Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Odo 1794/2006

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. května 2006, č. j. -34, rozhodl podle (dále též jen „ “) o procesním nástupnictví na straně žalované tak, že namísto Č. k. a. se sídlem v P. vstoupil do řízení nabyvatel práva P. g. a l. f., a. s.  Vyhověl tak návrhu, který žalobkyně podala podle v průběhu řízení před soudem prvního stupně a odůvodnila ho oznámením o postoupení pohledávky, které jí bylo zasláno žalovanou.

K odvolání žalované Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 28. srpna 2006 č. j. -43 usnesení soudu prvého stupně změnil tak, že návrhu žalobkyně, aby na místo žalované vstoupil do řízení nabyvatel práv P. a g. r. a l. f., a. s.,  se sídlem v P. nevyhověl. Současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že za situace, kdy z žalobního petitu vyplývá, že žalobkyně se domáhá určení, že odstoupení ˘˘od NZ 136/2004, kterým byla sepsána dohoda o uznání závazku a jeho splnění, se svolením k vykonatelnosti, ze dne 31. 10. 2005, je platné“ tj. určení existence odstoupení od dohody, která byla sepsána formou notářského zápisu, je předmětem řízení určení platnosti tohoto úkonu, učiněného dosavadní žalobkyní ve vztahu k žalované, nebyly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení V řízení nejde o určení existence pohledávky, jejíž postoupení bylo žalobci oznámeno, ani o její zaplacení. Předmětné oznámení tedy není onou právní skutečností, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde.

Usnesení Vrchního soudu v Praze napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost opřela o ustanovení , z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Dovolatelka namítá, že v daném případě byly zcela splněny podmínky k aplikaci Za právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, považuje Smlouvu o postoupení pohledávky uzavřenou mezi Č. k. a. a P. g. r. a l. f., a. s., (dále jen“P.“)  ze dne 6. 2. 2006, která nabyla účinnosti 8. 6. 2006. I když v řízení nejde o určení existence pohledávky, ani o její zaplacení, postoupením pohledávky z dosavadní žalované na P. však tento nový nabyvatel vstoupil do všech práv spojených s předmětnou pohledávkou a musel tedy nutně vstoupit i do práv vyplývajících z Dohody o uznání závazku a jeho splnění se svolením vykonatelnosti sepsané notářským zápisem NZ č. j.: 136/2004. Ode dne účinnosti smlouvy o postoupení pohledávky je tak P. podle názoru dovolatelky jediným možným účastníkem řízení, který může být v dané chvíli pasivně legitimován k výkonu či obraně práv  a povinností vzešlých z této dohody a to včetně žalobkyní uplatněného práva na určení platnosti právního úkonu-odstoupení od Dohody o uznání závazku. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání je v dané věci přípustné podle , neboť směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem  účastníka ( ), a je i důvodné.

Dovolací soud nejprve zkoumal, zda řízení netrpí vadami uvedenými v , a b) a (tzv. zmatečnosti), jakož i jinými vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Tyto vady, k nimž dovolací soud přihlíží v případě přípustného dovolání z úřední povinnosti (srov. větu druhou ), v dovolání namítány nejsou a dovolací soud je ani z obsahu spisu nezjistil.

Nejvyšší soud proto rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumal v napadeném rozsahu (srov. ) jsa vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila (srov. , věta první, ). Dovolací soud se proto zabýval správností právního posouzení věci zpochybňovaného dovolatelkou, tj. otázkou aplikace ustanovení

Právní posouzení věci je činnost soudu, spočívající v podřazení zjištěného skutkového stavu pod hypotézu (skutkovou podstatu) vyhledané právní normy, jež vede k učinění závěru, zda  a komu soud právo či povinnost přizná či nikoliv.

Nesprávným právním posouzením věci je obecně omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav (skutková zjištění), tj. jestliže věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

V ustanovení je zakotveno, že má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dřív, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v

Podle odstavce 2 téhož ustanovení, soud návrhu účastníka vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1 a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány.

V ustanovení je upraveno procesní nástupnictví, k němuž dochází v důsledku hmotněprávní univerzální nebo singulární sukcese práva nebo povinnosti, která nastala po zahájení řízení (za řízení), aniž by jeho účastník ztratil způsobilost být účastníkem řízení. Jak vyplývá z dikce citovaného ustanovení, k procesnímu nástupnictví nedochází                   – na rozdíl od – ze zákona, a soud se jím bez návrhu (z úřední povinnosti) nezabývá. Nastane-li po zahájení řízení právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, nemá to samo o sobě vliv na okruh účastníků řízení. K procesnímu nástupnictví tak může dojít jen tehdy, jestliže žalobce s poukazem na konkrétní právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, navrhne, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka, a jestliže soud tomuto návrhu vyhoví.

V návrhu na vstup účastníka na straně žalovaného podle , musí žalobce zejména označit právní skutečnost, která měla za následek převod nebo přechod povinnosti, uvést, kdy k ní došlo, a označit toho, kdo má vstoupit na jeho místo.

Jak vyplývá z výše uvedeného, aby soud podle vyhověl návrhu žalobkyně, musí být prokázány formální podmínky, že nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva či povinnosti na jiného, že se tato právní skutečnost týká práva nebo povinnosti dosavadního účastníka řízení a že nastala (došlo k ní) po zahájení řízení. Přitom návrh na vstup účastníka musí být podán za řízení, tedy dříve, než soud o věci samé rozhodl. Otázkou, zda tvrzené právo či povinnost, které mělo být převedeno nebo mělo přejít na jiného, existuje, nebo že opravdu na jiného přešlo nebo bylo převedeno, se soud může zabývat jen v rozhodnutí ve věci samé a nikoliv při zkoumání procesního nástupnictví.

Jak se podává z obsahu spisu, byly v dané věci všechny předpoklady vyžadované ustanovením pro možný postup soudu podle jeho odstavce 2 splněny. Po zahájení řízení, před vydáním rozhodnutí o věci samé, navrhla žalobkyně soudu prvního stupně vstup žalované do řízení jako nabyvatelky povinnosti na základě uzavřených smluv o postoupení pohledávek, přičemž tuto právní skutečnost prokázala oznámením o postoupení pohledávky, které žalobkyni bylo zasláno dosavadní žalovanou. Odvolací soud při zkoumání, zda toto oznámení o postoupení pohledávky je způsobilé mít za následek tvrzený převod povinností z dosavadní žalované, dospěl k nesprávnému závěru, že pokud v řízení nejde o určení existence či neexistence postoupené pohledávky, ale pouze o určení existence jednostranného právního úkonu, odstoupení, není oznámení o postoupení pohledávky právní skutečností, která prokazuje procení nástupnictví podle v důsledku hmotněprávní singulární sukcese, tj. že se týká povinnosti, jež je předmětem řízení.

Podle s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství ( obč. zák.) a všechna práva s ní spojená, zejména práva na zajištění. Právní úprava vychází z principu, že pohledávka přechází v tom stavu, v jakém v době postoupení existovala. Změnou závazku postoupením pohledávky přechází ze zákona na nového věřitele pohledávka v té podobě, v jakém po okamžiku postupovala, tedy nejen s příslušenstvím, ale též včetně tzv. vedlejších práv, z nichž na prvním místě vystupují výhody práv zajišťovacích, i když nejsou výslovně ve smlouvě o postoupení pohledávky konkretizována. Dojde-li tak v průběhu občanského soudního řízení k singulární sukcesi, přecházejí na postupníka i práva a povinnosti dosavadního subjektu (dosavadního účastníka řízení) s uplatňováním nebo bráněním postoupených práv spojená. Oznámení o postoupení pohledávky, která je předmětem dohody o uznání závazku a jeho splnění – NZ 136/2004, je tudíž právní skutečností prokazující převod povinnosti dosavadního účastníka řízení na straně žalované i v řízení o určení existence odstoupení od této dohody, neboť se týká povinnosti dosavadního subjektu, která na základě postoupení pohledávky jako práva z dohody o uznání dluhu jako práva s postupovanou pohledávkou spojená (práva ze zajištění pohledávky, neboť uznání dluhu je též způsob pojištění pohledávky) přešla z postupitele na postupníka. Jestliže  tak odvolací soud v předmětné věci takto věc neposuzoval, postupoval v rozporu s ustanovením

Za této situace dovolacímu soudu nezbylo, než usnesení Vrchního soudu v Praze zrušit ( , část první věty za středníkem a odst. 5 věty první ) a věc mu vrátit k dalšímu řízení ( věta první ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( část právní věty za středníkem ).

V novém rozhodnutí o věci bude znovu rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, včetně nákladů řízení dovolacího ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V   Brně  30. ledna   2007

JUDr.  Kateřina  Hornochová, v.r.

předsedkyně   senátu