Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
30 C 176/2021-24
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Jakubcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 18 780 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 260 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% z částky 4 890 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s 9% úrokem ročně z částky 2 370 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 218,56 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 367,05 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.
II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 11 520 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% z částky 2 110 Kč od 30. 11. 2019 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši
9% z částky 5 630 Kč od 30. 11. 2019, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 093,12 Kč, co do úroku 19,52% ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 573,22 Kč, co do úroku 23,72% ročně z částky 6 384,2 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 367,19 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 165,68 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 260 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% z částky 4 890 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s 9% úrokem ročně z částky 2 370 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 218,56 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 367,05 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se zamítá co do částky ve výši 11 520 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% z částky 2 110 Kč od 30. 11. 2019 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% z částky 5 630 Kč od 30. 11. 2019, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 093,12 Kč, co do úroku 19,52% ročně z částky 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 573,22 Kč, co do úroku 23,72% ročně z částky 6 384,2 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 367,19 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 165,68 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 27. ledna 2021 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo a žalovaná uzavřeli dne 21. 12. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které obdržela žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádnou trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,52 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádnou trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit 60 ti týdenních splátkách po 210 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 2. 2019. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila částku 2 100 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne 15. 3. 2018. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenstvím, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti anonymizována tři slova postoupena na zatkla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne dvacátého 29. 11. 2019. Z této skutečnosti dovodila žalobkyně svou aktivní legitimaci. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 10 490 Kč, která se sestávala z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3 490 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 093,12 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 532,73 Kč, úroků ve výši 19,52 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 30. 1. 2019 a zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1 093,12 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o úrok ve výši 19,52 % ročně počítaným z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 15. 2. 2019, to je ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení datum. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 532,73 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 2 20. 2. 2019 to je od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení datum.
Dne 10. 10. 2017 došlo mezi shora uvedenou právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo na základě které obdržela žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 8 000 Kč, což potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 200 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek částku ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 1. 2018. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení poskytla právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 5 630 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne 28. 5. 2019. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany právnická osoba anonymizována dvě slova postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Z této skutečnosti dovodila žalobkyně svou aktivní legitimaci. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 8 290 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6 384,20 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 905,80 Kč kapitalizovaných úroků ve výši 1 573,2 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 585,75 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 384,20 Kč od 30. 1. 2019 do zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 384,20 Kč od 30. 11. 2019 o zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1 573,2 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaným z dlužné jistiny ve výši 6 384,20 Kč od 21. 11. 2018 to je ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení datum. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 585,75 Kč žalobkyně uvedla, že se jednalo o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 384,20 Kč od 28. 11. 2018, to je od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení datum.
Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost vyplývající ze zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka v části,,Dokumenty k ověření“. Tuto skutečnost potvrdila i žalovaná v předmětné smlouvě v jejímž čl. 7 bylo uvedeno: Zákazník potvrzuje, že příjmení jméno s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet úvěr, a to i na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem karty zákazníka – žádosti o zápůjčku, a o kterých zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně odeslány do obchodního informačního systému právní předchůdkyně žalobkyně, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná smlouva.
Žalovaná k věci uvedla, že v době, kdy uzavírala obě smlouvy o spotřebitelském úvěru byla na mateřské dovolené a pobírala pouze dávky ze státního sociálního systému a měla v péči čtyři nezaopatřené děti. Ke svým současným poměrům uvedla, že již má dětí pět a není schopna požadovanou částku uhradit najednou, ale mohla by ji splácet.
Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud měl za to, že v kartě zákazníka ze dne 10.10.2017, kdy žádala o poskytnutí částky ve výši 8 000Kč žalovaná kromě svého jména a příjmení, data narození, rodného čísla, čísla mobilního telefonu, čísla občanského průkazu a adresy trvalého pobytu uvedla rovněž, že bydlí v nájemním bytě, a to od března 2016, když za poslední 3 roky vystřídala 2 nájemní byty. V domácnosti žije se čtyřmi nezaopatřenými dětmi, s nimiž je na mateřské či rodičovské dovolené od dubna roku 2014 a je vyplácena dávkami státní sociální podpory z úřadu práce a tyto dávky činí: 10 500 Kč, 9 400 Kč, 2 330 Kč a 8 610 Kč a další příjmy jako výživné 1 200 Kč. Dohromady celkem příjmy ze státního sociálního systému činily 32 040 Kč, přičemž výdaje na bydlení v měsíční výši činily 13 000 Kč, osobní výdaje příkladmo telefony, jídlo, léky, doprava, oblečení činily 14 000 Kč, takže celkem výdaje 27 000 Kč. Použitelný příjem činil 5 040 Kč. Jako doklady k ověření předložila žalovaná doklady z Úřadu práce o poskytovaných podporách.
V kartě zákazníka ze dne 21.12.2017, kdy žádala o poskytnutí částky ve výši 7 000Kč žalovaná kromě svého jména a příjmení, data narození, rodného čísla, čísla mobilního telefonu, čísla občanského průkazu a adresy trvalého pobytu uvedla rovněž, že bydlí v nájemním bytě, a to od března 2016, když za poslední 3 roky vystřídala 2 nájemní byty. V domácnosti žije se čtyřmi nezaopatřenými dětmi a partnerem, s nimiž je na mateřské či rodičovské dovolené od dubna roku 2014 a je vyplácena dávkami státní sociální podpory z úřadu práce a tyto dávky činí: 11 065 Kč, 9 209 Kč, 2 330 Kč a další příjmy jako výživné 2 000 Kč. Dohromady celkem příjmy ze státního sociálního systému činily 24 604Kč, přičemž výdaje na bydlení v měsíční výši činily 5 000 Kč, osobní výdaje příkladmo telefony, jídlo, léky, doprava, oblečení činily 14 000 Kč, splátky úvěrů v měsíční výši poskytnutých příjmení jméno 1000Kč, takže celkem výdaje 20 000 Kč. Použitelný příjem činil 4 604 Kč. Jako doklady k ověření předložila žalovaná doklady z Úřadu práce o poskytovaných dávkách.
Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě peněžité zápůjčky ve výši 8 000 Kč v hotovosti při podpisu této smlouvy a žalovaná se zavázala za poskytnutý úvěr zaplatit spolu s celkovými náklady zákazníka spojenými se spotřebitelským úvěrem ve výši 1 120 Kč s poplatkem 1 600 Kč za hotovostní inkaso splátek s částkou 3 200 Kč celkem 13 920 Kč a měla být zaplacena v hotovostních splátkách po dobu 58 týdnů ve výši 240 Kč.
Na základě shodného vyjádření stran dospěl soud k závěru, že splátkami na shora uvedenou úvěrovou smlouvu uhradila žalovaná částku ve výši 5630Kč.
Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě peněžité zápůjčky ve výši 7 000 Kč v hotovosti při podpisu této smlouvy a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 1 120 Kč, s poplatkem 1 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek částkou 2800Kč, celkem 12 600Kč a měla být zaplacena v hotovostních splátkách po dobu 60 týdnů ve výši 210 Kč.
Na základě shodného vyjádření stran dospěl soud k závěru, že splátkami na shora uvedenou úvěrovou smlouvu uhradila žalovaná částku ve výši 2 110Kč.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy a rovněž z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2019 měl soud za prokázáno, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání této žaloby.
Z předžalobní výzvy ze dne 3.9.2020 a podacího lístku ze dne 4.9.2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně dne 4.9.2020 odesílal žalované doporučeně předžalobní výzvu o tom, aby do 18.9.2020 zaplatila 25 771,64 Kč.
Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná jako matka čtyř nezaopatřených dětí na mateřské/rodičovské dovolené bez výdělku a bez manžela nebo osoby, která by k ní plnila zákonnou vyživovací povinnost s příjmy, které tvořily pouze dávky státního sociálního systému, nemajetná, žijící v nájemním bytě, žádala v říjnu 2017 o poskytnutí úvěru ve výši 8000Kč s tím, že po odečtení jejích příjmů a výdajů činí rozdíl částku 5 040Kč. Úvěr jí byl poskytnut s tím, že po dobu 58 týdnů jej bude splácet týdenní splátkou ve výši 240Kč a zaplatí celkem 13 920Kč Měsíční splátka vychází na 240 x4,3= 1029Kč. Už v prosinci 2017 žádá žalovaná znovu o poskytnutí úvěru, tentokrát ve výši 7000Kč za situace, kdy již kromě 4 dětí žije v domácnosti s partnerem a její příjmy ze sociálních dávek se ponížily o 7 436Kč a výživné se zvedlo o 800Kč a má povinnost platit právní předchůdkyni žalobkyně měsíční splátku ve výši 1029Kč. Volné prostředky tak činí méně než 4 604Kč. Přesně (11 065+ 9200 2330 2000) - (5000 14000 1029) = 4 566Kč je jí poskytnut s tím, že jej bude po dobu 60 týdnů splácet, týdenní splátkou ve výši 210Kč a zaplatí celkem 12 600Kč Měsíční splátka vychází na 210x4,3= 903Kč. Žalovaná na poskytnutých 15 000Kč zaplatí 7 740Kč Poslední splátku uhradí dne 28.5.2018.
Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.
V daném případě měly být obě smlouvy sjednány dne 10.10.2017 a 10.12.2017 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne 1.12.2016.
Podle ust. § 110 odst. 1 z.č. 257/2010 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.
Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle ust. § 86 odst. 2 , z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle ust. § 87 odst. 1 , z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně nevyhodnotila poznatky získané od žalované tak, aby z výsledku posouzení úvěruschopnosti nevyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Především byla klientkou žalobkyně osoba zcela bez příjmů, neboť dávky státního sociálního systému nejsou výdělky, ale dávky, poskytované osobám (rodinným příslušníkům) ve společensky uznaných sociálních situacích, kdy stát skrze jejich vyplácení z části přebírá spoluzodpovědnost za vzniklou sociální situaci. Na straně žalované to bylo mateřství a výživa čtyř nezaopatřených dětí. Žalovaná v tomto ohledu postupovala zcela transparentně a uvedla pravdivě všechny skutečnosti, které po ní byly vyplněním příslušného formuláře požadovány. Jestliže žalobkyně v říjnu 2017 dospěla k závěru porovnáním příjmů a výdajů žalované, že jí zbývá 5040Kč jako volné finanční prostředky, pak zapomněla tuto částku vydělit počtem osob, které jsou na tyto částky odkázány tj. žalovaná a její čtyři děti. (5040: 5 = 1008Kč). Žalovaná měla k dispozici pro sebe částku 1008 Kč/měsíc. Z této částky měla měsíčně hradit splátku 1029Kč, takže musela, pokud by jednala spravedlivě, každému ze svých dětí odejmout z částky 1008 Kč 5,25Kč a získala by 21Kč navíc. Jestli je částka 1002,75Kč měsíčně pro dítě 0-26let věku (nezaopatřenost dítěte podle předpisů sociálního zabezpečení) dost nebo málo, lze doložit např. povinností hradit za každého člena domácnosti svoz komunálního odpadu, který např. v Kadani, kde bydlí žalovaná, představoval v roce 2017 částku ve výši 300Kč na osobu za rok. Tím se částka opět snižuje na 977,75Kč měsíčně. Za předpokladu, že děti žalované nenavštěvují žádné mimoškolní aktivity, nemají žádné nároky, pokud se jedná o zážitkové aktivity, typu návštěva zoo, bazénu nebo divadelního představení pak je to jistě nadstandardní částka. V prosinci 2017 pak na základě získaných poznatků dospěla žalobkyně k závěru, že i tak je žalobkyně jako osoba v systému státní sociální podpory stále úvěruschopná a z částky 4566: 5 = 913,12Kč musí platit splátku 1029Kč a dále dalších 903Kč měsíčně, což představuje, že od svých dětí musí pro úhradu dluhu získat dalších 1018,88Kč. Bude-li si opět počínat spravedlivě potom od každého ze svých dětí musí získat 254,72Kč, čímž volné prostředky každého dítěte sníží na 913,12 Kč – 254,72Kč = 658,40Kč. Lze skutečně bez pochybností mít za to, že je žalovaná úvěruschopná? Soud dospěl k závěru, že realita života a finanční zabezpečení v modelu žalované svědčí jednoznačně ve prospěch toho, že úvěruschopná nebyla ani kdyby měla vracet jen těch zapůjčených 15 000Kč. Skutečnost, že žalovaná uhradí jen určitý počet splátek, než ji zasáhnou nenadálé výdaje nebo i drobná chyba v hospodaření byla zcela pravděpodobná a předvídatelná. To však nic nemění na věci, že úvěr byl poskytnut osobě bez příjmu a to je závažný nedostatek, který lze žalobkyni vyhodnocení úvěruschopnosti vytknout především.
Soud tedy vycházel ze shora uvedených ustanovení o povinnosti vracet bezdůvodné obohacení s tím, že měl za prokázáno, že žalovaná zaplatila žalobkyni z částky zapůjčených 15 000 Kč celkem 7 740 Kč a zbývalo tedy ji uložit zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 260 Kč a zamítnout 11 520Kč (výrok II.). Částky 2370Kč a 4 890Kč ve výroku I. pak odpovídají tomu, že soud počítal pouze s jistinou dluhu tedy 7000 – 2100 = 4890 a 8000 – 5630 = 2 370 Kč. Z těchto částek potom lze počítat úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. za současného použití vl. nař. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalované náhradu nákladů řízení nepřiznal, poněvadž se této vzdala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo v exekuci dle z.č. 120/2001 Sb. (exekuční řád).