Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
3 C 90/2021
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 15 100 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 5 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 209 Kč zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 489,32 Kč a nadále běžícím ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 790,45 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 5 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 209 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 489,32 Kč a nadále běžícím ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 790,45 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se u zdejšího soudu žalobou podanou dne 28. 4. 2021 domáhala zaplacení 15 100 Kč s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba, uzavřela dne 13. 4. 2018 se žalovanou smlouvu o úvěru číslo platnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 14. 11. 2018, na základě níž žalovaná obdržela úvěr ve výši 10 000 Kč, s tím, že se ho zavázala vrátit do 14. 12. 2018 Smlouva byla uzavřena komunikačními prostředky na dálku. Žalobkyně vedle částky úvěru požadovala uhradit i úrok z prodlení v zákonné výši od 15. 12. 2018 do 10. 8. 2020, kapitalizovaný částkou 1 489,32 Kč a nadále běžící v zákonné výši od 29. 8. 2020 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovanou z nesplaceného úvěru nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19. 8. 2020, a to s účinností od 28. 8. 2020, s tím, že změna věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 8. 9. 2020.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, soud věc rozhodl, se souhlasem žalobkyně uděleným v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:
5. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 13. 4. 2018, platné ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 14. 11. 2018 vyplývá, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr v celkové výši 10 000 Kč za podmínek ve smlouvách uvedených, a to na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě, přičemž smlouva neobsahuje podpis žádného z účastníků.
6. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 11. 4. 2017 vyplývá, že tato přijala na svůj účet platbu 0,01 Kč, a to z účtu vedeného na jméno žalované, s tím, že číslo účtu se shoduje s číslem účtu uvedeným na úvěrové smlouvě. Na tento účet pak žalobkyně poukázala celkem 10 000 Kč, jak vyplývá z výpisů z účtu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 13. 4. 2018, 26. 4. 2018, 3. 5. 2018, 11. 5. 2018, 17. 5. 2018, 21. 5. 2018 a ze dne 23. 5. 2018. Ze sdělení právnická osoba ze dne 3. 11. 2021 soud zjistil, že majitelem předmětného bankovního účtu je žalovaná.
7. Z upomínek ze dne 22. 6. 2018, 13. 7. 2018 a ze dne 25. 1. 2019 soud zjistil, že žalovaná byla opakovaně upomínána o úhradu dlužné částky.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 19. 8. 2020 mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, spolu s přílohou ke smlouvě o postoupení pohledávek a potvrzením o přijetí platby má soud za prokázané, že žalobkyně nabyla mimo jiné i pohledávku za žalovanou, a to s účinností ke dni 28. 8. 2020. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 8. 9. 2020 (viz. Oznámení ze dne 8. 9. 2020 a podací arch z 9. 9. 2020). Soud má z definice pojmu„ obchodní smlouvy“ uvedené v citované smlouvě o postoupení pohledávky, že předmětem postoupení byly nejen pohledávky z úvěrových smluv, ale i pohledávky vzniklé v důsledku uzavřených, avšak nikoliv platných úvěrových smluv.
9. Žalobkyně pak vyzvala žalovanou ke splnění její povinnosti před podáním žaloby, a to výzvou ze dne 12. 4. 2021 (viz Výzva před podáním žaloby ze dne 12. 4. 2021 a podací arch ze dne 15. 4. 2021).
10. Z vyjádření žalobkyně ze dne 1. 10. 2021 vyplývá, že k výzvě soudu není schopna doplnit žalobní tvrzení, jakým způsobem její právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované, a tak vzala svou žalobu částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. rozsudku a učinila předmět žaloby pouze jistinu poskytnutého úvěru.
11. Soud tak má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 10 000 Kč.
12. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
14. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
15. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“
16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
19. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
20. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
22. Podle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
23. Podle § 1968 věta prvá o. z., podle něhož dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení; dále z ustanovení § 1970 o. z., podle něhož po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
24. Soud vyzval žalobkyni usnesením čj. 3 C 90/2021-11 ze dne 21. 9. 2021, aby dotvrdila, zda a jakým způsobem její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalované, a aby dotvrdila takové skutečnosti, z nichž by vyplývalo, že úvěrovou smlouvu uzavřela právě s žalovanou. Žalobkyně na tuto výzvu uvedla, že není schopna prokázat, v jakém rozsahu byla prověřována úvěruschopnost žalované, a proto vzala žalobu v rozsahu úroku z úvěru a smluvních pokut zpět. Soud proto žalobu v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok I.).
25. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu co do částky 10 000 Kč. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalované, tedy nesplnila zákonnou povinnost s péčí řádného hospodáře prověřit příjmy a výdaje žalované, tak aby měla za osvědčené, že je žalovaná schopna úvěr uhradit. V důsledku porušení donucujícího ustanovení zákona v průběhu uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem je v souladu s ustanovením § 588 o. z. úvěrová smlouva neplatná.
26. Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, se může žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, která jí byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na její straně vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Soud má za prokázané, že žalovaná obdržela na svůj bankovní účet částku v celkové výši 10 000 Kč, tedy na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč, které je povinna vydat. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na jeho úhradu, neboť z provedeného dokazování nevyplynulo, a žalovaná to ani netvrdila, že by žalovaná na smlouvu o úvěru cokoliv uhradila. S ohledem na to, že žalovaná je v prodlení s úhradou svých závazků, je rovněž důvodný nárok na zaplacení úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni prodlení, a to v kapitalizované výši 1 489,32 Kč (za období od 15.12.2018 do 10.8.2020) a nadále běžící ode dne 29. 8. 2020 do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila svoji pohledávku za žalovanou v souladu s ustanovení § 1879 o. z. na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 8. 9. 2020 podle § 1882 odst. 1 o. z. Žalobkyně je tak ve věci aktivně věcně legitimována a její nárok je tak důvodný. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů (výrok II.).
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že podle poměru úspěchu ve věci přiznal úspěšnější žalobkyni, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 790,45 Kč, přičemž tato částka představuje 35,1 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 32,45 % a úspěchu žalované v rozsahu zpětvzetí žaloby, které nezavinila, 67,55 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 014 Kč sestávající z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).