Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 152/2007

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem Okresního soudu v Táboře ze dne 29. 3. 2006, sp. zn. , byli obvinění M. T., J. V. a A. K. uznáni vinnými jako spolupachatelé podle § 9 odst. 2 tr. zák. trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák. Obviněná A. K. byla za tento trestný čin odsouzena podle § 187 odst. 1 tr. zák., § 40 odst. 1 tr. zák. k trestu odnětí svobody na šest měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložen na zkušební dobu stanovenou podle § 59 odst. 1 tr. zák. na čtrnáct měsíců, a podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zák. k trestu propadnutí věci.

Proti rozsudku podala odvolání jen obviněná A. K., a to jak proti výroku o vině, tak proti výroku o trestu. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 19. 7. 2006, sp. zn. , bylo odvolání obviněné podle § 256 tr. ř. zamítnuto.

Obviněná A. K. podala prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře. Toto usnesení napadla v celém rozsahu, a to s odkazem na důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Namítla, že „skutek … měl být právně posuzován jiným způsobem“, aniž blíže uvedla, v čem konkrétně je stávající právní posouzení skutku podle jejího názoru chybné a jak konkrétně jinak měl být skutek posouzen. Poukázala na okolnosti svého jednání a vyjádřila názor, že při vyslovení viny mělo být upuštěno od jejího potrestání. Obviněná se dovoláním domáhala toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby přikázal Krajskému soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněné je zjevně neopodstatněné.

Jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák. posoudily soudy skutek, který podle jejich zjištění spočíval v tom, že dne 13. 3. 2003 obvinění A. K. a. J. V. po dohodě s obviněným M. T. v Ch. zakoupili z prostředků obviněné A. K. nejméně devět balení léku Modafen, chemikálie a předměty určené k výrobě a aplikaci pervitinu, to vše odvezli do H., okr. T., kde všichni společně v době od 13. 3. 2003 do 16. 3. 2003 vyrobili nejméně dva gramy pervitinu, ačkoli pervitin (metamfetamin) je zařazen podle mezi psychotropní látky, a obvinění J. V. a A. K. si ho nitrožilně aplikovali či jim byl aplikován.

Trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák. se dopustí mimo jiné ten, kdo neoprávněně vyrobí psychotropní látku. Tyto zákonné znaky uvedeného trestného činu byly posuzovaným skutkem evidentně naplněny. Paušální a blíže nekonkretizovaná námitka obviněné A. K., že sutek měl být právně posouzen jinak, nemůže obstát. Vzhledem k tomu, že tato námitka byla formulována jen povšechně, nemá Nejvyšší soud žádný podklad k tomu, aby se s ní vypořádal jinak než konstatováním, že právní posouzení skutku, tak jak je vyjádřeno v rozhodnutí soudů obou stupňů, je správné. Za nutné považuje jen dodat, že soudy se řídily právním názorem Nejvyššího soudu vysloveným v jeho usnesení ze dne 6. 10. 2005, sp. zn. , jímž byla dřívější rozhodnutí soudů zrušena z podnětu dovolání nejvyšší státní zástupkyně a jímž bylo přikázáno nové projednání a rozhodnutí věci.

Na právní posouzení skutku jako trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1 tr. zák. nemohla mít vliv okolnost, že obviněná A. K. se činu dopustila pod vlivem osobní závislosti na obviněném M. T., ani další skutečnosti z toho vyplývající. Soudy k tomu přihlédly tím, že obviněné uložily trest odnětí svobody ve výměře pod dolní hranici zákonné trestní sazby s použitím ustanovení § 40 odst. 1 tr. zák.

K námitkám obviněné, které směřovaly proti výroku o trestu a jimiž se obviněná snažila dosáhnout upuštění od potrestání, Nejvyšší soud nijak nepřihlížel. Tyto námitky jsou mimo rámec zákonného dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., jímž je nesprávné právní posouzení skutku nebo jiné nesprávné hmotně právní posouzení. Nejde-li o situaci, kdy výrok o trestu nemůže obstát proto, že je vadný výrok o vině, lze výrok o trestu napadat zásadně jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., jímž je uložení nepřípustného druhu trestu nebo uložení trestu ve výměře mimo zákonnou trestní sazbu. Tento dovolací důvod obviněná neuplatnila. Dále se Nejvyšší soud výrokem o trestu, který byl obviněné uložen, nezabýval.

Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud zjevně neopodstatněné dovolání obviněné A. K. podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.

Nad rámec rozhodnutí o dovolání pokládá Nejvyšší soud za vhodné upozornit, že v záhlaví rozsudku Okresního soudu v Táboře je nesprávně uvedeno datum jeho vyhlášení dne 29. 3. 2005, ačkoli k vyhlášení rozsudku došlo dne 29. 3. 2006.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. února 2007

Předseda senátu:

JUDr. Petr Hrachovec