Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2170/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Kroměříži rozsudkem ze dne 28. 1. 2002, č. j. -111, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 51.713,- Kč s 12 % úrokem od 1. 8. 1999 do zaplacení, žalobu na zaplacení úroku z této částky o 26 % vyššího za období od 5. 9. 1997 do 31. 7. 1999 a o 14 % vyššího od 1. 8. 1999 do zaplacení zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne 15. 4. 1995 uzavřena smlouva o nájmu bytu, v níž se nájemce zároveň zavázal oznámit pronajímateli neprodleně potřebu těch oprav v bytě, které nese pronajímatel, a umožnit jejich provedení, a dále bylo dohodnuto, že nájemce není oprávněn bez souhlasu pronajímatele provádět v bytě stavební úpravy ani jiné podstatné změny, a to ani na svůj náklad. Žalovaný na podzim roku 1995 si v bytě sám instaloval plynový kotel, avšak neodborně, a v důsledku toho kotel dne 3. 1. 1996 explodoval a byl tak poškozen nejen byt pronajatý žalovanému ale i byt nad ním. Výše škody byla vyčíslena znaleckým posudkem na 83.826,- Kč, skutečné náklady na odstranění škod však byly vyšší (100.709,70 Kč). Žalovanému byla v r. 1996 Městským úřadem v K. uložena bloková pokuta ve výši 200,- Kč za přestupek podle zákona o přestupcích, neboť porušil a ČSN č. 734210 a 060830 (šlo o neodbornou instalaci kotle, která vedla k jeho výbuchu). Žalovaný dne 4. 9. 1997 písemně uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu i výše v částce 51.713,- Kč a tuto částku se zavázal zaplatit nejpozději do 31. 7. 1999, což neučinil. Soud dospěl k závěru, že žalovaný odpovídá podle obč. zák. za škodu, jež vznikla žalobci v příčinné souvislosti s tím, že žalovaný porušil a rovněž své povinnosti sjednané v nájemní smlouvě. Výše škody byla řádně doložena znaleckým posudkem. Soud neshledal důvodnou námitku promlčení, neboť uznáním dluhu došlo podle obč. zák. k přerušení promlčecí lhůty a ta počala běžet od 1. 8. 1999 znova v délce deseti let.

K odvolání žalovaného do vyhovujícího výroku rozsudku soudu prvního stupně a do výroku o náhradě nákladů řízení Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 22. 11. 2004, č. j. -133, rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a ztotožnil se i s jeho právním posouzením. V řízení bylo prokázáno, že v důsledku neodborné instalace kotle, kterou provedl žalovaný v bytě, jenž si pronajal, došlo k výbuchu kotle a tím k poškození bytu, přičemž výše škody byla řádně doložena. Žalovaný porušil minimálně ust. obč. zák., neboť nezajistil odbornou instalaci kotle v souladu s příslušnými ČSN a instaloval jej bez schválené dokumentace podle požadavku uvedeného ve Žalovaný, jak vyplynulo z jeho výpovědi, absolvoval kurz v oboru topenář, resp. instalatér na topení, vodu a plyn, měl tedy určité zkušenosti s instalací topení a nepochybně věděl, že připojení plynového kotle musí provádět odborný pracovník, připojení musí odpovídat určitým normám a neodborné připojení může vést k závažným důsledkům, jaké v daném případě nastaly. Na straně žalovaného tak byly splněny všechny podmínky odpovědnosti za škodu vzniklou žalobci.

Proti tomuto rozsudku podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. a podává je z důvodů podle a b) Odkazuje na své odvolání proti rozsudku prvního stupně (v němž líčí okolnosti případu, kdy bydlel se dvěma nezletilými dětmi v bytě s nefunkčním topením, které žalobce odmítal opravit, a namítá, že kotel instaloval odborně a k výbuchu došlo v důsledku poruchy termostatu kotle), dále žádá o přešetření případu, neboť jeho zdravotní stav je špatný, má jít na operaci páteře, má mu být přiznán invalidní důchod a v současné době je na životním minimu, proto není schopen tak vysokou částku zaplatit. Nesouhlasí s výrokem o nákladech řízení a uvádí, že se v září 2002 přestěhoval, proto mu nebylo doručeno předvolání k jednání před odvolacím soudem a on se tak o tomto jednání nedověděl. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu , věc projednal a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu vyhovujícímu výroku se řídí ustanovením Dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají – srov. ust. ) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu. Právním posouzením ve smyslu ust. je činnost soudu, při níž aplikuje konkrétní právní normu na zjištěný skutkový stav, tedy dovozuje ze skutkového zjištění, jaká mají účastníci podle příslušného právního předpisu práva a povinnosti. Jestliže soud po právní stránce nesprávně hodnotil skutkové výsledky řízení nebo na ně aplikoval nesprávnou právní normu, jde o pochybení při právním posouzení věci.

Namítá-li dovolatel, že škoda nevznikla v důsledku neodborné instalace kotle, nýbrž v důsledku poruchy termostatu kotle, zpochybňuje skutkové závěry, z nichž vycházely soudy obou stupňů. Tyto námitky, předložené k posouzení dovolacímu soudu, nejsou námitkami proti právnímu posouzení, tím méně pak mohou být právní otázkou zásadního významu ve smyslu , odst. 3 Dovolatel ve skutečnosti odvolacímu soudu vytýká nesprávné skutkové zjištění, které zakládá dovolací důvod podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Tento dovolací důvod však lze uplatnit pouze, pokud je dovolání přípustné podle nebo b) , což není tento případ, a uplatnění tohoto dovolacího důvodu přípustnost dovolání podle nezakládá (srov. např. R 8/1994). Další námitky uplatněné dovolatelem nejsou námitkami proti právnímu posouzení věci odvolacím soudem, neboť dovolatel pouze líčí svoji současnou situaci, která s právním posouzením věci nesouvisí.

Podle lze rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.

Pokud dovolatel uvádí, že odvolací soud jednal, aniž byl žalovaný řádně předvolán k jednání, jde o tzv. zmatečnostní vadu ve smyslu ust. , k níž lze přihlédnout jen tehdy, pokud je dovolání přípustné ( ).

Jelikož dovolání neobsahuje způsobilé dovolací důvody a není důvodu pro závěr, že by napadené rozhodnutí odvolacího soudu mělo po právní stránce zásadní význam, je zřejmé, že dovolání v rozsahu, jímž byl napaden potvrzující výrok rozsudku odvolacího soudu, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Dovolání směřuje rovněž proti výroku rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů odvolacího řízení. Výrok o náhradě nákladů řízení má povahu usnesení ( ), i když je součástí výroku rozsudku (viz též ). Proto se přípustnost dovolání proti tomuto výroku řídí podle ustanovení upravujících přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu. Dovolání není přípustné podle , neboť výrok o náhradě nákladů řízení je rozhodnutím, které věcně neřeší práva a povinnosti účastníků uplatněná žalobou, a není rozhodnutím o věci samé (srov. R 4/2003) a ani z ust. , a nelze přípustnost dovolání proti výroku o náhradě nákladů řízení dovodit; dovolání tedy není přípustné ani v tomto rozsahu.

Nejvyšší soud proto dovolání jako nepřípustné odmítl podle ust. a

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. , věty první, a , neboť žalovaný nemá na náhradu jeho nákladů právo a žalobci v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. března 2007

JUDr. Marta Škárová, v.r. předsedkyně senátu