Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 22/2022-15
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba na zaplacení částky částka s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení částky [částka] s 8,5 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka] k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou od původního věřitele – právnická osoba, IČO, se sídlem adresa na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum. Oznámení o postoupení pohledávky podepsané postupitelem bylo žalované odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě. Původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytnul dne datum žalované bezúročnou zápůjčku ve výši částka, která měla být jednorázově splacena dne datum společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky. Žalovaná zápůjčku v poskytnuté výši čerpala, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovanou. Žalovaná odeslala žádost o zápůjčku právě přes webové stránky webová adresa a následně byla posuzována schopnost žalované zápůjčku splácet. Žalovaná ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdila, že je schopna zápůjčku řádně a včas splatit. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaná na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasila. K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele č. bankovní účet na bankovní účet žalované č. bankovní účet. Nárok žalobkyně tvoří pohledávka skládající se z nesplacené zápůjčky ve výši částka, z poplatku za zpracování žádosti o zápůjčce ve výši částka; oba nároky splatné společně dne datum. To vše činí celkem částka. Žalovaná zatím na svůj dluh neuhradila ničeho. Předžalobní výzva pro žalovanou byla advokátem žalobkyně předána k poštovní přepravě dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005).
4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva nazvaná jako smlouva o zápůjčce číslo, na základě níž společnost právnická osoba poskytla žalované částku ve výši částka a žalovaná se zavázala vrátit částku částka, z čehož částka částka měla představovat souhrnný poplatek za poskytnutí částky. Žalovaná měla částku splatit nejpozději dne datum. Žalobkyně poskytla žalované částku částka dne datum převodem na účet č. bankovní účet (ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, potvrzení o provedené platbě). Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by zaplatila jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně; ze žaloby vyplývá, že žalovaná dluží na jistině částka, na dlužném poplatku částku částka, celkem tedy částka. Mezi společností právnická osoba a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou byla (mimo jiné) předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k plnění dluhu výzvou ze dne datum (spojenou s oznámení o postoupení pohledávky), v níž jí byla stanovena lhůtu tří dnů od doručení výzvy; výzva byla odeslána dne datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek, z výzvy, z oznámení, z podacího lístku). Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy jakkoli posuzoval úvěruschopnost žalované; žalobkyně pouze uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla před uzavřením smlouvy řádně zkoumána.
5. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také OZ), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi právnická osoba a žalovanou dne datum soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi společností právnická osoba (také jako„ úvěrující společnost“) a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle ustanovení § 2390 OZ, která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. §1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. V souladu s cit. ust. § 86 zákona č.145/2010 Sb., proto bylo povinností úvěrující společnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Z uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně soudy v rámci rozhodovací praxe opakovaně dospěly k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel dovolal, tedy že se jedná o neplatnost absolutní, protože stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp.zn. 8 Co 47/2018, viz také rozsudek SDEU ze dne 5.3.2020, č.j. C-679/18).
14. V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila (v žalobě), že společnost právnická osoba prověřovala úvěruschopnost žalované, ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., avšak nepředložila, ba ani neoznačila žádné důkazy, které by zkoumání úvěruschopnosti žalované prokazovaly. Soud tedy nemá za prokázané, že by společnost právnická osoba posuzovala úvěruschopnost žalované ve smyslu ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.
15. S ohledem na shora popsané neunesení důkazního břemene soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu podle cit. ust. § 87 odst. 1 zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a s odkazem na stávající rozhodovací praxi nadřízeného soudu, neplatnou, a proto plnění z titulu smlouvy považoval za nedůvodné. Žalobkyně tak mohla po žalované uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a násl. OZ.
16. příjmení soud zjistil výši bezdůvodného obohacení dle shora uvedeného právního závěru, bylo třeba odečíst částku již zaplacených finančních prostředků od prostředků, které byly žalované poskytnuty ve výši částka. V daném případě žalovaná neuhradila ani část poskytnuté částky a bezdůvodným obohacením na straně žalované je tedy částka ve výši částka, kterou soud uložil žalované k zaplacení spolu s úrokem z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od datum. Ve zbývající části nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
17. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, když pohledávka na ni byla postoupena ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 44,92 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,46 % a úspěchu žalované v rozsahu 27,54 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možno rozhodnutí vykonat.