazů v těchto souvislostech předložených, když nelze přehlédnout ani kriminální minulost dovolatelky a její tehdejší (aktuální) nepříznivou sociální situaci.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo, než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout, jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 4. dubna 2007

Předseda senátu:

JUDr. Vladimír Jurka