Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3383/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání žalobce se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 3. června 2005, č.j. -14, zastavil řízení podle (dále jen \"\") pro nedostatek podmínky řízení (výrok I.) s odůvodněním, že není dána pravomoc soudu k projednání žaloby, jíž se žalobce domáhá, aby žalovanému bylo uloženo vydat

tiskem a na elektronických médiích evidenční záznamy ze zachovaných nebo zrekonstruovaných protokolů, svazků a dalších evidenčních pomůcek bezpečnostních složek, z jejich informačních systémů dokumentů v rozsahu bývalé Státní bezpečnosti. Žalobce návrh odůvodnil tím, že je občanským sdružením, řádně zaregistrovaným Ministerstvem vnitra, jehož cílem je zpřístupnění a zhodnocení historické paměti společnosti. Soud prvního stupně však odkázal na skutečnost, že mezi účastníky neexistuje žádný občanskoprávní, pracovní, rodinný či obchodní vztah a spor se netýká žádného takového vztahu mezi účastníky.

Výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dále rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc ve smyslu ustanovení , kterým se mění , postoupena orgánu Poslanecké sněmovny pro sledování procesu zpřístupňování (výrok III.), který sleduje a vyhodnocuje skutečnosti, které se týkají rozsahu a úplnosti zpřístupňování dokumentů.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 28. února 2006, č.j. -26, usnesení soudu prvního stupně ve výroku III. změnil tak, že se věc po právní moci usnesení nepostupuje orgánu Poslanecké sněmovny pro sledování procesu zpřístupňování. Výrokem II. potvrdil výrok I. usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení. Výrokem III. rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Odvolací soud především připomněl, že soud prvního stupně správně vycházel z ustanovení pokud ve smyslu ustanovení téhož zákona zkoumal naplnění procesních podmínek a řízení bylo správně zastaveno podle ustanovení Neztotožnil se však s tím, že příslušným k projednání této žaloby je „orgán Poslanecké sněmovny pro sledování procesu zpřístupňování“. Rozhodnutí o tomto návrhu nespadá do pravomoci ani jiného orgánu, tedy ani Poslanecké sněmovny. Ustanovení nestanoví jakoukoliv rozhodovací či případně kontrolní pravomoc Poslanecké sněmovny ve vztahu k předmětné povinnosti Ministerstva vnitra. Uvedený orgán Poslanecké sněmovny (pouze) sleduje a vyhodnocuje příslušné skutečnosti a činí o tom veřejná prohlášení.

Rozhodnutí Městského soudu v Praze bylo doručeno zástupci žalobce dne

6. dubna 2006 a týž den nabylo právní moci.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 6. června 2006 včasné dovolání, doplněné podáním ze dne 9. listopadu 2006. Přípustnost dovozuje z ustanovení Dovolací důvod uvádí ve smyslu ustanovení

(rozhodnutí spočívá na nesprávném posouzení věci).

Žalobce poukazuje na to, že daný spor je tzv. „jinou věcí“ ve smyslu ustanovení , o níž přísluší rozhodovat soudu. V opačném případě by byly popřeny zásady právního státu. Není možno upírat občanům, resp. občanským sdružením právo demokratické kontroly, a to i vůči veřejnoprávní korporaci, jakou je žalovaný. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je zřejmé, že odvolací soud nevzal v úvahu obsah žaloby ani odvolání.

Dovolatel proto navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky usnesení odvolacího soudu (stejně tak jako usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7) zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolací soud uvážil, že dovolání žalobce bylo podáno oprávněnou osobou, řádně zastoupenou advokátem podle ustanovení , stalo se tak ve lhůtě vymezené ustanovením Je charakterizováno obsahovými

i formálními znaky požadovanými ustanovením Dovolání je v této věci přípustné podle , neboť napadeným rozhodnutím odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno ve smyslu ustanovení

Dovolací soud pak uvedené usnesení Městského soudu v Praze přezkoumal v souladu s ustanovením až 3 a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.

Z ustanovení vyplývá, že právní úprava institutu dovolání obecně vychází ze zásady vázanosti dovolacího soudu dovoláním. Dovolací soud je přitom vázán nejen jeho rozsahem, ale i uplatněným dovolacím důvodem. Současně je však

v případech, je-li dovolání přípustné, povinen přihlédnout i k vadám uvedeným

v ustanovení , a b) a , jakož

i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Takováto vada se z obsahu spisu nepodává.

Podle ustanovení v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují

o nich jiné orgány (odst. 1). Spory a jiné právní věci uvedené v odstavci 1, o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují za podmínek uvedených v části páté (odst. 2). Jiné věci projednávají

a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon (odst. 3). Pravomoc soudů ve věcech správního soudnictví upravuje zvláštní zákon (odst. 4) -

v daném případě .

Ustanovení , o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, ve znění , které podává konkrétní úpravu předmětu zpřístupnění a zveřejnění, stanoví, že předmětem zpřístupnění

a zveřejnění jsou zachované nebo rekonstruované dokumenty vzniklé činností bezpečnostních složek v období od 25. února 1948 do 15. února 1990, evidované

v dobových spisových nebo archivních pomůckách (registrech) těchto složek nebo jim nadřízených ústředních správních orgánů (odst. 1), přičemž předmětem zpřístupnění

a zveřejnění nejsou dokumenty, které jsou vyňaty ze zpřístupnění z důvodu hodného zvláštního zřetele, nestanoví-li tento zákon jinak (odst. 2). Důvodem hodným zvláštního zřetele je předpoklad, že zpřístupnění nebo zveřejnění by mohlo poškodit zájmy České republiky v mezinárodních stycích, její zájmy bezpečnostní anebo vést k vážnému ohrožení života osoby (odst.3). K vynětí dokumentu ze zpřístupnění a zveřejnění je třeba návrhu orgánu příslušného podle tohoto zákona ke zpřístupňování, se kterým vyslovil souhlas orgán Poslanecké sněmovny pro sledování procesu zpřístupňování (odst. 4). K vyžádání souhlasu předloží orgán příslušný k zpřístupňování dokument,

o kterém má být rozhodnuto, a návrh na vynětí s odůvodněním. Orgán Poslanecké sněmovny se k návrhu vysloví do 60 dnů od jeho doručení. Vyslovení se orgánu Poslanecké sněmovny není správním rozhodnutím (odst. 5). Orgán Poslanecké sněmovny dále sleduje a vyhodnocuje skutečnosti, které se týkají rozsahu a úplnosti zpřístupňování dokumentů. O výsledcích tohoto sledování a vyhodnocování činí orgán Poslanecké sněmovny veřejná prohlášení (odst. 6). Orgán Poslanecké sněmovny má 5 členů. Jednání orgánu Poslanecké sněmovny je neveřejné. Jednou ročně předkládá orgán Poslanecké sněmovny na schůzi Poslanecké sněmovny zprávu o činnosti. Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se ustavení a jednání orgánu Poslanecké sněmovny ustanoveními zvláštního zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny pro jeho orgány (odst. 7). Poslanci, kteří jsou členy orgánu Poslanecké sněmovny, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce v tomto orgánu, a to i po jeho zániku (odst. 8).

Dovolací soud se ztotožňuje s právními závěry odvolacího soudu, podle nichž

ve věci není ve smyslu ustanovení dána pravomoc soudů, neboť nejde

o žádnou právní oblast v něm uvedenou, ani o jinou věc, u níž by tak stanovil zákon. Odvolací soud současně správně poukázal i na ustanovení § 2 odst. 6 zákona

č. , ve znění a na vymezení úkolů orgánu Poslanecké sněmovny pro sledování procesu zpřístupňování, které nejsou spojeny s rozhodovací činností.

S ohledem na popsané skutečnosti je proto třeba napadené usnesení Městského soudu v Praze pokládat za správné ( ). Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) proto dovolání v této věci zamítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je za situace, když podané dovolání bylo zamítnuto, odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení

s , , když v dovolacím řízení žalované žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. února 2007

JUDr. Pavel   P a v l í k , v.r.

předseda senátu