Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 418/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně České republiky - Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových proti žalovanému O. Š., zastoupenému advokátem, o zaplacení částky 145.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. května 2006, č. j. -79, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Písku rozsudkem ze dne 11. ledna 2006, č. j. -60, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 145.000,- Kč s 10 % úrokem z prodlení p. a. od 17. 11. 1999 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení (jeho předchozí žalobu zamítající rozsudek ze dne 28. prosince 2004, č. j. -25, a potvrzující rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. dubna 2005, č. j. -37, Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 20. října 2005, č. j. -53, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení). K odvolání žalovaného Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 19. května 2006, č. j. -79, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou není promlčen a požadavek na zaplacení žalované částky včetně příslušenství, vyplývající ze smlouvy o poskytnutí státního příspěvku na individuální výstavbu občanům, uzavřené dne 16. 10. 1989, dobrým mravům neodporuje. Ze žádné skutečnosti nevyplývá, že by motivací žalobkyně byl úmysl poškodit či znevýhodnit žalovaného. Konstatoval, že uvedená smlouva byla uzavřena v souladu s tehdy platnou , úroky z prodlení jsou požadovány podle obč. zák. Žalovaný o svém prodlení musel vědět, neboť měl vycházet z obsahu smlouvy. Změna politické situace ve státě nemůže mít na danou věc vliv, neboť se dotkla obou účastníků řízení. Opačný výklad by byl na újmu principu právní jistoty a nepřiměřeně by oslabil subjektivní práva účastníků vyplývající z právních norem. Žalovaný své tvrzení o špatné sociální situaci ničím nedoložil. Odvolací soud proto neshledal důvody pro odepření práva žalobkyně pro rozpor s dobrými mravy podle obč. zák.

Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, není přípustné podle , , v platném znění (dále jen „“) a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Protože je přípustnost dovolání v posuzované věci spjata se závěrem o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, také dovolací přezkum se otevírá zásadně                     pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž pouze důvod uvedený v , jímž lze vytýkat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu podle , kterým je možno namítat nesprávnost skutkových zjištění, je zde vyloučeno a dovolací důvod podle , dopadající na případy, kdy řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, sám o sobě  (i kdyby byl dán) přípustnost dovolání založit nemůže.

V rámci způsobilého dovolacího důvodu ( ) žalovaný zpochybnil právní posouzení věci z hlediska obč. zák., jež však postrádá významový přesah do širšího kontextu soudní praxe (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2001, sp. zn. , nebo ze dne 9. 1. 2001 sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, svazku 1, pod č. C 23 a 71). Úvahu soudu založenou na aplikaci obč. zák. nelze zobecnit, má význam právě a jen pro projednávanou věc, neboť je v každém konkrétním případě podložena zcela jedinečnými zjištěními, z nichž plyne - a to i s přihlédnutím k situaci strany oprávněné - že výkon práva je v rozporu s dobrými mravy. Výklad pojmu „rozpor s dobrými mravy“ byl v rozhodnutích Nejvyššího soudu opakovaně podán (namátkou lze uvést např. rozhodnutí ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. , nebo ze dne 25. 10. 2004, sp. zn. , ze dne 7. 12. 2004, sp. zn. , ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. ) a soudy v dané věci z jeho intencí nevybočily. Dovolací námitky, jimiž je argumentováno, že soudy nevzaly dostatečně v úvahu genezi tohoto případu, nastalé změny politické situace ve státě, skokový nárůst cen, jeho osobní, majetkové a výdělkové poměry a snahu o aktivní přístup k řešení problematické situace, jsou z pohledu přípustnosti dovolání irelevantní, neboť dovolací důvod mířící na pochybení při zjišťování skutkového stavu věci nelze (jak bylo výše řečeno) v případě dovolání přípustného podle použít.

Rovněž námitka žalovaného, že soudy neprovedly důkazy potřebné k posouzení důvodnosti návrhů stran, která je uplatněním dovolacího důvodu podle , není způsobilá přípustnost dovolání podle založit.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto - aniž se mohl věcí dále zabývat - podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalobkyni nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči žalovanému právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. února 2007

JUDr. Blanka    Moudrá, v.r.

předsedkyně senátu