Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
229 C 6/2022
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka z titulu nezaplaceného jízdného a přirážky k jízdnému. Svůj nárok odůvodnila tak, že dne žalovaná cestovala dopravním prostředkem provozovaným právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba), ačkoli neměla platný jízdní doklad, čímž jí vznikla povinnost uhradit nejen jízdné ve výši částka a částka, ale také přirážku k jízdnému. Dluh byl následně postoupen právnická osoba anonymizována tři slova a následně na žalobkyni. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky částka do zaplacení.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
4. Po zhodnocení předložených listin dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná dne datum cestovala vlakem číslo neměla jízdní doklad a tento nepředložila ani na výzvu osoby pověřené ke kontrole jízdních dokladů. Za jízdu bylo požadováno jízdné ve výši částka a přirážka k jízdnému ve výši částka dle tarifu. Následně z vlaku nevystoupila a pokračovala v jízdě, kdy byla opětovně kontrolována a jízdní doklad stále neměla. Po žalované tak bylo požadováno zaplacení jízdného ve výši částka a přirážky k jízdnému ve výši částka dle tarifu. Žalovaná dluh neuhradila. Předmětná pohledávka pak byla provozovatelem jako postupitelem spolu s příslušenstvím a všemi právy s ní spojenými postoupena smlouvami o postoupení pohledávky jiné společnosti, a z té následně žalobci.
5. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 266/1994 Sb. o drahách (dále jen„ z. o. d.“) ve znění účinném ke dni přepravy žalované.
6. Podle ust. § 2550 o. z. smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.
7. Podle ust. § 37 odst. 4 písm. d) z. o. d. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození, adresa pro doručování 6i) a číslo osobního dokladu. Dle odstavce 6 citovaného ustanovení výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku částka. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše částka.
8. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (číslo Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. V řízení bylo bez pochyb zjištěno, že žalovaná vstoupila do dopravního prostředku a vznikl jí tak závazek zaplatit jízdné. S ohledem na skutečnost, že žalovaná se na výzvu pověřené osoby nemohla prokázat platným jízdním dokladem, porušila přepravní podmínky a vznikla jí též povinnost zaplatit přirážku k jízdnému dle platných smluvních přepravních podmínek dopravce, resp. tarifu. K zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému byla žalovaná vyzvána na místě, a tedy následující den se dostala do prodlení se zaplacením peněžité částky ve smyslu ust. § 1970 o. z., zákonný úrok z prodlení byl stanoven v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
11. Soud na základě výše uvedeného rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.
12. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo v řízení taktéž prokázáno.
13. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 150 o. s. ř. o. s. ř. , podle kterého jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V daném případě by náklady řízení byly přiznány žalobkyni, který měl ve věci úspěch. Z informačního systému soudu však bylo zjištěno, že proti žalované bylo u zdejšího soudu vedeno řízení ve skutkově i právně stejné věci, 212 C 142/2019 , v nichž jí byla náhrada nákladů řízení přiznána, když se jednalo o černou jízdu za období předcházející podání všech žalob. Žalobkyně tak mohla podat jedinou žalobu najednou pro více pohledávek (jak to obvykle činí), což neučinila, a vznikly jí tak náklady, které nebyly vynaloženy účelně, a to včetně soudního poplatku. Na takový procesní postup má žalobkyně právo, avšak náklady, které s takovým postupem žalobkyni vzniknou, nelze přenášet na žalovanou. Proto soud o těchto nákladech rozhodl jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).