Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1187/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce J. B., zastoupeného advokátem,  proti žalované S. ž. d. c., s. o., za účasti K., p., a.s., jako vedlejšího účastníka na straně žalované, o odškodnění pracovního úrazu, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. října 2005, č.j. -249,  takto:

I. Dovolání žalobce se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobce proti výroku rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4.10. 2005, č.j. -249, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 16.2.2005, č.j. -238, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce – vzhledem k tomu, že v dovolání byly uplatněny (jak vyplývá z jeho obsahu – srov. ) dovolací důvody podle ustanovení a - zásadní význam ve smyslu ustanovení [srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.6.2004, sp.zn. , které bylo uveřejněno pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004, podle něhož k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle ustanovení a podle ustanovení nemůže být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto].

I když žalobce v dovolání tvrdí, že jeho přípustnost dovozuje z ustanovení a že [kromě dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení ] uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení , z obsahu dovolání (z vylíčení důvodů dovolání a z toho, jak vymezuje otázku zásadního právního významu - za dosud neřešenou otázku považuje „vnitřní subjektivní vztah žalobce ke skutkové situaci na předmětném místě a čase v  konfrontaci s  prokázanou objektivní skutečností“) vyplývá, že žalobce právní závěry odvolacího soudu [aplikaci ustanovení zák. práce na soudy zjištěný skutkový stav ani výklad ustanovení zák. práce] nezpochybňuje. Namítá-li, že soudy obou stupňů „vnitřní tvrzený vztah dovolatele postavený na odvracení škody hrozící zaměstnavateli tím, že hrozilo nebezpečí vykolejení vlaků na opravované výhybce, vše v situaci, kdy řádně nefungovala signalizace, vyhodnotily ve prospěch prokazované absence zmíněného nebezpečí“, což má „nesprávný podklad o právním závěru pro splnění podmínek zproštění se odpovědnosti žalované podle “, podrobuje kritice pouze skutková zjištění, z nichž rozsudek odvolacího soudu (a soudu prvního stupně) vychází. Podstatou námitek žalobce v tomto směru – a to též ve spojení s jeho podáním ze dne 22.12.2005, na které v dovolání odkazuje - je totiž nesouhlas s tím, jak soudy hodnotily provedené důkazy a k jakým skutkovým závěrům z těchto důkazů dospěly. Tím, že dovolatel na vlastních (odlišných) skutkových závěrech buduje odlišný právní názor na věc, nezpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem, ale skutková zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující. Protože soud každý procesní úkon účastníka řízení (tedy i vymezení dovolacího důvodu) posuzuje podle jeho obsahu, i když byl nesprávně označen (srov. ), nepředstavují uvedené námitky žalobce uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , ale dovolacího důvodu podle ustanovení

Vzhledem k tomu, že dovolání žalobce směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalobce s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalované ani vedlejšímu účastníkovi v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. března 2007

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu