Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 2804/2005

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Žalobci se domáhali, aby soud žalované uložil povinnost odstranit dřevěnou ohradu na hranici mezi pozemky účastníků, kterou žalovaná nechala v roce 2003 zbudovat na místo dosavadního provizorního plechového plotu. Postavení vysoké ohrady odporuje místním zvyklostem, ohrada zastiňuje malý pozemek žalobců a zhoršuje životní prostředí svým nepříjemným, deprimujícím vzhledem. Ke stavebnímu řízení nebyli žalobci přizváni.

Okresní soud v Hradci Králové („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 11. listopadu 2004, č. j. -59, zamítl žalobu, „kterou se žalobci domáhali, aby soud žalované nařídil odstranění dřevěné 3 metry vysoké a 8 metrů dlouhé ohrady na hranici pozemků žalobců parcel č. 372, k. ú. 646971 S. P., LV 4866 K. ú. H. K. a sousedícího pozemku žalované parc. č. 280, k. ú. S. p., K. ú. H. K., do 30 dnů po nabytí právní moci tohoto rozsudku“, a dále rozhodl o nákladech řízení.

Soud prvního stupně zjistil, že účastníci řízení jsou vlastníky sousedících pozemkových parcel oddělených plotem. Žalovaná ohlásila 18. 3. 2002 příslušnému správnímu orgánu provedení drobné stavby a ten jí 29. 3. 2002 ve smyslu § 57 odst. 2 stavebního zákona sdělil, že nemá proti stavbě námitky. Drobná stavba spočívala ve zbudování nového oplocení jako náhrady již nevyhovujícího starého oplocení s prodloužením v místech odstraněné přístavby hospodářského objektu. Stavební úřad na místě provedl 18. 9. 2003 místní šetření se závěrem, že z důvodů estetických a nutnosti údržby byl původní plot z vlnitého plechu nahrazen plotem dřevěným stejné výšky, aniž by pro sousedy došlo ke zhoršení poměrů. Soud s odkazem na a (dále „ “) uvedl, že žalobě tak, jak byla podána, nemohl vyhovět, když vlastníkovi nelze uložit povinnost určitého druhu, v daném případě „odstranit dřevěnou stavbu“. Dále konstatoval, že nebyl oprávněn přezkoumávat správnost rozhodnutí správního orgánu. Žalobci neprokázali, že by stavba stínila nad míru přiměřenou poměrům.

Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací k odvolání žalobců rozsudkem ze dne 27. června 2005, č. j. -94, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se s jeho právním závěrem, opřeným o . Ztotožnil se s ním dále v názoru, že nešlo o řízení podle v němž by soud přezkoumával rozhodnutí jiného orgánu. Věc nelze posuzovat ani podle .

Proti rozsudku odvolacího soudu podávají žalobci dovolání, jehož přípustnost opírají o (dále „OSŘ“) a uplatňují dovolací důvod uvedený v . Namítají, že odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v názoru, že nejde o řízení, v němž by došlo k přezkoumání rozhodnutí jiného orgánu, protože chybí předpoklad takového řízení – existence rozhodnutí. Soud prvního stupně ale pouze uvedl, že nebyl oprávněn přezkoumávat správnost rozhodnutí stavebního úřadu, nikoliv, že by takové rozhodnutí neexistovalo. Ve věci šlo o stavební řízení na základě ohlášení drobné stavby a dovolatelé na rozpor mezi tím, co bylo jako drobná stavba ohlášeno a co bylo postaveno upozorňovali. Byla ohlášena výměna stávajícího železného oplocení dřevěným plotem vysokým podle znalce 225 cm. Soud ale konstatoval, že žalovaná prokázala, že nově zřízený plot má stejné parametry jako starý. Dovolatelé dále namítají, že nový plot neumožňuje esteticky přijatelné řešení výškově a materiálově navázat na stávající hraniční stavby. V rámci stavebního řízení nemohli tyto námitky uplatnit. Dále uvádějí, že soud nepostupoval správně, pokud nepřipustil výslech některých svědků a neprovedl účastnický výslech žalované; žalobci nebylo soudem umožněno se k věci vyjádřit. Kladou otázku, zda soud použil správnou hmotně právní normu (ObčZ místo předpisů stavebního práva) a zda právní předpis správně aplikoval. Navrhují, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc tomuto soud vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání namítá, že dovolatelé na jedné straně uplatňují dovolací důvod podle , ale na straně druhé namítají vady řízení (nepřipuštění výslechu svědka, neprovedení účastnického výslechu žalované), tedy dovolací důvod podle . Tvrzení žalobců, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, není opodstatněné. Právní posouzení věci soudy obou stupňů považuje za správné. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání odmítl jako zjevně bezdůvodné, popř. je zamítl.

Dovolací soud zjistil, že dovolání bylo podáno včas řádně zastoupeným účastníkem řízení, není však přípustné.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ). V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ). O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam, se jedná, je-li v něm řešena právní otázka významná nejen pro rozhodnutí v dané konkrétní věci. Rovněž nejde o otázku zásadního právního významu, jestliže zákonná úprava je naprosto jednoznačná a nečiní v soudní praxi žádné výkladové těžkosti (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2001, sp. zn. , publikované pod č. C 102 ve svazku 2 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck).

Protože dovolání podle je přípustné jen pro řešení právních otázek, je dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž byla přípustnost dovolání založena podle tohoto ustanovení, toliko z dovolacích důvodů uvedených v 241a odst. 2 ; v dovolání proto nelze uplatnit tvrzení, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování ( ). Dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení. Ke tvrzeným vadám řízení lze přihlédnout jen v případě přípustného dovolání.

V dané věci bylo zásadní otázkou, zda soud mohl uložit žalované povinnost odstranit stavbu plotu (nikoliv tehdy jen zdržet se v žalobě vymezeného rušení). Tuto otázku soud posoudil v souladu s konstantní judikaturou. Ze znění , ukládajícího vlastníkovi povinnost zdržet se jednání příkladmo uvedených v tomto ustanovení, a z toho, že vlastník někdy obtěžuje jiného nebo ohrožuje výkon práv jiného tím, co jinak tvoří obsah jeho vlastnického práva, vyplývá, že podle tohoto ustanovení se lze návrhem na zahájení řízení domáhat jen uložení povinnosti zdržet se přesně vymezeného rušení (viz č. 50/1985, s. 521, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a č. 45/1986, s. 496, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ochrana podle tohoto ustanovení nesměřuje k tomu, aby žalovaným byla uložena konkrétní opatření; soudy proto nemohou ukládat povinnost něco pozitivního konat (R 3/1988 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Na tom nic nemůže měnit ani tvrzení, že zeď snad byla zřízena v rozporu se stavebním právem; o odstranění takové stavby může rozhodnout jen stavební úřad ve správním řízení.

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, a to ani podle jiného ustanovení , dovolací soud je podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení, učiněný podle , , a , vychází ze skutečnosti, že dovolání žalobců bylo odmítnuto, přičemž náklady vzniklé žalované představují odměnu advokátovi za zastoupení v dovolacím řízení (podání vyjádření k dovolání), která činí podle , , , a 1 125,- Kč, dále paušální náhradu hotových výdajů 75,- Kč podle , advokátní tarif, a daň z přidané hodnoty 228,- Kč podle , celkem 1 428,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění pak vyplývají z a .

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobci dobrovolně, co jim ukládá toto rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 29. ledna 2007

JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.

předseda senátu