Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
6 C 55/2021-40
Okresní soud v Berouně, sídlem adresa, Česká republika, rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Lanzovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 4.671 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.671 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.671 Kč ode dne 14. 10. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 4.635 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4.671 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4.671 Kč ode dne 14. 10. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 4.635 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa].
1. Žalobou doručenou soudu dne 18. 5. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 4.671 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku nepojištěných a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Tvrdila, že je jako právnická osoba příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle zjištění žalobkyně žalovaný jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, VIN: číslo, č. technického průkazu vozidla číslo, evidovaného v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl k tomuto vozidlu sjednáno v období ode dne 30. 11. 2019 do 1. 3. 2020, tedy po dobu 93 dní, zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení) ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni tak ve smyslu ustanovení § 4 odst. 1 uvedeného zákona vznikl nárok na zaplacení příspěvku, vypočteného jako součin počtu dní, kdy porušení předmětné zákonné povinnosti žalovaného trvalo, a výše denní sazby podle druhu vozidla, spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na tento příspěvek. Celková výše příspěvku tak činí 4.371 Kč a je představována základe příspěvku v denní sazbě 47 Kč (podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) x počet dní (celkem 93), za něž nebylo povinné ručení sjednání. K němu žalobkyně dále nárokuje též náklady na jeho mimosoudní uplatnění ve výši 300 Kč (podle § 2a prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Přestože byl žalovaný k úhradě dlužného příspěvku písemně vyzván (výzva mu byla doručena dne 14. 8. 2020), tuto částku ve stanovené lhůtě pro zaplacení neuhradil, pročež jeho splatnost tak nastala dne 13. 10. 2020. Jelikož žalovaný nereagoval ani na pozdější předžalobní upomínku, domáhala se žalobkyně svého nároku soudní cestou.
2. V průběhu řízení pak žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že údaj o provozování vozidla a jeho vlastnostech byl zjištěn z registru silničních vozidel č.j. 8433783, z něhož žalobkyně na základě zákona vychází jako ze zdroje informací a je oprávněna jej považovat za správný. Současně pak zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví vyvratitelnou zákonnou domněnku v tom smyslu, že se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že vlastníkem a/nebo provozovatele vozidla je osoba takto zapsaná v registru silničních vozidel. Pokud tato osoba na základě výzvy sdělí a doloží žalobkyni, že v předmětném období vlastníkem vozidla nebyla, uplatní žalobkyně svůj nárok vůči skutečnému vlastníkovi vozidla, o němž se takto dozvěděla. V daném případě žalobkyně obdržela od předchozího vlastníka kupní smlouvu ze dne 26. 11. 2019, dle níž tato osoba převedla vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovaného, který je tak osobou povinnou k úhradě příspěvku.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K věci pouze uvedl, že v úhradě dluhu mu brání pouze nedostatek finančních prostředků. Je veden v evidenci úřadu práce a v únoru 2022 by měl nastoupit do nového zaměstnání. Z první výplaty, kterou by měl obdržet v březnu tohoto roku, by mohl dlužnou částku spolu s náklady řízení uhradit. Doplnil, že nepobírá žádné dávky a výživou je odkázán na své rodinné příslušníky. Žádal proto o uložení delší lhůty k plnění, tak aby její uplynutí nepředcházelo jeho výplatnímu termínu.
4. Jelikož žalobkyně omluvil prostřednictvím své zástupkyně svou neúčast na nařízeném ústním jednání, soud věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), projednal a rozhodl v nepřítomnosti strany žalující.
5. Soud ve věci provedl dokazování předloženými listinami, a to výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 30. 7. 2020 č. případu číslo, upomínkami o úhradu nedoplatku ze dne 5. 11. 2020 a 17. 12. 2020, kopií poštovní doručenky s datem převzetí zásilky žalovaným dne 30. 12. 2020, předžalobní upomínkou ze dne 29. 1. 2021 spolu s informací o sledování doporučené zásilky, dále pak kartou vozidla 5P26688 z registru silničních vozidel, kupní smlouvou ze dne 26. 11. 2019, zjištěnými údaji o vozidle a dokladem o doručení zásilky dne 3. 8. 2020 (podána dne 30. 7. 2020).
6. Na základě takto provedených důkazů pak soud zjistil následující skutkový stav věci, dle něhož žalobkyně zjistila z údajů poskytnutých jí příslušným pojistitelem (po jejich porovnání s údaji evidovanými Ministerstvem dopravy) a ve spojení kupní smlouvou ze dne 26. 11. 2019, uzavřenou mezi jméno jméno jako vlastníkem a provozovatelem vozidla zapsaným v registru vozidel a žalovaným, že žalovaný je od data 27. 11. 2019 (skutečným) vlastníkem předmětného osobního automobilu s objemem válců nad 1350 cm3 do 1850 cm3, registrační značka, VIN: číslo, TP: číslo, jež bylo pojištěno z titulu zákonného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem pouze v období ode dne 18. 11. 2019 do 29. 11. 2019 (u právnická osoba, část názvu právnické osoby, č. smlouvy číslo). Jelikož žalovaný neměl v rozhodném období od data 30. 11. 2019 do 1. 3. 2020 pro toto vozidlo, jež bylo v uvedené době stále evidováno jako provozované, sjednáno povinné ručení, vyzvala jej žalobkyně písemně dne 30. 7. 2020 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činí pro předmětné vozidlo 47 Kč, tzn. za 93 dní celkem 4.371 Kč. K tomu pak žalobkyně účtovala náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Výzva byla žalovanému doručena dne 3. 8. 2020. Následně pak žalovaného ještě opakovaně písemně upomenula k úhradě nedoplatku takto vyúčtovaného příspěvku s upozorněním na vymáhání dluhu soudní cestou, aniž by žalovaný na výzvy reagoval. Vzhledem k tomu, že dlužný příspěvek, navýšený o náklady jeho vymáhání, žalovaný doposud neuhradil, dostal se s tímto peněžitým plněním vůči žalobkyni v prodlení.
7. Podle ustanovení § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.
8. Dle ustanovení § 4 odst. 1 až 5 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.
9. Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999, Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. Dle ustanovení § 2a této vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.
10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
11. V daném případě soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná a že tedy je třeba v souladu se shora citovanými ustanoveními považovat nárok žalobkyně za oprávněný. Soud vycházel ze zjištění, že žalovaný byl v rozhodném období na základě kupní smlouvy uzavřené dne 26. 11. 2019 s osobou zapsanou v registru vozidel skutečným vlastníkem a provozovatelem předmětného motorového vozidla, k němuž za tuto dobu nebylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti (povinné ručení), přestože vozidlo bylo evidováno jako provozované. V důsledku porušení této povinnosti vznikl žalobkyni v souladu se shora citovaným předpisem nárok na úhradu zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené výši za období 93 dnů, kdy nebylo vozidlo předmětem zákonného pojištění. Žalovaný však z tohoto titulu žalobkyni ničeho neuhradil ani na základě písemné výzvy a následných upomínek, a nadále tak z tohoto titulu dluží celkem 4.671 Kč, představujících neuhrazený příspěvek ve výši 4.371 Kč, vypočtený dle prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., jak je citována shora, ve spojení s příslušnými ustanoveními zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a náklady, jež žalobkyni vznikly v souvislosti s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (tj. v souvislosti se zaslanou výzvou a upomínkami), ve výši 300 Kč, stanovené shora uvedeným prováděcím předpisem. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by nárok žalobkyně jakkoliv zpochybňoval, když naopak připustil, že dluh neuhradil pouze z důvodu nedostatku prostředků. Z uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, s tím, že žalobkyni přiznal též zákonný úrok z prodlení z celkové žalované částky 4.671 Kč za dobu ode dne 14. 10. 2020 až do zaplacení, a to v souvislosti s marným uplynutím lhůty k zaplacení dlužné částky určené ve výzvě k úhradě ze dne 30. 7. 2020. Prodloužená patnáctidenní lhůta k plnění ve výroku I. tohoto rozsudku pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř., neboť soud vycházel z vyjádření žalovaného, který byl až do února 2022 nezaměstnaný bez nároku na dávky či podporu v nezaměstnanosti, a tudíž bez prostředků, a projevil vůli dlužnou částku uhradit z první výplaty od nového zaměstnavatele, která by mu měla být vyplacena 15. dne měsíce března 2022.
12. Jelikož byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. o nákladech řízení tak, že jí přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 4.635 Kč, představované jednak zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč a jednak náklady právního zastoupení, které sestávající z odměny za zastupování advokátem v celkové výši 2.600 Kč, a to jednak vzhledem ke splnění stanovených podmínek (podání žaloby na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech) za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a o náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, a jednak za dva úkony právní služby po 1.000 Kč (2x sepis podání – doplnění žaloby) dle § 14b odst. 3 a § 7 bod 3. advokátního tarifu (k příslušenství se nepřihlíží), a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 900 Kč, a to za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a za dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) citované vyhlášky, vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 735 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. prodlouženou lhůtu k plnění rovněž v trvání 15 dnů s odkazem na důvody uvedené shora v odstavci 11., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o.s.ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.