Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 341/2021-24

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Hiklem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalované zaplacení další částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9 %, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a zaplacení další částky částka, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p.a. od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V celém dalším zbývajícím rozsahu, kterým se žalobce domáhal po žalované zaplacení další částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9 %, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a zaplacení další částky [částka], se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobce po žalované domáhal zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o úvěru ze dne datum číslo uzavřené mezi společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen právní předchůdce žalobce nebo žalobce) jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou, poskytl právní předchůdce žalobce žalované v hotovosti částku částka, jíž se žalovaná zavázala úvěrujícímu vrátit spolu s příslušenstvím ve výši částka, celkem částku částka, v 13 měsíčních splátkách po částka, přitom první splátka byla splatná dne datum a další splátky vždy 26 dne každého měsíce. Žalovaná uhradila předchůdci žalobce pouze částku částka, kterou si předchůdce žalobce započetl na příslušenství. Žalobce tvrdil, že z důvodu prodlení žalované mu vznikl nárok na doplacení neuhrazené jistiny částka, na doplacení zbytku příslušenství sestávajícího z nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši částka, z nesplaceného poplatku za správu úvěru ve výši částka, z nesplaceného poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši částka, z kapitalizovaného zákonného úroku ve výši částka, z účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky snížených na částku částka a dále na zaplacení smluvní pokuty snížené na částku částka. Přes výzvu ani předžalobní upomínku žalovaná dlužnou částku žalobci dosud neuhradila.

Žalobce rovněž obecně popsal, s jakou odbornou péčí ověřoval schopnost žalované poskytovaný úvěr věřiteli splácet. Sporná pohledávka byla převedena ke dni datum z předchůdce žalobce spolu s částí jeho závodu na společnost právnická osoba a tato společnosti ji smlouvou ze dne datum převedla na žalobce s účinností ode dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu (tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti), tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle a a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, přitom vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Z provedených důkazů zjistil soud skutkový stav věci takto. Podle písemné smlouvy o úvěru ze dne datum číslo uzavřené podle a násl. č. (dále jen o.z.) a zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., poskytl právnická osoba jako úvěrující žalované jako úvěrované bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši částka, jež se žalovaná zavázala splácet spolu s dohodnutými celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka (sestávajícími z úroku ve výši 28% z poskytnuté jistiny za dobu, na kterou byl úvěr poskytnut, z poplatku za uzavření smlouvy ve výši částka, z poplatku za správu úvěru ve výši částka a z poplatku za hotovostní výběr splátek částka), tj. celkem částku částka, v 13. měsíčních splátkách po částka, splatných vždy k 26. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Podle č.l. IV. smlouvy činila RPSN 189,38 %. V čl. V. bod 2 a 3 smlouvy se smluvní strany dohodly, že v případě, že dlužník neuhradí kteroukoliv splátku řádně a včas, může věřitel vyzvat dlužníka k uhrazení dlužné splátky ve lhůtě alespoň 30 dnů a pokud dlužník přes výzvu splátku neuhradí, může věřitel prohlásit úvěr za zesplatněný. V čl. V. bodu 4 smlouvy se smluvní strany dále dohodly, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. V čl. VIII bod 1 smlouvy je dále uvedeno, že dlužník čestně prohlašuje, že s výší splátek dle této smlouvy výslovně souhlasí a potvrzuje, že vzhledem k výši svých měsíčních příjmů a výdajů, které uvedl v žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, je schopen veškeré splátky hradit řádně a včas a že veškeréy i jiné doklady jsou platné a účinné a že prohlášení vůči věřiteli jsou pravdivé a úplné. Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru obsahuje stejné údaje jako smlouva. Z předpisu splátek ze dne datum vyplývá, že v případě úvěru částka má měsíční splátka spotřebitele činit částka. Z obsahu žaloby soud zjistil, že žalovaná uhradila před podáním žaloby na úvěrový dluh celkem částku částka.

4. Z písemné žádosti žalované o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum považuje soud dále za prokázané, že v ní byly mimo jiné vyplněny a zaškrtnuty rubriky, že žadatelka nebydlí na trvalé adrese adresa žalované, že je zaměstnaná u čerpací stanice OMV v obec na dobu určitou do datum, je svobodná, údajně žije u rodičů, přestože počet výdělečně činných osob v domácnosti jsou pouze 2, její příjem ze mzdy činí částku částka, přesto údajné měsíční příjmy celé domácnosti činí částka, aniž by bylo uvedeno, která další osoba má další konkrétní příjmy a z čeho. Žalovaná měla výdaje na bydlení, nájem, elektřinu, plyn a vodu ve výši částka, na stravování a výživné částka (nebylo uvedeno pro kterou konkrétní osobu je výživné) a na ostatní výdaje částka. V žádosti nejsou uvedeny žádné konkrétní údaje, za jaké období byla zjišťována výše příjmů žalované ani kdo konkrétně měl přispívat do příjmů v domácnosti další částkou částka měsíčně a z jakých konkrétních podkladů byla tato skutečnost zjištěna. Není tak vysvětleno, proč má být příjem domácnosti částka, když žalovaná má pouze příjem ve výši částka měsíčně. V rubrice výdaje není konkrétně označena ani nájemní smlouva ani nejsou ověřovány výdaje na SIPO ani na stravování. Žádost podepsala pouze žalovaná. Z žádosti nebylo možno zjistit, z jakých konkrétních podkladů předchůdce žalobce ověřoval správnost zapsaných údajů a žalobce žádné dalšíy o příjmech i výdajích žalované nepředložil.

5. Z notářského zápisu notářky JUDr. jméno příjmení v obec ze dne 27.9.2018 č.j. NZ 1054/2018, N 842/2018 považuje soud za prokázané, že dne datum společnost právnická osoba převedla na společnost právnická osoba část svého závodu – divizi spotřebitelských úvěrů spolu se spornou pohledávkou. Podle smlouvy ze dne datum tato společnost převedla spornou pohledávku na žalobce. právnická osoba ze dne datum a dopisem žalobce ze dne datum byla žalovaná o tomto převodu informována. Přes výzvy žalobce ze dne datum, datum, datum a předžalobní upomínku ze datum, kterou předal žalobce k poštovní přepravě dne datum, žalovaná dlužnou částku žalobci neuhradila.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům.

7. Soud na projednávanou věc aplikoval č. (dále jen o. z.) a o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a dospěl k následujícím právním závěrům.

8. Sporná smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum byla uzavřená podle o. z., má charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalované jako spotřebiteli je poskytována zvýšená ochrana podle a násl. o. z. a podle , z jehož ustanovení mimo jiné vyplývá povinnost věřitele posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, a to pod sankcí spočívající v absolutní neplatnosti smlouvy.

9. Podle § 588 o. z. soud přihlíží i bez návrhu (z úřední povinnosti) k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud tedy z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce při poskytování úvěru žalované splnil zákonné povinnosti ve smyslu , a Pokud by tak neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v  LZPS (viz nález Ústavního soudu ČR ).

10. Ve vztahu ke zjišťování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele podle (účinného od 1. 12. 2016 do rozhodnutí soudu) soud obecně uvádí, že věřiteli je v , a uložena povinnost před uzavřením spotřebitelských smluv o úvěru a zápůjčce (dále jen smlouvy o úvěru) nebo před každou změnou již uzavřených smluv o úvěru spočívající ve významném navýšení úvěru„ přesvědčivě zkoumat a s odbornou péčí posoudit“, zda budoucí dlužník – spotřebitel – nebude mít zjevný problém požadovaný úvěr splatit (nález ÚS ČR sp. zn. ). Názor Ústavního soudu je souladný se závěry zformulovanými v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovaným), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

11. Při zjišťování, ověřování a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele jde zpravidla o tyto povinnosti věřitele:

a) zjistit od spotřebitele údaje o jeho příjmech a o jeho reálných výdajích na živobytí, na bydlení a na úhradu jiných závazků;

b) ověřit pravdivost spotřebitelem uvedených údajů z dokladů, které podle § 84 cit. zákona musí spotřebitel věřiteli doložit buď přímo s žádostí o úvěr nebo na vyžádání věřitele. U příjmů půjde např. o pracovní smlouvu, mzdové listy, u OSVČ o výpisy z účtů, o rozhodnutí úřadu o přiznání dávky, o smlouvu o provedení práce. U reálných výdajů půjde např. o smlouvu o nájmu, o podnájmu, o rozhodnutí o hrazení výživného nezletilým dětem nebo manželovi či manželce, doklady o platbách elektřiny, plynu, vodného, stočného, poplatků za mobil, internet, za odpady. U jiných závazků půjde například o výši a splátkách jiných úvěrů, zápůjček, náhrady škody apod. Pravdivost údajů o nákladech na živobytí (na jídlo, ošacení, hygienu, sport, koníčky) je věřitel povinen ověřit a porovnat s údaji z veřejně dostupných informací o životním a existenčním minimu podle i podle databáze Českého statistického úřadu o průměrných výdajích obyvatelstva (rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Pokud budou údaje spotřebitele neúplné nebo nevěrohodné nebo se budou vymykat obvyklým cenovým hladinám v místě i v čase, je věřitel povinen vyžádat si od spotřebitele další podklady nebo vysvětlení a pokud je spotřebitel nedoloží, nemůže věřitel požadovaný úvěr spotřebiteli poskytnout, neboť chybějící, nevěrohodné případně nepravdivé údaje brání řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele;

c) s odbornou péčí profesionála v oboru finančnictví a úvěrování, ke které se věřitel veřejně i při styku s žalovanou stranou přihlásil podle § 5 o. z. a dal tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho činností spojena (a nikoliv s laickou péčí), posoudí spotřebitelem uvedené a doložené údaje, zda spotřebiteli zbude dostatek finančních prostředků na to, aby bez zjevných problémů a omezení mohl splácet spotřebitelský úvěr po celou dohodnutou dobu, a na základě provedeného odborného posouzení požadovaný úvěr spotřebiteli poskytne pouze tehdy, pokud objektivně nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr řádně splácet. Posuzování úvěruschopnosti spotřebitele se nevztahuje pouze ke dni sjednávání smlouvy o úvěru. Pokud z podložených údajů vyplyne, že spotřebiteli v krátké době po případném uzavření smlouvy bude ukončena pracovní smlouva a tudíž přijde o příjmy, případně podle již pravomocného rozhodnutí soudu lze očekávat u spotřebitele zvýšení výdajů například na výživné na děti, na výživné partnera, na úhradu způsobené škody, pak profesionální přístup odborníka v úvěrování předpokládá předvídavost i zvídavost, z jakých zdrojů bude spotřebitel hradit splátky úvěru po celou dobu splátkového kalendáře, která obvykle trvá i několik let. To předpokládá i rozum průměrného člověka a schopnost jej užívat s běžnou péčí a opatrností (§ 4 odst. 1 o. z.). V takovém případě je povinností věřitele vyžádat si od spotřebitele další údaje případně další podklady o předpokládaných zdrojích příjmů do budoucna. Pokud tuto běžnou (nikoliv odbornou) péči věřitel nevyvine, může i s běžnou laickou péčí předpokládat, že bez dostatečných příjmů nebude spotřebitel v krátké době schopen splátky úvěru řádně splácet a že dojde na vymáhání dluhu u soudu. Nejde samozřejmě o situace, kdy spotřebitel zcela náhle a nepředvídatelně, např. z důvodu úrazu apod., ztratí předpokládaný dlouhodobý příjem. V takovém případě půjde o nepředvídatelné, tudíž přípustné riziko.

Jestliže věřitel řádně nezjišťoval a s odbornou péčí neposuzoval úvěruschopnost spotřebitele, případně objektivně měl mít pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet (např. příjmy byly nedostatečné nebo příjmy a výdaje spotřebitele byly na hraně), a přesto spotřebiteli požadovaný úvěr za účelem dosažení zisku poskytl, je smlouva o spotřebitelském úvěru podle věta první absolutně neplatná.

Viz např. rozsudek NS ČR sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, rozsudek NSS ČR sp zn. -39 publikovaný pod číslo Sb. ze dne datum, nález ÚS ČR sp. zn. ze dne datum

Důkazní břemeno k prokázání splnění povinnosti zjistit, ověřit a posoudit úvěruschopnost spotřebitele leží na poskytovateli úvěru, tj. na žalobci.

12. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že žalobce, na němž leží důkazní břemeno k prokázání, že splnil povinnosti stanovené mu v ustanovení a , předloženou žádostí žalovaného o úvěr neprokázal, že jeho právní předchůdce řádně a s odbornou péčí zjišťoval a ověřoval úvěruschopnost žalované. Z žalobcem předložené žádosti žalované o spotřebitelský úvěr je pouze zřejmé, že se žalobce nedostatečně zabýval skutečnými příjmy žalované. V žádosti sice uvedl, že žalovaná má průměrné měsíční příjmy ze zaměstnání ve výši částka, neuvedl však, za které období její příjem zkoumal ani z kterých konkrétních mzdových listů pravdivost těchto údajů ověřoval. Už vůbec se ale nezabýval otázkou, kdo další jí přispívá na„ průměrné měsíční příjmy celé domácnosti částka“. V tomto směru chybí jakékoliv konkrétní údaje i označení podkladů, z nichž předchůdce pravdivost tohoto záznamu ověřoval. Tento údaj je nekonkrétní, nepodložený tudíž nevěrohodný. Podle názoru soudu lze mít za zjištěné měsíční příjmy žalované pouze ve výši částka měsíčně. Pokud jde o měsíční výdaje ve výši částka za bydlení, ve výši částka na stravování a výživné a částka na ostatní v řízení nebylo ničím prokázáno, že a kdo s žalovanou žil ve společné domácnosti. ulice výdaje žalované činí částku částka a při poměření zjištěných příjmů a výdajů zůstává žalované pouze částka částka měsíčně, z níž by měla hradit dohodnuté splátky částka měsíčně, což je zjevně nereálné. Soud tedy uzavírá, že posouzení úvěruschopnosti žalované je neúplné, nepodložené a tudíž nevěrohodné. Zkoumání úvěruschopnosti žalované neodpovídá ani běžné laické péči, natož odborné péči profesionála v oboru úvěrování, k níž se předchůdce žalobce potažmo žalobce podle o.z. veřejně přihlásil. Provádění úvěruschopnosti žalované bylo ryze formální a zřetelně nedbalé. Soud tedy uzavřel, že žalobce úvěruschopnost žalované ve smyslu a zákona o spotřebitelském úvěru řádně, natož s odbornou péčí, nezkoumal, nezjišťoval ani neověřoval. Porušení této povinnosti žalobcem má za důsledek absolutní neplatnost smlouvy podle zákona o spotřebitelském úvěru.

13. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku a na právní jednání se hledí, jako by nikdy nevzniklo a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, pak představuje plnění z neplatného právního jednání (protiprávním užitím cizí hodnoty), a kdo se na úkor druhého bez spravedlivého důvodu obohatil, musí ochuzenému vydat to, oč se obohatil (viz. § číslo odst. 1 a 2 a a násl. o.z.). Podle speciálního ustanovení věta třetí je pak spotřebitel povinen věřiteli vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru.

14. Soud provedl zaúčtování vzájemných plnění z úřední povinnosti. Vyšel totiž ze základních principů, na nichž stojí , a to z o. z. podle něhož musí být každé ustanovení o. z. vykládáno jenom ve shodě s LZPS, s ústavním pořádkem a se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, dále z principu poctivosti podle o.z., podle něhož nikdo nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých, z principu odborných znalostí podle a , k němuž se žalobce přihlásil, z principu podle o. z., podle něhož nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu nebo stavu, který vyvolal a ze zásad na ochranu spotřebitelů. Soud dále vyšel z principu, že při interpretaci a aplikaci zákonných ustanovení, které upravují spotřebitelské vztahy, musí obecné soudy respektovat ústavní princip ochrany slabší strany, plynoucí z principu rovnosti vyjádřeného v  LZPS a zahrnující i princip ochrany spotřebitele, a promítnout jej do svých úvah a posouzení a připouští-li pak zákonná ustanovení vícero možných výkladových řešení, je ústavně konformní takový výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější (viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ze dne datum). Přihlédl také k principu, že je neakceptovatelné, aby se soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (viz nálezy Ústavního soudu sp. zn. ze dne datum, ze dne datum). Současně soud přihlédl i k vývoji judikatury ESLP směřující k čím dál větší ochraně spotřebitelů před nepoctivými a nekalými praktikami nebankovních subjektů.

15. Soud dále vyšel ze speciálního ustanovení věty třetí , podle něhož lze spotřebiteli uložit povinnost vrátit věřiteli pouze jistinu poskytnutého úvěru a nic více.

16. Právní zástupce žalobce se k nařízenému jednání soudu bez závažných důvodů nedostavil a tím se sám zbavil příležitosti být soudem poučen podle o možnosti doplnit chybějící skutková tvrzení ve vztahu ke zjišťování a ověřování úvěruschopnosti žalované a v tomto směru předložit nebo označit další důkazy k dalšímu dokazování.

17. V řízení bylo prokázáno, že na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalované do její dispozice částku částka a že žalovaná vrátila předchůdci žalobce potažmo žalobci částku částka.

18. Po zaúčtování vzájemných plnění dluží žalovaná žalobci dosud částku částka. Soud podle § číslo odst. 1 a 2, o. z. a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zbývající dlužnou částku částka spolu se zákonnými úroky z prodlení ode dne datum do zaplacení (odstavec I. výroku rozsudku).

19. Žalobce v řízení prokázal, že předal předžalobní upomínku ze dne datum, obsahující výzvu k úhradě nejpozději do datum, k poštovní přepravě dne datum. Ve stanovené lhůtě do datum žalovaná dlužnou částku žalobci neuhradila. Ode dne datum se tak ocitla v prodlení a žalobci tak vznikl také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení.

20. V celém dalším zbývajícím rozsahu soud žalobu jako neoprávněnou zamítl, neboť se jednalo o plnění (smluvní úroky, poplatky a smluvní pokutu) požadované na základě absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru (odstavec II. výroku rozsudku).

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Žalovaná měla v řízení větší procesní úspěch, avšak podle obsahu spisu jí náklady řízení nevznikly. Soud proto nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (odstavec III. výroku rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.