Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
19 C 3/2022
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedou senátu titul Markem Jägerem, titul za jménem, jako samosoudcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 169, částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 669, částka s úrokem z prodlení ve výši
8, 25 % p.a. z částky 669, částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % z částky částka
od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 669, [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky 669, [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá, pokud se žalobkyně domáhala, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 6 169, částka s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejímž základě dodala žalovanému plyn a umožnila jeho plynulý odběr. Smluvní pokutou ve výši částka účastníci řízení utvrdili peněžité dluhy žalovaného založené touto smlouvou o sdružených službách dodávky plynu pro případ, že by prodlení žalovaného s jejich splněním trvalo déle než deset dnů. Na cenu za sdružené služby dodávky plynu žalobkyně vystavila žalovanému za období od datum do datum fakturu v částce
669, částka, kterou žalovaného vyzvala též k zaplacení smluvních pokut ve výši po částka
za prodlení se zaplacením záloh na cenu za sdružené služby dodávky plynu za období května a června 2020, celkem tedy v částce 869, částka splatné dne datum. Žalobkyni rovněž vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka za prodlení žalovaného
se zaplacením ceny za sdružené služby dodávky plynu podle faktury ze dne datum. Žalobkyně ukončila dodávání plynu žalovanému dne datum v důsledku prodlení žalovaného se splněním jeho peněžitých dluhů vůči žalobkyni. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka měsíčně za období od září 2020 do října 2021, kdy měla uplynout doba, na kterou účastníci řízení uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, tj. celkem ve výši částka. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávky
v celkové výši 6 169, částka na jistině. Žalovaný je nesplnil ani přes výzvu žalobkyně k jejich splnění. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že účastníci řízení dne datum uzavřeli smlouvu
o sdružených dodávkách plynu, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému
do odběrného místa na adrese adresa žalovaného v období od datum
do datum plyn a poskytovala související služby. Na cenu za dodaný plyn a související služby vystavila žalovanému fakturu v částce 669, částka splatné dne datum. Dopisem ze dne
datum žalobkyně odstoupila od uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Ke splnění pohledávky na zaplacení ceny za sdružené služby dodávky plynu žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum.
4. Žalobkyně tedy v období od datum do datum dodala žalovanému na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů), plyn a v souladu s ujednáními obsaženými 5 odst. 5.1. obchodních podmínek žalobkyně pro sdružené dodávky elektřiny na cenu za dodanou elektřinu a související služby žalované vystavila dne datum fakturu v částce 669, částka splatné dne datum, kterou však žalovaný žalobkyni nezaplatil. Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši 669, částka na jistině.
5. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši
8, 25 % p.a. z částky 669, částka od datum do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády
č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob).
6. Účastníci řízení utvrdili peněžité dluhy žalovaného založené smlouvami o sdružených službách dodávky elektřiny pro případ, že by prodlení žalovaného s jejich splněním trvalo déle než deset dnů, smluvní pokutou ve výši částka za každý jednotlivý případ a ve výši částka za každý kalendářní měsíc následující po ukončení dodávání elektřiny do konce doby,
na kterou účastníci řízení tuto smlouvu uzavřeli, jestliže se žalovaný opakovaně ocitne v prodlení se splněním peněžitého dluhu založeného touto smlouvou (§ 2048 a 2049 o.z.).
7. Jakkoli příkladmý výčet zneužívajících ujednání (§ 1813 o.z.) obsažený v § 1814 o.z. nezahrnuje též ujednání, jehož cílem nebo následkem je požadavek, aby spotřebitel, který neplní svůj dluh, platil nepřiměřeně vysoké odškodné, uvedené v bodu 1 písm. e) přílohy směrnice Rady
číslo o nepřiměřených podmínkách (zneužívajících klauzulích) ve spotřebitelských smlouvách, je zřejmé, že i takové ujednání náleží k zakázaným ujednáním, k nimž se podle
§ 1815 o.z. nepřihlíží, ledaže by se jich spotřebitel dovolal.
8. Je přitom třeba hodnotit kumulativní účinek všech klauzulí smlouvy uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem, neboť tato ujednání jsou použitelná jako celek, bez ohledu na to, zda věřitel skutečně trvá na jejich plném uplatnění. Dospěje-li soud k závěru, že několik klauzulí v takové smlouvě má zneužívající povahu, musí vyloučit všechny zneužívající klauzule, a nikoli jen některé z nich (body 95 a 100 rozsudku Soudní dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo).
9. Při takovém hodnocení kumulativního účinku sankcí ujednaných ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny pro případ prodlení žalovaného se splněním peněžitých dluhů žalovaného vůči žalobkyni soud vzal v úvahu souvislost ujednané smluvní pokuty s dalšími ujednáními o následcích prodlení žalovaného se splněním peněžitých dluhů založených touto smlouvou, zejména o právu žalobkyně odstoupit od této smlouvy, trvá-li prodlení déle než patnáct dnů podle čl. 8 odst. 8.4. písm. a) obchodních podmínek žalobkyně, o právu žalobkyně žádat po žalovaném složení jistoty podle čl. 9 odst. 9.2. obchodních podmínek žalobkyně
a o právu žalobkyně jednostranně započítat na složenou jistotu každou vzájemnou pohledávku za žalovanou podle čl. 9 odst. 9.3 obchodních podmínek žalobkyně, s jejímž splněním je v prodlení více než patnáct dnů, jakož i v souvislosti s právem žalobkyně na úrok z prodlení v zákonné výši. Přihlédl rovněž ujednané smluvní pokutě ve výši částka pro případ prodlení žalovaného s poskytnutím potřebné součinnosti.
10. Takové soustředění postihů za prodlení žalovaného se splněním jeho dluhů nutno hodnotit jako zneužívající, které nepřiměřeně zatěžovalo žalovaného jako spotřebitele, třebaže šlo
o prodlévajícího dlužníka. Přitom ujednání o tomto postihu nevyvažuje žádné ujednání
o výhodě poskytnuté žalovanému ani utvrzení dluhů žalobkyně založených uzavřenou smlouvou vůči žalovanému. Takovou výhodu nepředstavuje ani vyloučení změny ceny
za sdružené služby dodávky plynu po ujednanou dobu. Je tomu tak proto, že po uvedenou dobu může na trhu plynem dojít ke zvýšení i ke snížení této ceny, a hodnocení, zda pevná cena poskytuje výhodu odběrateli, nebo jej znevýhodňuje, závisí na nahodilém vývoji ceny plynu, nikoli na způsobu určení úplaty ve smlouvě o sdružených službách dodávky plynu.
11. Z těchto důvodů soud k ujednáním týkajícím se postihu žalovaného v případě prodlení
se splněním jeho dluhů, včetně ujednání o smluvních pokutách, nepřihlédl, protože se jej žalovaný nedovolal. Žalobkyni tak vůči žalovanému nepřísluší pohledávka na zaplacení smluvních pokut ve výši po částka za prodlení se splněním jeho povinnosti zaplatit žalobkyni zálohu na cenu za sdružené služby dodávky plynu za období května a června 2020 a cenu
za sdružené služby dodávky plynu podle vyúčtování ze dne datum ani na zaplacení smluvní pokuty ve výši částka měsíčně za období od září 2020 do října 2021, kdy měla uplynout doba, na kterou účastníci řízení uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, tj. celkem ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % z částky částka
od datum do zaplacení. V tomto rozsahu proto soud žalobu zamítl.
12. Pro úplnost soud uvádí, že těmito hledisky se rozhodnutí odvolacích soudů, na něž žalobkyně poukázala v podání ze dne datum, nezabývala. Uvedená rozhodnutí ujednání o smluvních pokutách zkoumala pouze v rovině skutkového zjištění, zda jsou obsažena v listině, ke které spotřebitel připojil svůj podpis (usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 10. 2017, č.j. 84 Co 388/2017 – 51), přehlednosti textu a velikosti použitého písma (rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 2. 2018, č.j. 15 Co 21/2018 – 51), bez hodnocení kumulativního účinku sankcí (rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 5. 2018, č.j. 11 Co 408/2017 – 43, rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 3. 2018, č.j. 8 Co 334/2017 – 72, rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 9. 2018, č.j. 84 Co 239/2018 – 72, rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 12. 2018, č.j. 84 Co 239/2018 – 77, rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 1. 2019, č.j. 9 Co 190/2018 – 90, rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 1. 2019, č.j. 95 Co 242/2018 – 62, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze den 2. 9. 2020, č.j. 27 Co 146/2020 – 88), bez skutkového zjištění o dalším postihu za prodlení spotřebitele kromě ujednání o smluvní pokutě ve výši částka (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2016, č.j. 19 Co 363/2016 – 45), bez skutkového zjištění o dalším postihu za prodlení spotřebitele kromě ujednání o smluvní pokutě ve výši částka za každý měsíc od předčasného zániku závazkového právního poměru (rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. 10. 2018, č.j. 69 Co 232/2018 – 43, nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
25. 7. 2018, č.j. 24 Co 120/2018 – 65), výlučně z hlediska platnosti ujednání o smluvní pokutě vázané kromě porušení smluvní povinnosti i na další právní skutečnost (rozsudek Krajského soudu v obec ze dne 26. 8. 2020, č.j. 59 Co 154/2020 – 77), popřípadě výlučně z hlediska přiměřenosti výše ujednaných smluvních pokut (rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 9. 2018, č.j. 95 Co 175/2018 – 9).
13. Ostatně žalobkyně opomněla uvést opačná rozhodnutí odvolacích soudů ve skutkově obdobných věcech, jichž byla žalobkyně účastníkem, která dospěla k závěru o nepřiměřenosti ujednání o smluvních pokutách (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2019, č.j. 27 Co 283/2019 – 47, a další rozhodnutí téhož soudu uvedená v bodě 23. jeho odůvodnění).
14. Žalobkyně se rovněž mýlí, má-li za to, že soud se uplatněnými žalobními požadavky
na zaplacení smluvních pokut má i bez změny žaloby zabývat z hlediska případné odpovědnosti žalovaného vůči žalobkyni za škodu.
15. Občanský soudní řád pojmy skutek a totožnost skutku nevymezuje. Definice skutku se v tzv. řízení sporném odvíjí především od žaloby, k jejímž nutným obsahovým náležitostem patří vylíčení rozhodujících skutečností (srov. § 79 odst. 1 o. s. ř.), tedy údajů nezbytných k tomu, aby bylo jasné, o čem má soud rozhodnout (jejich absence způsobuje vadu žaloby, pro kterou nelze v řízení pokračovat). Nestačí tu pouhé všeobecné označení právního důvodu, o nějž žalobce svůj nárok opírá (např. z kupní smlouvy, ze smlouvy o dílo, apod.), nýbrž je třeba,
aby byly všechny skutkové okolnosti jednotlivě, tak jak jdou za sebou a jak se jedna od druhé odvíjejí, vylíčeny sice stručně, přesto však úplně. Z jejich souhrnu musí vyplynout, o jaký právní poměr žalobce svůj nárok opírá (právní důvod žaloby), není však třeba, aby žalobce sám tento právní důvod v žalobě výslovně uváděl. příjmení bylo možno ze skutkového děje žaloby odvodit též její důvod, musí vylíčené skutkové okolnosti závěr, který z nich žalobce v žalobě vyvozuje, podle hmotného práva alespoň připouštět. Totožnost skutku (v poměru žaloby
a rozhodnutí o ní) je zachována, je-li zachována alespoň totožnost jednání, anebo totožnost následku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 1998, sp. zn. 2 Odon 154/97, uveřejněné v časopisu Soudní judikatura, roč. 1998, číslo s. 386, pod poř. číslo nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1383/2018).
16. Nároky na plnění odvozené od smluvních ujednání mají ale svůj vlastní skutkový základ odlišný od nároků na náhradu škody. Nárok na náhradu škody je založen na jiném skutkovém stavu odvíjejícím se od jiné skutkové podstaty než nárok na smluvní plnění, uplatněný
v žalobě; vychází z jiného skutkového děje – tvrzení porušení právní povinnosti, vzniku a výše škody, příčinné souvislosti mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2008, sp. zn. 32 Odo 1414/2006).
17. V projednávané věci žalobkyně v žalobě uplatňovala pohledávky na zaplacení smluvních pokut. Pokud by soud bez změny žaloby přiznal žalobkyni právo na náhradu škody, zatížil by řízení vadou, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Skutkové vylíčení věci v žalobních důvodech jednoznačně směřovalo k uplatněným pohledávkám na zaplacení smluvních pokut, nikoli náhrady škody (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2012, sp. zn. 23 Cdo 435/2012).
18. Odtud vyplývá, že se soud žalobním požadavkem na zaplacení smluvních pokut nemohl zabývat z hlediska předpokladů odpovědnosti žalovaného za škodu ani poté, co k ujednáním smluvních pokutách jako nepřiměřeným nepřihlédl, protože pohledávka na náhradu škody nebyla předmětem řízení v projednávané věci.
19. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody
pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek.
20. Žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 11 % a žalovaný v rozsahu 89 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 669, částka
s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši částka s příslušenstvím, a proto soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalovanému by tak příslušelo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení
ve výši 78 %. Žalovanému však v řízení nevznikly žádné náklady, jejichž náhradu by mohl žádat, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.