Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 389/2006

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Hany Gajdziokové v právní věci žalobkyně JUDr. J. Č., advokátky, jako správkyně konkursní podstaty úpadce Z. o. d., , proti žalované České republice – F. ú. v T., o „vydání“ částky 97.721,- Kč do konkursní podstaty úpadce, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. října 2005, č.j. -66, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 14. května 2004, č.j. -52, uložil žalované vydat do konkursní podstaty úpadce částku 97.721,- Kč a žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

Vrchní soud v Praze k odvolání žalované - odkazuje na ustanovení , , a (dále jen „ “) a ustanovení , o správě daní a poplatků, usnesením ze dne 6. října 2005, č.j. -66, rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů (výrok II.).

Odvolací soud uzavřel, že k projednání a rozhodnutí sporu o vrácení přeplatku daně z přidané hodnoty není dána pravomoc soudu, nýbrž správce daně. V situaci, kdy žalobkyně uplatnila v roce 2002 u správce daně „stejný požadavek jako v této věci“, přitom považoval za nadbytečné rozhodnout i o tom, kterému „příslušnému orgánu věc po právní moci usnesení o zastavení řízení postupuje“.

Proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení a co do důvodu na ustanovení a b) , jejichž prostřednictvím namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Dovolatelka zdůrazňuje, že zastavil-li odvolací soud řízení podle ustanovení , byl současně povinen rozhodnout i o postoupení věci orgánu, jehož pravomoc je dána; neučinil-li tak, je odvolací řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Proto dovolatelka požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Dovolání je přípustné podle ustanovení a je i důvodné.

Nejvyšší soud již v usnesení uveřejněném pod číslem 23/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr (od něhož nemá důvod se odchýlit ani v projednávané věci a na nějž v podrobnostech odkazuje), podle kterého rozhodne-li soud, že není dána jeho pravomoc k projednání určité věci, je povinen současně rozhodnout, nemá-li jít o pravomoc cizozemského orgánu) i o postoupení věci orgánu, jehož pravomoc dána je ( věta druhá ); této povinnosti se nemůže zbavit poukazem na to, že řízení v téže věci již u orgánu, jemuž má být postoupena, probíhá nebo proběhlo. Důsledky plynoucí z takového stavu je totiž oprávněn vyvodit právě jen orgán, do jehož pravomoci náleží projednání a rozhodnutí věci.

Jelikož odvolací soud výše uvedeným způsobem nepostupoval (výrok o postoupení věci příslušnému orgánu jeho rozhodnutí neobsahuje), zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; Nejvyšší soud proto rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení ( část věty za středníkem a odst. 3 věta první ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( část věty první za středníkem ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. února 2007

JUDr. Petr  Gemmel

předseda senátu