Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 352/2006

U S N E S E N Í

I.   Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Jihlavě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 25. 9. 2003, č.j. -31, uložil žalované vyklidit do 1 měsíce od právní moci rozsudku byt         č. 005, IV. kategorie, sestávající z jedné místnosti, ve 2. podlaží domu č.p. 3071 v J., Sokolovská 16 (dále „předmětný byt“ nebo „byt“ a předmětný dům“) a rozhodl o nákladech řízení.

K odvolání žalované Krajský soud v Brně (soud odvolací) rozsudkem ze dne    13. 10. 2004, č.j. -51, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalované uložil předmětný byt vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku, jinak ho potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud, vycházeje ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, dospěl ve shodě s ním k závěru, že žalovaná užívá předmětný byt bez právního důvodu, neboť na ni nepřešlo právo nájmu po nájemci bytu J. K., který zemřel dne 7. 11. 2002 v Domově důchodců v P. u P. Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná žila se zemřelým nájemcem v předmětném bytě ve společné domácnosti v den jeho smrti a že toto soužití trvalo nepřetržitě po dobu tří let před jeho smrtí. Konstatoval, že výkon práva žalobce (vlastníka předmětného domu) domáhat se vyklizení žalované není v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.), když žalovaná se o zemřelého nájemce nestarala, pokud za ním přišla do domova důchodců tak jenom pro peníze, a neplatí za užívání bytu úhradu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost odůvodnila poukazem na ustanovení a „ “ s tím, že napadeným rozsudkem byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o lhůtě k plnění a jde o rozhodnutí zásadního právního významu. V dovolání uplatňuje dovolací důvod podle a vyjadřuje nesouhlas se závěrem odvolacího soudu, že neprokázala splnění zákonných podmínek pro přechod nájmu bytu. Namítá, že s panem K. vedla společnou domácnost od roku 1999 a  uvádí, že svědek P. K., z jehož výpovědi vycházel soud prvního stupně, je proti ní osobně zaujatý. Naproti tomu nebyli vyslechnuti jí navržení svědci, kteří by mohli prokázat vedení společné domácnosti; v tom spatřuje dovolatelka „podstatnou vadu řízení“. Navrhla, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalobce ve svém dovolacím vyjádření namítl, že dovolání není přípustné, a navrhl, aby bylo odmítnuto; pro případ, že by bylo shledáno přípustným, navrhl, aby bylo jako nedůvodné zamítnuto, neboť rozsudky soudů obou stupňů jsou věcně správné.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastnicí řízení ( ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatelky ( a 4 ), se nejprve zabýval přípustností tohoto mimořádného opravného prostředku.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

V projednávané věci dovolání směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o lhůtě k plnění a potvrzen ve výroku o věci samé.

Výrok rozsudku odvolacího soudu o lhůtě k plnění má povahu usnesení, a proto nelze přípustnost dovolání proti tomuto výroku dovozovat z ustanovení , jak mylně činí dovolatelka; nicméně posuzováno dle obsahu dovolání     ( ) dovolatelka proti tomuto výroku žádné námitky nevznáší a její dovolací výhrady směřují toliko proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu o věci samé.

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení a c)

Ustanovení přípustnost dovolání nezakládá, jelikož rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem odvolacího soudu, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci.

Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle , z něhož ji zřejmě dovozuje dovolatelka, byť odkazuje na ustanovení „ “.

Podle je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je zásadně důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci; není jím naopak důvod, kterým by bylo možné vytýkat nesprávnost skutkových zjištění ( ).

Právě takovýto nepřípustný dovolací důvod obsahově uplatňuje dovolatelka. Byť formálně uplatňuje dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) obč. zák., podle obsahu dovolání zpochybňuje právní závěr, na jehož základě bylo žalobě vyhověno, námitkami směřujícími proti skutkovému závěru odvolacího soudu o neexistenci jejího soužití s nájemcem bytu ve společné domácnosti. Její námitky jsou námitkami směřujícími proti nesprávně (neúplně) zjištěnému skutkovému stavu, resp. proti hodnocení důkazů soudem; dovolatelka v dovolání předkládá jinou (vlastní) verzi skutkových okolností týkajících se jejího soužití s nájemcem bytu, z níž dovozuje nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem.

Dovolatelka tu však přehlíží, že skutkový základ sporu se v dovolacím řízení nemůže změnit; lze jej sice napadnout, avšak pouze tehdy, je-li dovolání již jinak – podle nebo  b) – přípustné  ( ). V případě, že je přípustnost dovolání teprve zvažována (podle ), nemůže být námitka směřující proti skutkovému stavu věci pro posouzení přípustnosti dovolání právně relevantní.

Pokud pak dovolatelka namítá existenci vady spočívající v tom, že nebyli vyslechnuti jí navržení svědci,  je třeba uvést, že k tzv. jiným vadám řízení ( ),   jakož i k vadám uvedeným v , a b) a , dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné; sama o sobě však takováto vada, i kdyby byla dána, přípustnost dovolání podle nezakládá.

Se zřetelem k  uvedenému je třeba učinit závěr, že dovolání není podle   přípustné. Za tohoto stavu dovolací soud dovolání žalované podle a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle ustanovení       věty první, , , věty první a a zavázal žalovanou k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 950,- Kč (, ve spojení s ustanovením , ve spojení s ustanovením , , ve znění účinném do 31. 8. 2006), a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 75,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění účinném do 31. 8. 2006).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 15. února 2007

Doc. JUDr. Věra  K o r e c k á , CSc., v. r.

předsedkyně senátu