Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Odo 1301/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolací řízení se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í:

Okresní soud v Bruntále rozsudkem ze dne 27. 8. 2003, č.j. -89, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 523 066,93 Kč, se sjednaným úrokem specifikovaným ve výroku podle jednotlivých částek a jejich dat splatnosti, nahradit žalobkyni náklady řízení a zamítl žalobu ohledně úroků z částky 303 466,25 Kč. Poukázal na smlouvu o narovnání, kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně Konsolidační banka a žalovaný dne 28. 1. 1996, a na právní nástupnictví žalobkyně vyplývající ze Své rozhodnutí založil na závěru, že tato smlouva není neplatná.

Krajský soud v Ostravě  rozsudkem označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí rozsudek soudu prvního stupně změnil ve vyhovujícím výroku tak, že zamítl žalobu ohledně částky 42 860,64 Kč spolu se smluvenými úroky, zamítavý výrok ohledně úroku  z částky 303 466,25 Kč změnil tak, že žalovanému stanovil povinnost tento úrok žalobkyni zaplatit, přísudečný výrok, kterým byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku  479 206,29 Kč spolu s úrokem potvrdil, žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 12 140,- Kč a rozhodl, že žádný z účastníků a ani stát nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odvolací soud dospěl  stejně jako soud prvního stupně k závěru, že smlouva o narovnání je platně uzavřenou smlouvou, splňuje náležitosti ustanovení § 585 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák“), neboť vedle dodržení povinné písemné formy smlouva specifikuje přesným a určitým způsobem  jednak předmět dosavadního závazku, jednak práva a závazky, jež se mohou jevit jako sporná a pochybná. Takto nově z narovnání vzniklý závazek žalovaný uznal co do specifikovaného důvodu a výše, přičemž pro platné uznání závazku, majícího svůj základ v obchodních vztazích, není předpokladem údaj o tom, zda uznávaný závazek je či není promlčen.

Proti pozměňujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný včas dovolání  s odkazem na ustanovení (dále jen „“) a ustanovení s tím, že rozhodnutí spočívá na nesprávném posouzení věci. Dovolatel nadále namítá neplatnost smlouvy ze dne 27. 10. 1997. Závěrem navrhl, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně v písemném vyjádření k dovolání žalovaného uvedla, že toto dovolání považuje za nedůvodné, sledující pouze záměr ztížit či znemožnit uspokojení soudem přiznané pohledávky. S poukazem na neurčitost dovolání a jeho nezpůsobilost k projednání  navrhla, aby dovolání žalovaného bylo odmítnuto.

Na základě výzvy soudu prvního stupně předložil žalovaný, který dovolání podal v rozporu s ustanovením sám, plnou moc pro advokáta Mgr. M. U. Soud prvního stupně usnesením ze dne 25. 7. 2006, č.j. -223, vyzval žalovaným zvoleného advokáta, aby dovolání ve výše uvedeném směru  doplnil, výzva byla advokátu doručena dne 31. 7. 2006. Protože soudem stanovená lhůta uplynula, aniž by dovolání bylo doplněno, nebyla podmínka povinného zastoupení ( ) splněna. Pouhé předložení plné moci samo o sobě totiž nestačí, neboť je nelze považovat za splnění podmínky povinného zastoupení, jestliže účastníkem zvolený advokát nenahradil nebo nedoplnil již učiněné dovolání vlastním podáním a ani nesdělil, že se s podaným dovoláním ztotožňuje.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) rozhodl vzhledem k nesplnění podmínky povinného zastoupení, zakotvené v ustanovení  o dovolání žalovaného podle ustanovení a  tak, že řízení bez jednání ve věci samé zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 1, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta první, když žalobkyni podle obsahu spisu náklady v řízení o dovolání nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. února 2007

JUDr. František    Faldyna,CSc., v. r.

předseda   senátu