Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 306/2021

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovaným: 1. právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalované

2. celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného

pro zaplacení dlužné částky 31 083- Kč s přísl.

takto:

I. Žalovaný č. 1 je povinen zaplatit žalobkyni částku výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč od 26. 12. 2020 do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný č. 2 je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč od 26. 12. 2020 do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení v případě, že žalovaný č. 1 nesplní povinnost vůči žalobkyni stanovenou ve výroku II. tohoto rozsudku ve lhůtě tam stanovené, a to ve lhůtě tří dnů od uplynutí lhůty uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku.

III. Povinnost žalovaného č. 2 uvedená ve výroku II. tohoto rozsudku zaniká v rozsahu, v jakém byla splněna žalovaným č. 1.

IV. Povinnost žalovaného č. 1 uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku zaniká v rozsahu, v jakém byla splněna žalovaným č. 2.

V. Žaloba se zamítá vůči oběma žalovaným v části týkající se částky 11 083 Kč s příslušenstvím, v části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč od 24. 12. 2020 do 25. 12. 2020 a dále v části týkající se úroku z prodlení ve výši převyšující zákonný úrok z prodlení (tedy ve výši rozdílu mezi úrokem z prodlení 0,5% a zákonným úrokem z prodlení) z částky 2 000 Kč od 24. 12. 2020 do zaplacení a z částky ve výši 3 000 Kč za dobu od 1. 6. 2020 do zaplacení, od 1. 9. 2020 do zaplacení, od 1. 12. 2020 do zaplacení, od 1. 3. 2021 do zaplacení, od 1. 6. 2021 do zaplacení a od 1. 9. 2021 do zaplacení.

VI. Žalovaný č. 1 je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 376 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

VII. Žalovaný č. 2 je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 376 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný č. 1 je povinen zaplatit žalobkyni částku výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč od 26. 12. 2020 do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný č. 2 je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč od 26. 12. 2020 do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 6. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 000 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení v případě, že žalovaný č. 1 nesplní povinnost vůči žalobkyni stanovenou ve výroku II. tohoto rozsudku ve lhůtě tam stanovené, a to ve lhůtě tří dnů od uplynutí lhůty uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku.</b> <b>III. Povinnost žalovaného č. 2 uvedená ve výroku II. tohoto rozsudku zaniká v rozsahu, v jakém byla splněna žalovaným č. 1.</b> <b>IV. Povinnost žalovaného č. 1 uvedená ve výroku I. tohoto rozsudku zaniká v rozsahu, v jakém byla splněna žalovaným č. 2.</b> <b>V. Žaloba se zamítá vůči oběma žalovaným v části týkající se částky 11 083 Kč s příslušenstvím, v části zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč od 24. 12. 2020 do 25. 12. 2020 a dále v části týkající se úroku z prodlení ve výši převyšující zákonný úrok z prodlení (tedy ve výši rozdílu mezi úrokem z prodlení 0,5% a zákonným úrokem z prodlení) z částky 2 000 Kč od 24. 12. 2020 do zaplacení a z částky ve výši 3 000 Kč za dobu od 1. 6. 2020 do zaplacení, od 1. 9. 2020 do zaplacení, od 1. 12. 2020 do zaplacení, od 1. 3. 2021 do zaplacení, od 1. 6. 2021 do zaplacení a od 1. 9. 2021 do zaplacení.</b> <b>VI. Žalovaný č. 1 je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 376 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b> <b>VII. Žalovaný č. 2 je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 376 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.</b>

1. Žalobkyně se žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 2. 11. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému číslo žalovanému číslo byla uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 083 Kč se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,5% denně z právního důvodu uzavřené smlouvy o umístění sídla na adrese adresa, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným číslo dne datum na dobu neurčitou, na základě které byl povinen žalovaný č. 1 hradit 3 000 Kč za každé, byť započaté, tříměsíční období. V období od 31. 8. 2018 do 29. 2. 2020 tak byl povinen žalovaný č. 1 zaplatit i s ohledem na dohodnuté slevy 18 000 Kč. Tento dluh společně s náklady soudního řízení ve výši 11 083 Kč žalovaný č. 1 uznal. Žalovaný č. 2 k závazkům přistoupil jako ručitel a též dluh uznal, oba se pak zavázali dluh zaplatit společně a nerozdílně v 10.ti splátkách. Zaplatili však jen 16 000 Kč. K doplacení tak zbývá 13 083 Kč. V prodlení s doplacením dluhu jsou žalovaní od 24. 12. 2020 a dluh jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně. K žalobou uplatněnému nároku ve výši 18 000 Kč žalobkyně v žalobě neuvedla žádná tvrzení.

2. Podáním doručeným dne 20. 12. 2021 (č.l. 26) žalobkyně k výzvě soudu (viz č.l. 22) doplnila svá tvrzení k žalobou uplatněnému nároku ve výši 18 000 Kč tak, že se jedná o dluh ze stejného právního důvodu, jaký byl popsán v žalobě, ale za období od 1. 6. 2020 do 1. 12. 2021. Tento dluh je primárně povinen zaplatit žalovaný č. 1 a žalovaný č. 2 vystupuje v pozici ručitele povolaného k zaplacení jen pro případ, že žalovaný č. 1 svoji povinnost nesplní. Vedle částky 18 000 Kč žádá žalobkyně zaplacení též příslušenství ve výši 0,5% denně vždy z částky 3 000 Kč od prvního dne měsíce června, září, prosince, března daného kalendářního roku.

3. Žalovaný č. 1 a žalovaný č. 2 se k podané žalobě nevyjádřili, v řízení zůstali pasivní.

4. V daném případě soud postupoval dle , kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobkyně a ani jeden ze žalovaných se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

5. Soud zjistil následující skutkový stav. Dne datum účastníci uzavřeli smlouvu nazvanou„ Smlouva o umístění sídla“ s odkazem na , na základě které byl žalovaný č. 1 oprávněn umístit sídlo na adrese adresa, že se nejedná o smlouvu nájemní opravňující žalovaného č. 1 k faktickému užívání prostor v předmětném domě. Smlouva vymezovala služby, které žalobkyně žalovanému č. 1 poskytuje tak, že se jedná o poskytnutí sídla na dobu 12.ti měsíců zahrnující mimo jiné umístění štítku obsahujícího obchodní údaje žalovaného č. 1 na domě a základní administraci pošty. Smlouva byla uzavřena od datum na dobu neurčitou a žalovaný č. 1 se zavázal hradit odměnu ve výši 3 000 Kč měsíčně za každé, byť jen započaté tříměsíční období. Ve smlouvě byla sjednána sleva na prvních 12 měsíců trvání smlouvy pro případ, že bude uhrazena částka 4 188 Kč odpovídající po slevě tomuto období do 30. 9. 2017. Žalovaný č. 2 pak byl ve smlouvě označen jako ručitel, který prohlásil v  1., že na sebe bere povinnost uhradit existující či budoucí peněžité závazky žalovaného č. 1 vůči žalobci. V 8. smlouvy byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,5% denně. Podpis žalovaného č. 2, který byl současně jednatelem žalovaného č. 1, byl ověřen v provozovně České pošty s. p. (viz č. l. 6 až 7 spisu). Soud dále nahlédnutím do systému ISAS s ohledem na tvrzení žalobkyně zjistil, že u zdejšího soudu byla dne datum podána žaloba, která se týkala nároku za období od 1. 9. 2018 do 30. 11. 2019 ze stejného právního důvodu ve výši 18 000 Kč. Podáním ze dne 24. 8. 2020 byla žaloba vzata zpět s odůvodněním, že došlo mezi účastníky k dohodě o splátkách dluhu a uznání dluhu. Usnesením zdejšího soudu sp. zn. spisová značka ze dne 9. 9. 2020 pak bylo řízení zastaveno a žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, usnesení nabylo právní moci dne 7. 10. 2020. Dne datum podepsali všichni účastníci řízeníu nazvanou Uznání dluhu a dohodu o splátkovém kalendáři, v níž uvedli, že žalovanému č. 1 vznikl dluh ve výši 18 000 Kč z právního důvodu nezaplacené odměny dle shora citované smlouvy za období od 31. 8. 2018 do 29. 2. 2020 s tím, že žalovaný č. 2 ke smlouvě přistoupil jako ručitel. Dále pak byl vymezen dluh ve výši 11 083 Kč z právního důvodu vzniklých nákladů řízení vedeného u Okresního soudu Plzeň – město s ohledem na dne datum podanou žalobu. Celkový dluh ve výši 29 083 Kč se zavázali oba žalovaní zaplatit společně a nerozdílně v 10.ti splátkách po 3 000 Kč vždy k 25. dni v měsíci od 25. 6. 2020 do 25. 3. 2021. V dohodě uvedli, že úrok z prodlení ve výši 0,5% denně nebude při řádném dodržení splátek žalobkyně po žalovaných požadovat. Dále byla sjednána ztráta výhody splátek při prodlení se splátkou delším 3. dnů. Podpis žalovaného č. 2 a jednatele žalovaného č. 1 byl úředně ověřen (viz č.l. 8 až 9 spisu). Dopisem ze dne 8. 9. 2021 byl vyzván žalovaný č. 1 k zaplacení dluhu s upozorněním na podání žaloby při jeho nezaplacení (viz č. l. 10 až 11 spisu). Dopisem ze dne 7. 10. 2021 byl vyzván žalovaný č. 2 k zaplacení dluhu s upozorněním na podání žaloby při jeho nezaplacení (viz č. l. 10 až 11 spisu). Soud dále nahlédnutím do obchodního rejstříku zjistil, že žalovaný č. 1 má od 13. 1. 2018 dosud zapsáno sídlo na adrese adresa, obec.

6. Podle č. (dále jen ) strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

7. Podle kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.

8. Podle uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

9. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Soud zjištěný skutkový stav právně hodnotí následovně. Bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena nepojmenovaná smlouva, na základě které vzniklo právo žalovaného č. 1 umístit své sídlo na adresu adresa 1 administraci pošty v dohodnutém rozsahu. Žalovanému č. 1 pak vznikla povinnost hradit odměnu za tyto služby ve výši 3 000 Kč měsíčně za každé započaté tříměsíční období a za předpokladu zaplacení částky 4 188 Kč bez DPH způsobem uvedeným v čl. 3 3. pak za prvních 12 měsíců pouze v této výši. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne datum, je prvním dnem následujícího tříměsíčního období 31. 8. 2017 a toto období skončí 30. 11. 2017. Soud si je na jedné straně vědom toho, že záměrem zákonodárce bylo, aby adresa skutečného a zapsaného sídla, byla totožná a sídlem právnické osoby bylo místo, na němž je podnikatel skutečně k zastižení a že není vhodné sídlo společnosti řešit jako tzv. virtuální, nicméně ustanovení vychází ze skutečnosti, že u právnických osob je sídlem místo, které je zapsáno ve veřejném rejstříku. S ohledem na skutečnost, že žalovaný č. 1 má adresu uvedenou ve smlouvě zapsánu jako adresu sídla v obchodním rejstříku, je nepodstatné a žalovanými to nebylo ani namítáno, zda skutečné, faktické sídlo žalovaného č. 1 je s adresou zapsanou totožné a zda je také prostor za tímto účelem užíván. Soud tedy dospěl k závěru, že tyto skutečnosti, které výslovně plynou ze smlouvy, nemohly ovlivnit platnost uzavřené smlouvy, která je svým charakterem smlouvou nepojmenovanou dle , neboť se nejedná o plnění nemožné či nedovolené. Soud preferuje smluvní volnost stran a na smlouvu proto pohlíží jako na platnou (viz ) Smlouva je navíc dostatečně určitá, aby bylo možné dovodit shora popsaná práva a povinnosti stran. Žalovanému č. 1 tedy vznikla povinnost hradit odměnu za poskytované administrativní služby a současně mu vzniklo právo mít na adrese uvedené shora své sídlo. Odměna byla stanovena ve výši 3 000 Kč za každé byť započaté 3 měsíce se slevou ujednanou v ustanovení 3. 3. této smlouvy. Za období od 31. 8. 2018 do 29. 2. 2020 pak činil dluh z citované smlouvy částku 18 000 Kč. Ohledně výše dluhu za toto období vyšel soud z dohody o uznání dluhu ze dne datum, proti které žalovaní ničeho nenamítali, soud aplikoval ve vztahu k žalovanému č. 1 z ustanovení a považoval výši tvrzenou žalobkyní (18 000 Kč) za prokázanou ke dni podpisu uznání dluhu datum.

12. Pokud se týká nároku na zaplacení nákladů řízení ve výši 11 083 Kč, tento nárok opírá žalobkyně o uznání dluhu a dohodu o splátkovém kalendáři a právně jej hodnotí jako náklady řízení. Žalovaní neuvedli ani k tomuto nároku žádná tvrzení. Soud vyšel z rozhodnutí vyšších soudů (např. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. uvedl, že„ vydání prostředků na právní pomoc představuje zásadně újmu na majetkových právech“ a je„ nepřípustný stav, v němž je jednotlivec nucen strpět újmu na svých právech v důsledku protiprávního jednání soukromé osoby, popř. orgánu veřejné moci, aniž by neměl zároveň právo na náhradu takovéto újmy.“ Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí ze dne 23. 2. 2017, sp. zn. , (NS 1224/2017) hodnotil též vynaložené náklady na právní zastoupení v důsledku prodlení dlužníka jako účelné a v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním dlužníka a jejich náhrada pak jako škoda přiznána) a posoudil nárok jako škodu vzniklou na straně žalobkyně v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalovaných dle . Soud ohledně výše škody dále aplikoval ustanovení a považoval ke dni podpisu dohody 24. 7. 2020 nárok jako existující a trvající právě v této výši. Nicméně bylo jednoznačně v žalobě vymezeno, že se jedná o náklady vztahující se k řízení vedenému u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, o nichž soud již pravomocně rozhodl usnesením ze dne datum. Ohledně této částky tak nastala překážka věci rozhodnuté (res iudicata, ), o tomto nároku není možné již v tomto novém řízení rozhodovat. Žalobkyně měla nárok na náklady předchozího řízení uplatnit v rámci řízení spisová značka, předložit uzavřenou dohodu soudu a trvat na jejich přiznání v tomto řízení. Z tohoto důvodu proto tento nárok nepovažuje soud za oprávněný.

13. Pokud pak žalobkyně tvrdí, že byla zaplacena částka 16 000 Kč a zbývá zaplatit jen 13 083 Kč, soud vyšel z tohoto tvrzení žalobkyně a vůči žalovanému č. 1 provedl aritmetický výpočet – rozdíl původní uznané výše dluhu 18 000 Kč a tvrzené a zaplacené částky 16 000 Kč a ve výši 2 000 Kč nárok považuje za oprávněný. Ve zbývající výši 11 083 Kč pak žalobu zamítl.

14. Další část žalobou uplatněného nároku ve výši 18 000 Kč se týká období od 1. 6. 2020 do 1. 12. 2021, tedy období odpovídajícímu 6ti tříměsíčním obdobím, odměna za tuto dobu tedy odpovídá 18 000 Kč. Takto uplatněný nárok vůči 1. žalovanému je tedy také oprávněný (viz výrok I. v části týkající se jistiny). Lhůta pro zaplacení byla stanovena žalovanému č. 1 dle

15. Pokud pak se týká žalovaného č. 2, ten podepsal ve smlouvě o umístění sídla, že jako ručitel uhradí veškeré existující či budoucí peněžité závazky žalovaného č. 1 vůči žalobkyni, které vzniknou ze smlouvy (viz č.l. 5 1. smlouvy). Soud považuje toto ustanovení za prohlášení ve smyslu ustanovení a násl. . Z výzvy zaslané žalovanému č. 1 ze dne 8. 9. 2021 a podacího archu lze dovodit splnění povinnosti žalobkyně dle ustanovení , tedy zaslání výzvy dlužníkovi. Ani žalovaný č. 2 jako ručitel nevznesl žádné námitky, v řízení neučinil žádná tvrzení, před podáním žaloby byl žalobkyní k úhradě vyzván. Soud proto považuje jeho závazek jako závazek ručitele též za prokázaný, a to ve stejné výši, jako u žalovaného č. 1. V případě závazku ručitele a dlužníka se sice jedná o solidární závazek, nicméně jen ve formě tzv. nepravé solidarity odpovídající pravidlu vyjadřovanému v soudních rozhodnutích tak, že plněním jednoho z takto zavázaných osob zaniká v rozsahu takto poskytnutého plnění povinnost druhého (viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. , , komentář l. Drápal, J. Bureš a kol, C.H. BECK r. 2009 str. 1033 až 1034). Soud na rozdíl od žalobkyně neshledal rozdíl mezi dluhem, který byl předmětem uznání dluhu a nově vzniklým dluhem za další období. V obou případech žalovaný č. 2 vystupoval v pozici ručitele (ani k prvnímu závazku v nyní žalované výši 13 083 Kč žalovaný č. 2 nepřistoupil jako dlužník ve smyslu tak, aby se stal vedle žalovaného č. 1 také dlužníkem). Soud proto ve vztahu k celé přiznané částce postupoval shodně a nečinil rozdíl. Změnu formulací výroků oproti petitu žaloby soud učinit mohl, v tomto smyslu není vázán nesprávným právním hodnocením žalobkyně (s ohledem na rozhodnutí NS ČR sp. zn. , ). Takto uplatněný nárok vůči 2. žalovanému je tedy také oprávněný (viz výrok II. v části týkající se jistiny). Lhůta pro zaplacení byla odvozena s ohledem na nepravou solidaritu žalovaných a s ohledem na postavení žalovaného č. 2 jako ručitele v souladu s petitem žaloby tak, že pro žalovaného č. 2 činí 3 dny a její počátek je odvozen od marného uplynutí lhůty stanovené ve výroku I. pro žalovaného č. 1.

16. Soud současně ve výrocích III. a IV. upravil s ohledem na nepravou solidaritu zánik povinností žalovaných ve vazbě na splnění povinnosti druhým z nich.

17. Pokud se týká úroku z prodlení, soud si je vědom ustanovení čl. 4 8. smlouvy, v němž si účastníci sjednali výši úroku z prodlení 0,5% denně. Soud se však zabýval tím, zda takto vysoký úrok (182,5% ročně) je úrokem přípustným z pohledu dobrých mravů, tedy zda je ústavně přípustným. V zásadě je možné dle sjednat výši úroku z prodlení, nicméně je třeba takové ujednání podrobit korektivu . Soud se proto zabýval tím, zda je výše sjednaného úroku z prodlení přípustná s ohledem na takto stanovený korektiv a dospěl k závěru s odkazem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. , že se jedná o výši nepřípustnou. Sjednaná výše úroku z prodlení je dle názoru soudu nepřiměřená a protiústavní (v podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění citovaného nálezu Ústavního soudu bod B písmeno a) hodnocení ÚS). Soud aplikoval na svoji úvahu též závěry plynoucí z odůvodnění Nejvyššího soudu ČR sp. zn. . K jednotlivým v tomto rozhodnutí uvedeným okolnostem, které by soud měl vzít v úvahu při hodnocení, zda ještě výše úroků z prodlení plní sankčně – motivační charakter lze uvést, že nebyly účastníky tvrzeny žádné okolnosti vztahující se k odůvodnění výše úroků. Soud s ohledem na zjištěné skutkové okolnosti přihlédl zejména k tomu, že mezi účastníky nebyla žádná předchozí obchodní spolupráce, dále ke skutečnosti, že předmětem smlouvy bylo tzv.„ virtuální“ sídlo, které žalobkyni nijak neomezuje v možnosti poskytovat služby stejného charakteru vůči neomezenému počtu dalších firem a prodlení tak nepůsobilo žalobkyni nijak zásadní škody. Soud vzal v úvahu též zajištění pohledávky ručitelským závazkem žalovaného č. 2. Ze všech těchto důvodů soud tedy dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků z prodlení je pro rozpor s dobrými mravy neplatné. Proto soud aplikoval ustanovení a uložil žalovaným vedle jistiny též povinnost zaplatit zákonné úroky z prodlení ve výši odpovídající (výrok I. a II.) a ve zbytku pak žalobu zamítl (výrok V.). Počátek prodlení je odvozen v případě jistiny ve výši 2 000 Kč od 26. 12. 2020 (první den následující po dohodnuté splátce splatné dne 25. 12. 2020) a u jistiny 18 000 Kč pak od prvního dne tříměsíčního období, za které měla odměna se platit.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 752 Kč, přičemž tato částka představuje 28,68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,34 % a úspěchu žalovaných v rozsahu 35,66 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 555 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 083 Kč sestávající z částky 2 380 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v  a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. Tato částka pak byla rozdělena mezi oba žalované rovným dílem (1376 Kč) s ohledem na skutečnost, že žalovaní mají postavení samostatných společníků, nikoliv nerozlučných společníků (soud aplikoval , 2, 3 a zohlednil např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. , , , ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.