Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 341/2006

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud (posouzeno podle obsahu napadeného usnesení, viz též druhý odstavec jeho čtvrté strany na č.l. 15 versa) potvrdil usnesení z 27. 10. 2004 č.j. -4, jímž okresní soud nařídil výkon rozhodnutí. Odvolací soud s poukazem na ustanovení a ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“) uzavřel, že exekuci lze vést i přikázáním pohledávky, kterou povinný má za Úřadem práce z titulu nároku na dávku státní sociální podpory, konkrétně na příspěvek na bydlení, jelikož tato pohledávka (právo na opětující se plnění) v taxativním výčtu pohledávek nepodléhajících exekuci ( ) obsažena není.

V dovolání (zásadní právní význam přisuzuje jednak otázce, zda příspěvek na bydlení je dávkou poskytovanou opakovaně, je-li k jeho výplatě třeba splnění dalších zákonem stanovených podmínek, a jednak otázce, zda „měl zákonodárce skutečně na mysli, aby se a zákon o státní sociální podpoře svým obsahem a účelem dostaly do tak zřetelného protikladu“) povinný – posuzováno obsahově (výslovně totiž žádný dovolací důvod, a to ani odkazem na zákonné ustanovení, nespecifikuje) – namítá nesprávné právní posouzení věci. Naplnění dovolacího důvodu podle spatřuje – v konečném důsledku – v závěru odvolacího soudu, že exekucí lze postihnout i příspěvek na bydlení, ač jde o dávku státní sociální podpory určenou obecně sociálně slabým občanům (v konkrétní věci navíc také jeho manželce), jejíž „exekucí se dovolatel s manželkou dostali do stavu hmotné nouze a jejich příjmy pro rodinu klesly pod hranici životního minima“.

Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání a v tomto směru dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve smyslu ustanovení je dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem           o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc jen otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž pouze důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů, a jež by tak mohlo mít vliv na  rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu předpokládá), však v dané věci nejde.

Protože uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (, věta první, ), lze otázku, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou právě tomuto důvodu podřaditelné.

Hodnocením námitek v dovolání vznesených však k závěru o splnění podmínek předepsaných ustanovením , odst. 3 dospět nelze.

Pokud jde o otázku, zda příspěvek na bydlení je dávkou opakovanou či jednorázovou, tu má dovolatel zodpovězenu samotným rozhodnutím odboru státní sociální podpory Ú. p. v L. z 26. 7. 2004, sp. zn. 42/1/LTF o přiznání dávky státní sociální podpory, v němž je výslovně uvedeno, že příspěvek na bydlení ve výši 870,- Kč „bude poukazován měsíčně v hotovosti poštovní poukázkou“.

Pokud pak jde o otázku, zda lze exekucí postihnout i pohledávku z titulu nároku na dávku státní sociální podpory, konkrétně na příspěvek na bydlení (jenž není – viz výše – dávkou jednorázovou, nýbrž opakovanou, a tedy v taxativním výčtu pohledávek nepodléhajících exekuci neobsaženou), ani této otázce nelze přičíst zásadní právní význam, jelikož odpověď na ni vyplývá přímo ze znění ustanovení Logický závěr, že nepodléhají-li exekuci z dávek státní sociální podpory pouze dávky vyplácené jednorázově, pak nutně dávky vyplácené opakovaně exekuci podléhat musí, ostatně výslovně formuluje i důvodová zpráva k ustanovení , novelizovanému s účinností od 1. 1. 2001 , v níž je explicitně řečeno, že – zatímco jednorázové dávky státní sociální podpory exekuci nepodléhají – „ostatní dávky státní sociální podpory lze výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky postihnout“.

Dalším argumentem pro uvedený závěr zaujatý odvolacím soudem 31. 3. 2005 je pak následující změna v právní úpravě (viz článek III. ), jíž byl příspěvek na bydlení zahrnut mezi dávky exekuci nepodléhající – ovšem teprve s účinností od 1. 1. 2007.

Protože – jak vyplývá z výše uvedeného – nelze dovodit, že napadené rozhodnutí je po právní stránce zásadního významu (, odst. 3 ), Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné podle ustanovení , odmítl.

Dovolání bylo odmítnuto, oprávněné, jež by jinak měla podle ,         a právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady podle obsahu spisu nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. ledna 2007

JUDr. Vladimír  M i k u š e k , v. r.

předseda senátu