Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Odo 1562/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a Víta Jakšiče ve věci žalobkyně G., S. o. š. a V. o. š., spol. s r.o., zastoupené advokátkou, proti žalovaným 1) I. J., rozené K., a 2) F. K.,   oběma zastoupeným advokátem, o 24.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. června 2006, č. j. -98, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným rozsudkem Krajský soud v Brně potvrdil rozsudek ze dne 3. června 2005, č. j. -76, kterým Okresní soud v Břeclavi (dále jen „soud prvního stupně“) zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení částky 24.000,- Kč s příslušenstvím; ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně rozsudek změnil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (dále jen „dovolatelka“) dovolání, jehož přípustnost dovozuje z (dále jen „“). Má zato, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam pro řešení otázky vztahu veřejného a soukromého práva v oblasti školství. Důvodnost dovolání opírá o  Nesprávné právní posouzení věci spatřuje v chybném závěru soudů obou stupňů o zániku smlouvy ze dne 3. 5. 2001 o podmínkách studia na vyšší odborné škole v důsledku zanechání studia první žalovanou, protože smlouva takovou možnost neupravuje. Z těchto důvodů proto navrhla, aby byl rozsudek odvolacího soudu zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

Žalovaní navrhli, aby dovolání bylo jako nepřípustné odmítnuto.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Proto se Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou, zabýval nejprve tím, zda jde o dovolání přípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu může být přípustné pouze podle a c) O případ uvedený pod písmenem b) se nejedná, neboť napadeným rozsudkem odvolací soud potvrdil v pořadí první rozsudek, který ve věci soud prvního stupně vydal. Proto lze přípustnost dovolání zvažovat pouze v intencích Podle je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

O rozhodnutí po právní stránce zásadního významu jde jen tehdy, jestliže právní otázka, kterou dovolatel za významnou považuje, byla pro rozhodnutí určující. Otázka, na jejímž řešení není rozhodnutí odvolacího soudu postaveno, nemůže vést k závěru o jeho zásadním právním významu, i kdyby jinak splňovala kritéria uvedená v V tomto směru lze blíže odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. ledna 2001, sp. zn. , uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen „Soubor“), svazku 1, pod č. C 23, případně na usnesení ze dne 25. ledna 2001, sp. zn. , uveřejněné v Souboru, svazku 1, pod č. C 71.

Rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na závěru o následné nemožnosti plnění podle (dále jen „obč. zák.“),  a nikoliv na řešení otázky vztahu veřejného a soukromého práva v oblasti školství, ze kterého dovolatelka vyvozuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí. Ukončením studia první žalovanou způsobem předvídaným v , kterou se stanovují podrobnosti o organizaci studia a jeho ukončování ve vyšších odborných školách, došlo k nemožnosti žalobkyně splnit  své povinnosti vyplývající ze smlouvy ze dne 3. 5. 2001, tj. poskytnout a zajistit první žalované výuku; protože vztah ze smlouvy je vztahem synallagmatickým,  pak zánik závazku žalobkyně zajistit výuku (a tomu odpovídající oprávnění první žalované takové plnění požadovat) s sebou nese rovněž zánik závazku druhé strany platit roční školné (a tomu odpovídající oprávnění žalobkyně toto plnění požadovat) jako důsledek nemožnosti plnění podle obč. zák. Vzájemná plnění účastníků smlouvy byla totiž podmíněna přijetím první žalované ke studiu a jejím postavením studentky dovolatelky, které zanecháním studia pozbyla.

Dovolací soud je při zkoumání přípustnosti dovolání vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( věta prvá ) Napadenému rozsudku nelze přiznat zásadní právní význam, neboť otázka, z jejíhož řešení dovolatelka dovozuje zásadní právní význam napadeného rozsudku, nebyla pro rozhodnutí odvolacího soudu určující a správnost řešení otázky zániku závazku v důsledku nemožnosti plnění žalobkyně, jakož dalších otázek, na jejichž řešení je rozhodnutí odvolacího soudu založeno, nezpochybnila.

Dovolacímu soudu proto nezbylo, než dovolání žalobkyně podle věty prvé a odmítnout.

Podle věty prvé, , a je žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, povinna nahradit žalovaným náklady dovolacího řízení. Tyto náklady představuje odměna za vyjádření k dovolání sepsané advokátem [ , ve znění platném do 31. 8. 2006], stanovená podle , bodu 5., , a ve znění platném do 31. 8. 2006 (srovnej čl. II ) částkou 2.430,- Kč, a paušální částka náhrady výdajů podle a 3 , ve znění , ve výši 300,- Kč. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z a

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně 28. února 2007

JUDr. Ivana    Zlatohlávková, v.r.

předsedkyně senátu