Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 381/2021
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku,
a to vše ve splátkách ve výši částka měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje prvním celým měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se co do částky ve výši částka a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, dále co do kapitalizovaného úroku ve výši částka, dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a dále co do úroku ve výši 29 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to vše ve splátkách ve výši [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje prvním celým měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se co do částky ve výši [částka] a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], dále co do kapitalizovaného úroku ve výši [částka], dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a dále co do úroku ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky ze dvou nesplacených zápůjček, které si žalovaný pořídila u spol. právnická osoba, kdy se jedná o zápůjčku pod číslo zápůjčku pod číslo.
K zápůjčce pod číslo
2. Žalobce se žalobou po žalované domáhal zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím, představující úroky, částečně kapitalizované částkou ve výši částka a zákonnými úroky z prodlení, částečně kapitalizovanými částkou ve výši částka. Uvedl, že dne datum právní předchůdce žalobce právnická osoba, jako věřitel, uzavřel s žalovaným, jako dlužníkem, smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uvedené smlouvy žalované poskytl peněžní prostředky ve výši částka, které si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Úroky z půjčky ve výši 29% ročně spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky (odměna za administrativní zpracování půjčky a hotovostní inkaso splátek) byly sjednány ve výši částka. Žalovaná se celkovou částku na úhradu zápůjčky ve výši částka zavázal hradit v 60i týdenních splátkách ve výši á částka. Žalovaná před podáním žaloby na úhradu půjčky hradila splátky do datum, přičemž žalovaná měla nejpozději dlužnou částku uhradit do datum. Uhrazené splátky žalobce započetl na úhradu dlužné jistiny i souhrnného poplatku a ke dni datum žalovaná na jistině žalobci dlužila částku ve výši částka a na dlužném poplatku částku částka. Dle smlouvy o zápůjčce má žalobce nárok na úhradu úroku za půjčené peněžní prostředky ve výši 29% ročně z dlužné jistiny. Žalobce uvedené úroky však požaduje od datum do zaplacení a za stejné období z uvedené jistiny požaduje uhradit i zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně. Žalobce tedy po žalované požaduje zaplatit částku ve výši částka, představující dlužnou jistinu půjčky ve výši částka a zbytek souhrnného poplatku za sjednání půjčky (de facto úrok) ve výši částka. Ke dni datum (ke dni postoupení pohledávky) žalobce kapitalizoval úroky částkou ve výši částka (úrok ve výši 29% ročně z částky částka od datum do datum) a zákonné úroky z prodlení částkou ve výši částka (úrok ve výši 8,50% ročně z částky částka od datum do datum). Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. právnická osoba a žalobcem, na základě které došlo s účinností od datum k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce.
3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila při ústním jednání. Uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce nijak nezpochybňovala, avšak uvedla, že půjčku řádně splácela, následně splácet přestala, protože účet kam peníze posílala byl zrušen. Na splátkách uhradila asi anonymizována dvě slova částka.
4. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že spol. právnická osoba, jako věřitel, poskytl žalované, jako dlužníkovi, půjčku ve výši částka a žalovaný potvrdil, že jí byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala, že vyjma poskytnuté půjčky zaplatí i souhrnný poplatek ve výši částka (který představuje úrok, náklady na administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek). Na poskytnutou půjčku se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši částka a to v 60i týdenních splátkách po částka, s tím, že poslední splátka bude uhrazena ve výši částka Smlouva je žalovaným řádně podepsána dne datum.
5. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, kdy uvedeným dopisem byla žalovaná informována, že pohledávka spol. právnická osoba vůči žalované z nesplacené půjčky vyčíslená v celkové výši částka s přísl., byla postoupena na žalobce. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. právnická osoba a žalobcem, na základě které došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobce.
K zápůjčce číslo
6. Žalobce se žalobou po žalované rovněž domáhal zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím, představující úroky, částečně kapitalizované částkou ve výši částka a zákonnými úroky z prodlení, částečně kapitalizovanými částkou ve výši částka. Uvedl, že dne datum právní předchůdce žalobce právnická osoba, jako věřitel, uzavřel s žalovanou, jako dlužníkem, smlouvu o zápůjčce číslo. Na základě uvedené smlouvy žalované poskytl peněžní prostředky ve výši částka, které si žalovaná převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy. Úroky z půjčky ve výši 29% ročně spolu se souhrnným poplatkem za sjednání půjčky (odměna za administrativní zpracování půjčky a hotovostní inkaso splátek) byly sjednány ve výši částka. Žalovaná se celkovou částku na úhradu zápůjčky ve výši částka zavázal hradit v 45i týdenních splátkách ve výši á částka. Žalovaná před podáním žaloby na úhradu půjčky hradila splátky do datum, přičemž žalovaná měla nejpozději dlužnou částku uhradit do datum. Uhrazené splátky žalobce započetl na úhradu dlužné jistiny i souhrnného poplatku a ke dni prodlení žalovaný na jistině žalobci dlužil částku ve výši částka a na dlužném poplatku částku částka. Dle smlouvy o zápůjčce má žalobce nárok na úhradu úroku za půjčené peněžní prostředky ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny. Žalobce uvedené úroky však požaduje od datum do zaplacení a za stejné období z uvedené jistiny požaduje uhradit i zákonné úroky z prodlení ve výši 8,50% ročně. Žalobce tedy po žalované požaduje zaplatit částku ve výši částka, představující dlužnou jistinu půjčky ve výši částka a zbytek souhrnného poplatku za sjednání půjčky (de facto úrok) ve výši částka. Ke dni datum (ke dni postoupení pohledávky) žalobce kapitalizoval úroky částkou ve výši částka (úrok ve výši 29% ročně z částky částka od datum do datum) a zákonné úroky z prodlení částkou ve výši částka (úrok ve výši 8,50% ročně z částky částka od datum do datum). Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. právnická osoba a žalobcem, na základě které došlo s účinností od datum k postoupení pohledávky vůči žalované na žalobce.
7. Žalovaná se k žalobě vyjádřila při ústním jednání. Uzavření předmětné smlouvy o zápůjčce nijak nezpochybňovala, avšak uvedla, že půjčku řádně splácela, následně splácet přestala, protože účet kam peníze posílala byl zrušen. Na splátkách uhradila asi anonymizována dvě slova částka.
8. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o zápůjčce číslo soud zjistil, že spol. právnická osoba, jako věřitel, poskytl žalované, jako dlužníkovi, půjčku ve výši částka a žalovaná potvrdila, že jí byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala, že vyjma poskytnuté půjčky zaplatí i souhrnný poplatek ve výši částka (který představuje úrok, náklady na administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek). Na poskytnutou půjčku se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši částka a to v 45i týdenních splátkách po částka, s tím, že poslední splátka bude uhrazena ve výši částka Smlouva je žalovaným řádně podepsána dne datum.
9. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, kdy uvedeným dopisem byla žalovaná informována, že pohledávka spol. právnická osoba vůči žalované z nesplacené půjčky vyčíslená v celkové výši částka s přísl., byla postoupena na žalobce. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, spol. právnická osoba a žalobcem, na základě které došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobce.
Právní posouzení, skutkové a právní závěry
10. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník , dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
11. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zápůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením
smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové
výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a
přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvě-
ruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsled
ku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebi-
telský úvěr splácet.
Podle odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele
splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a
způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském
úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, ni-
koli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitel-
ský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
13. Podle § 588 o.z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. S ohledem na § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou, resp. smlouvou o zápůjčce, se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a především jeho přísnější transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.
16. Z důkazů předložených žalobcem, které soud provedl při ústním jednání, vyplývá, že právní předchůdce žalobce (právnická osoba) neprokázal, že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet úvěr poskytnutý ve výši částka. Žalobce soudu ani netvrdil, že by zkoumal bonitu žalovaného a ani nepředložil žádný dokument, ze kterého by vyplývalo, že byly zjišťovány majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy, výdaje, zaměstnání, počet členů domácnosti, zda byl veden v registru dlužníků bank apod.
17. Žalobce, coby poskytovatel úvěru, je tak dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.
18. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku konstatoval, že:“ ….poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady...“.
19. Soud pro úplnost odkazuje i na nedávné rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 pod sp.zn.: C -679/18, kterému byla k posouzení předložena tzv. předběžná otázka a který judikoval, že“ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/08 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“.
20. Nalézací soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem prvního stupně nejenže neprokázal, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí zjišťoval, případně ověřoval bonitu žalované, ale žalobce neprokázal, že by ji vůbec jakkoliv ověřoval, ačkoliv v žalobě tvrdil opak.
21. Vzhledem k tomu, že se žalobce o své vůli rozhodl, že se ústního jednání neúčastní, když se z jeho účasti omluvil, nemohl soud žalobce dle ust. § 118a a násl. o.s.ř. poučit o nutnosti předložit důkazy, které by kvalifikované ověření bonity žalovaného prokazovaly. Dle komentářové literatury (např. komentář k občanskému soudnímu řádu C.H. Beck, Svoboda a kol. z roku 2013, první vydání, strana 413)„ poučení podle § 118a soud neudělí ani tehdy, když se účastník svojí procesní nečinností práva na poučení zbavil (např. neúčastí při jednání).“
22. S ohledem na shora uvedené závěry, které zastává i Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodnutí pod č.j.: 17 Co 278/2017 -161 ze dne 24.8.2017, soudu po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že mezi žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem, a žalovaným, uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná podle § 588 o.z., neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
23. Ze smlouvy o zápůjčce číslo žalobce žalované poskytl jistinu ve výši částka, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu se souhrnným poplatkem částka. Z žalobních tvrzení rovněž vyplývá, že žalovaná na jistině dlužila částku částka a na poplatku částku částka. Z logiky věci pak vyplývá, že na jistině musela žalovaná uhradit částka (částka – částka) a na souhrnném poplatku uhradil částku částka (částka částka). Celkem tak žalovaný na tuto zápůjčku uhradil částku částka.
24. Ze smlouvy o zápůjčce číslo žalobce žalované poskytl jistinu ve výši částka, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu se souhrnným poplatkem částka. Z žalobních tvrzení rovněž vyplývá, že žalovaná na jistině dlužila částku částka a na poplatku částku částka. Z logiky věci pak vyplývá, že na jistině musela žalovaná uhradit částka (částka – částka) a na souhrnném poplatku uhradil částku částka (částka částka). Celkem tak žalovaný na tuto zápůjčku uhradil částku částka.
25. Na základě obou smluv o zápůjčce tak žalobce žalované poskytl částku ve výši částka (částka + částka) a žalovaná uhradila částku částka (částka + částka). Žalovaná se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatila o částku částka. Toto částku soud žalobci přiznal spolu se zákonným úrokem z prodlení tak, jak v žalobě požadoval, tedy od datum do zaplacení.
26. Protože má soud smlouvy o zápůjčce za absolutně neplatné, tak veškeré žalobní nároky plynoucí z uvedených smluv a které byly vyjádřeny v petitu žaloby, tedy zbytek dlužných jistin, úroků i zákonných úroku z prodlení (částečně kapitalizovaných) zamítl, tak, by bylo rozhodnuto o celém žalobním nároku. Uvedené žalobní nároky (úroky a další poplatky) jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku (smluvnímu vztahu), který byl neplatně sjednán.
27. Pokud jde o důkazy, které soudu předložila žalovaná a které mají prokazovat úhradu splátek ve výši částka, částka a částka, tak soud uvádí, že tyto ve vztahu ke shora uvedeným zápůjčkám ničeho neprokazují, neboť číslo účtu, které je na žalovanou předložených výpisech uvedeno se neshoduje s číslem účtu, kam měla žalovaná dluh splácet a rovněž ani nesouhlasí výše splátek.
28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. když žalovaná byla ve sporu úspěšnější než žalobce a náležela by jí tak poměrná náhrada nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná nebyla ve sporu zastoupena advokátem, náklady řízení nepožadovala a tyto jí zjevně ani žádné nevznikly, rozhodl soud o tom, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
29. Pokud jde o lhůtu k plnění, soud umožnil žalované dluh splácet ve splátkách ve výši částka měsíčně splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje prvním celým měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Důvodem pro stanovení splátkového kalendáře bylo tvrzení, že se žalovaná nachází na rodičovské dovolené.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15i dnů ode dne jeho doručení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí.