Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
4CCCCD09586003DCC1257A4E006A6052.html
HTML · 14.97 KB
No categories available
30 Cdo 3060/2006
U S N E S E N Í
Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :
Krajský soud v Brně usnesením v záhlaví označeným k odvolání žalobce potvrdil usnesení Městského soudu v Brně ze dne 4. dubna 2005, č.j. 4 Nc 105/99 -20, jímž byl zamítnut žalobcův návrh na ustanovení zástupce.
Žalobce v podaném dovolání vyjadřuje nesouhlas s rozhodnutím odvolacího soudu.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a o.s.ř. ) po zjištění, že dovolání, které bylo proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř. , dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolatel sice není zastoupen advokátem ani netvrdí, že by měl právnické vzdělání, avšak vzhledem
k nepřípustnosti dovolání není zapotřebí řešit nedostatek podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241b odst. 2 o.s.ř. ).
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud
to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o.s.ř. ).
Podle ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje
k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle ustanovení § 238 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) o žalobě na obnovu řízení,
b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí (§ 235h odst. 1 věta druhá).
Podle ustanovení § 238a odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) ve věci konkursu a vyrovnání,
b) o žalobě pro zmatečnost,
c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,
d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,
e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,
f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
g) o povinnostech vydražitele uvedeného v § 336m odst. 2 (§ 336n) a v § 338za odst. 2.
Podle ustanovení § 239 odst. 1 o.s.ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu
do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1) a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
Podle ustanovení § 239 odst. 2 o.s.ř. je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo
a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle § 104 odst. 1,
b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle § 107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§ 107a), o přistoupení dalšího účastníka (§ 92 odst. 1)
a o záměně účastníka (§ 92 odst. 2).
Podle ustanovení § 239 odst. 3 o.s.ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§ 75a ).
V posuzovaném případě žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu žalobce
na ustanovení zástupce pro řízení.
Přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o.s.ř. není dána z toho důvodu, že odvolací soud vůbec nerozhodoval ve věci samé. Pojem „věc sama“ je právní teorií
i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, která je tím předmětem, pro nějž se řízení vede. V řízení, v němž má být rozhodnut spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení žalobce a žalovaného, je tedy za věc samu (v teorii se uvádí také věc hlavní) pokládán nárok uplatněný žalobou (§ 79 odst. 1 o.s.ř. ), o němž má být v příslušném řízení věcně rozhodnuto (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.12.1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97 , publikované pod č. 61 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998). Pokud soudy obou stupňů rozhodovaly o žádosti žalobce
o ustanovení zástupce, posuzovaly pouze to, zda jsou splněny podmínky pro bezplatné právní zastoupení; jde tedy o rozhodnutí procesního charakteru, aniž bylo rozhodováno
o právech a povinnostech účastníků řízení jako o předmětu řízení, tedy ve věci samé (srov. usnesení NS ČR ze dne 16. května 2002, sp. zn. 25 Cdo 316/2002 , publikované v Souboru civilních rozhodnutí NS, sv. 17, pod C 1213, či usnesení NS ČR ze dne
20. května 2004, sp. zn. 25 Cdo 953/2004 , publikované tamtéž, sv. 30, pod C 2872).
Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 238 , § 238a a § 239 o.s.ř. , protože napadeným usnesením nebylo rozhodnuto ve věcech, které jsou taxativně vyjmenovány v ustanoveních § 238 a § 238a o.s.ř. , a nejde rovněž o žádný z případů procesních rozhodnutí uvedených v ustanovení § 239 o.s.ř.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud ČR je proto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. února 2007
JUDr. Karel Podolka, v.r.
předseda senátu