Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1067/2006

U S N E S E N Í

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 7. 7. 2004, č.j. -4 (ve znění opravného usnesení ze dne 27. 12. 2004, č.j. -17), jímž Obvodní soud pro Prahu 7 nařídil podle platebního rozkazu Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 21. 2. 1996, č.j. -12, k vydobytí pohledávky 968.448,- Kč s 25 % úroky z částky 924.891,87 Kč od 3. 11. 1995 do zaplacení a nákladů předcházejícího řízení (39.204,- Kč) na majetek povinného exekuci, jejímž provedením pověřil Mgr. T. P., soudního exekutora. Předpoklady pro nařízení exekuce měl odvolací soud za splněny (, odst. 10, věta první, , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“), zejména uzavřel, že podkladové rozhodnutí je vykonatelné. Z doručenky založené v nalézacím spisu zjistil, že platební rozkaz byl povinnému doručen do vlastních rukou 4. 4. 1996, takže nabyl 20. 4. 1996 právní moci a stal se i vykonatelným.

V dovolání povinný nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu opřel o tvrzení, že podkladové rozhodnutí „neobdržel,“ že jistina dluhu byla oprávněné uhrazena formou plnění z kupní smlouvy ze dne 2. 9. 2002 a že poté požádal o „odpuštění zbytku dluhu.“ Jelikož oprávněná na žádost nereagovala, vycházel dovolatel z toho, že své povinnosti splnil. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl           o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, viz ), je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených  v nebo c/ (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením , tj. tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uvedeným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (, věta první, ).

Ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, povinný argumenty nepřednesl a ani hodnocením – jediné – námitky podřaditelné ustanovení (tj. výhrady splnění části dluhu) k závěru o splnění této podmínky dospět nelze; odvolací soud při jejím posuzování uplatnil názor odpovídající standardní soudní praxi (při nařizování exekuce se nezkoumá, zda a v jaké míře povinný oprávněné plnil). Ostatní dovolatelovy výtky – nepřekračující skutkový rámec – nevyjadřují žádný z dovolacích důvodů uvedených v a 3

Nejsou-li dány podmínky přípustnosti ani podle ustanovení , Nejvyšší soud dovolání odmítl (, věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (           a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. února 2007

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu