Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 96/2021-34
Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Kopeckou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 75.814,07 Kč s příslušenstvím
takto
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11.970 Kč s úrokem z prodlení ve výši
8,5 % p.a. z částky 11.970 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 33.322,24 Kč, úrok ve
výši 17,35 % p.a. z částky 29.355,57 Kč od 20. 4. 2018 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z částky 29.355,57 Kč od 11. 1. 2018 do 13. 7. 2021 a z částky 17.385,57 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši
8,05 % p.a. z částky 10.000 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 20.521,83 Kč, úrok ve
výši 29 % p.a. z částky 17.957,06 Kč od 31. 5. 2018 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 17.957,06 Kč od 19. 12. 2017 do 13. 7. 2021 a z částky 7.957,06 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 45.292,24 Kč s příslušenstvím v kapitalizované a procentní podobě. Skutkově tvrdí, že dne 19. 10. 2016 její právní předchůdkyně (právnická osoba, IČO) a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému vyplacena částka 50.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 50.000 Kč navýšenou o 34.612 Kč (kapitalizované úroky 7.147 Kč, odměna za zpracování 4.250 Kč, administrativní činnost 23.215 Kč), to vše v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 4.701 Kč s poslední splátkou dne 19. 4. 2018. S účinností ke dni 18. 12. 2020 byla pohledávka postoupena a žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 29.355,57 Kč, poplatku ve výši 15.936,67 Kč a příslušenství v kapitalizované a procentní podobě (úrok ve výši 17,35 % p.a. z jistiny od 20. 4. 2018 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,5 % p.a. z jistiny od 11. 1. 2018 z jistiny). Žalovaný na smlouvu zaplatil částku 38.030 Kč.
2. Žalobkyně se vůči žalovanému dále domáhá zaplacení částky 30.521,83 Kč s příslušenstvím v kapitalizované a procentní podobě. Skutkově tvrdí, že dne 5. 4. 2017 její právní předchůdkyně (právnická osoba, IČO) a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému vyplacena částka 25.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 25.000 Kč navýšenou o 21.542 Kč (kapitalizované úroky 4.472 Kč, odměna za zpracování 11.020 Kč, administrativní činnost 6.050 Kč), to vše v pravidelných 60 týdenních splátkách po 776 Kč s poslední splátkou dne 30. 5. 2018. S účinností ke dni 18. 12. 2020 byla pohledávka postoupena a žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 17.957,06 Kč, poplatku ve výši 12.564,77 Kč a příslušenství v kapitalizované a procentní podobě (úrok ve výši 29 % p.a. z jistiny od 31. 5. 2018 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z jistiny od 19. 12. 2017 z jistiny). Žalovaný na smlouvu zaplatil částku 15.000 Kč.
3. K úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že byla posouzena s odbornou péčí, byly vyhodnoceny požadované informace, které byly získány od žalovaného a které byly zaznamenány v zákaznické kartě, ke které byly přiloženy doklady – pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední tři měsíce a nájemní smlouva. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení.
4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
5. Účastníci souhlasili s postupem podle § 115a o.s.ř.
6. První ze smluv je datována dnem 19. 10. 2016. Je v ní uvedeno, že byla uzavřena mezi právnická osoba a žalovaným. Ve smlouvě je uvedena výše úvěru 50.000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru 34.612 Kč. Celková dlužná částka je vyčíslena ve výši 84.612 Kč s tím, že bude zaplacena v 18 měsíčních splátkách po 4.701 Kč. Je zde uvedena úroková sazba 17,35 % z poskytnuté jistiny a RPSN 106,72 % (zjištěno ze smlouvy). Ke smlouvě byla vyplněna zákaznická karta, ve které žalovaný uvedl, že žije s rodiči, je svobodný, peníze potřebuje na opravy/rekonstrukce, má jednu vyživovací povinnost. U zaměstnání žalovaného je uvedeno OSVČ, dva zdroje příjmu ve výši 12.837 Kč a další čisté příjmy domácnosti 10.000 Kč. U výdajů je uvedena částka číslo jako externí splátky zápůjček a částka 5.000 Kč jako interní splátky. Měsíční výdaje žadatele jsou uvedeny částkou 4.000 Kč. Dále je uvedeno, že má nepravidelné výplatní dny, má kreditní kartu, zápůjčky u jiných společností a má bankovní účet. U ověřených dokumentů je zaškrtnuta pracovní smlouva a daňové přiznání za rok 2015 (zjištěno ze zákaznické karty).
7. Druhá ze smluv je datována dnem 5. 4. 2017. Je v ní uvedeno, že byla uzavřena mezi právnická osoba a žalovaným. Ve smlouvě je uvedena výše úvěru 25.000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru 21.542 Kč. Celková dlužná částka je vyčíslena ve výši 46.542 Kč s tím, že bude zaplacena v 60 týdenních splátkách po 776 Kč. Je zde uvedena úroková sazba 29 % z poskytnuté jistiny a RPSN 229,45 % (zjištěno ze smlouvy). Ke smlouvě byla vyplněna zákaznická karta, ve které žalovaný uvedl, že žije s rodiči, je svobodný, peníze potřebuje na neočekávané výdaje, má jednu vyživovací povinnost. U zaměstnání žalovaného je uvedeno OSVČ, dva zdroje příjmu ve výši 12.898 Kč a 8.000 Kč a další čisté příjmy domácnosti 11.000 Kč. U výdajů je uvedena částka 1.100 jako externí splátky zápůjček a částka 4.900 Kč jako interní splátky. Měsíční výdaje žadatele jsou uvedeny částkou 5.000 Kč. Dále je uvedeno, že má výplatní dny 1 - 31, nemá kreditní kartu, má zápůjčku u jiné společnosti a má bankovní účet. U ověřených dokumentů je zaškrtnuta pracovní smlouva, daňové přiznání 31. 3. 2017 a jiné – šeky (zjištěno ze zákaznické karty).
8. Žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky dne 6. 1. 2021, která byla odeslána dne 25. 1. 2021, a specifikovala dlužnou částku ve výši 116.914,07 Kč bez příslušenství (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky).
9. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dne 28. 6. 2021, tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 28. 6. 2021 a žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku zaplatil do 13. 7. 2021 (zjištěno z výzvy k zaplacení a podacího lístku).
10. V posuzovaném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy ze dne 19. 10. 2016 poskytla žalovanému částku 50.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit s navýšením 34.612 Kč ve splátkách do 19. 4. 2018. Žalovaný zaplatil na pohledávku částku 38.030 Kč (potvrdila sama žalobkyně v žalobě). Dále právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy ze dne 5. 4. 2017 poskytla žalovanému částku 25.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit s navýšením 21.542 Kč ve splátkách do 30. 5. 2018. Žalovaný zaplatil na pohledávku částku 15.000 Kč (potvrdila sama žalobkyně v žalobě). Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni podle § 1879 o.z.
11. Byla uzavřena smlouva o zápůjčce (podle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti, a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce). S ohledem na okolnost, že smlouvu uzavřel žalovaný jako fyzická osoba a že se zavázal kromě jistiny vrátit i poplatek, je nepochybné, že mezi stranami se jedná o spotřebitelský úvěr a že předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je právě poskytování spotřebitelských úvěrů. Žalovaný měl ve vztahu ze smlouvy o zápůjčce postavení spotřebitele, a proto vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku o tomto smluvním typu dopadají na tento závazek také ustanovení § 1810 a následujících o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy, a ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
12. Právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka byla podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru povinna zjišťovat úvěruschopnost žalovaného. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky, navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016, zejména na novelu zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. Také při výkladu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském se musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.
13. Z uvedených tvrzení a důkazů soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně povinnost uloženou tímto ustanovením nesplnila. I když k oběma smlouvám byla vyplněna zákaznická karta, nebylo s odbornou péčí ověřováno, zda žalovaný dosahuje tvrzených příjmů svých a celé domácnosti, jaké má skutečné měsíční výdaje, jaký je počáteční a konečný stav na jeho účtu a jak plní své povinnosti z ostatních uzavřených smluv, zda je vůbec schopen mít tvrzené finanční prostředky a s těmito hospodařit. První ze smluv byla uzavřena v roce 2016, žalovaný svoji povinnost nesplnil, přesto s ním byla druhá ze smluv uzavřena o půl roku později (navíc s jinými ověřenými informacemi) a rovněž ani z této smlouvy žalovaný své povinnosti řádně nesplnil.
14. Právní předchůdkyně žalobkyně porušením povinnosti s odbornou péčí a dostatečně ověřit úvěruschopnost žalovaného porušila jeho právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením povinnosti uložené v citovaném ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zároveň porušila veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Přesto byla s žalovaným uzavřena předmětná smlouva, kterou je nutno v souladu s cíli zákona vyhodnotit jako jednání uzavřené v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tedy právní jednání ve smyslu § 580 o. z. a § 588 o. z. absolutně neplatné. Pokud poskytovatel úvěru neposoudí s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se o neplatnost absolutní (shodně rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 4. 2021 č.j. 15 Co 78/2021 -51).
15. Speciálním ustanovením je § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Toto zákonné ustanovení v případě neplatné smlouvy o úvěru z důvodu porušení povinnosti úvěrujícího uvedené v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka 50.000 Kč, tento zaplatil částku 38.030 Kč, tedy žalobkyně jako nástupkyně poskytovatele úvěru má nárok na vrácení částky 11.970 Kč, která představuje zbývající část poskytnuté jistiny. Dále byla žalovanému poskytnuta částka 25.000 Kč, tento zaplatil částku 15.000 Kč, tedy žalobkyně jako nástupkyně poskytovatele úvěru má nárok na vrácení částky 10.000 Kč, která představuje zbývající část poskytnuté jistiny. Úroky z prodlení ve výši požadované žalobkyní z částky 11.970 Kč a 10.000 Kč byly přiznány od 14. 7. 2021 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení ve lhůtě do 13. 7. 2021, od následujícího dne je v prodlení se zaplacením. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , nicméně náklady řízení nebyly přiznány žádnému účastníkovi, neboť neúspěch žalobkyně je větší než její úspěch a žalovanému náklady řízení nevznikly.
takto:
Odůvodnění:
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.